118 dní v zajatí ľadu

Nesnáším zimu a tady šlo teda o brutální extrém. Hodně zajímavý dokument, kdy se pár nadšenců rozhodlo přejít Severní pól. Pozorujete, jak se skupinka bláznů pachtí přes zimní, nedotčenou krajinu s těžkým nákladem. Bylo zajímavé sledovat, jak si poradí s různými situacemi. Od tajícího ledu, poškození saní, hladových medvídků, až po neuvěřitelnou zimu, která jim nedá spát. Toto by opravdu nebyla moje vysněná dovolená. Radši bych se rozpustila horkem v poušti. Ale proti gustu... Myslím, že je třeba ocenit hlavně kameramana. Natáčet takové záběry a u toho se lopotit a mrznout je obdivuhodné. Já bych kameru vzteky zahodila někdy mezi prvním a druhým kilometrem. U třetího kilometru by letěly i těžké sáně. Fakt dost zajímavé téma s velmi hodnotným komentářem. (08.11.2023)

Tak ještě do třetice (a asi už naposledy) jsem se podíval na pana Barnabáše. Připomnělo mi to tentokrát ten kreslený vtip jak se horolezec s maximálním úsilím vyšplhá na nějaký kopec a zjistí že nahoře je pohodová restaurace ... Podobně i tady se týpci samoúčelně, hazardně a s vypětím všech sil celé týdny plahočí po ledu s tunami nepraktických zavazadel a po cestě je jen tak mimochodem navštíví pár turistů, kteří stejný úsek zvládnou v pohodě za pár chvilek helikoptérou (a stejně v pohodě by doletěli i na ten severní pól). Ale když to někoho baví... Otázka jestli by to celé dělali i bez toho natáčení na video. Ale dává mi to zhruba stejný smysl jako třeba vypravit se na maximálně dobrodružnou pěší expedici se závažími a ve skafandrech z Českého Krumlova do Prahy po dnu Vltavy a po 50 dnech dorazit s vypětím všech sil k cíli a konečně se nadechnout opravdového vzduchu ... jede tam sice autobus, vede dálnice a dá se jet i na loďce, ale bylo to úžasně extrémní, obdivuhodné a dobrodružné :)) Nebo by to po tom dně mohli zkusit třeba trabantem ... to by mohlo mít ještě větší úspěch ... když není co jiného na práci ... (19.05.2020)

Tohle aby člověk absolvoval musí bejt naprostej maniak... Ještě dokážu pochopit lidi, kteří se šplhaj po nejextrémnějších cestách na 8smitisícovky, ten pocit, když vylezeš nahoru musí bejt k nezaplacení. Ale tihle borci se dobrovolně vydali na cestu mezi lední medvědy, na cestu kde za sebou táhli saně a batoh těžkej jak prase. Každou chvíli obcházet nezamrzlou vodu, pořád se bát, že se propadnej do hlubin oceánu. Tohle mi hlava nebere a nikdy nevezme. Ale dokument je to parádní a já sem teda rád, že sem to s nima mohl trošku prožít, i když sem si celou dobu říkal, že to sou blázni... (22.10.2022)

Pôsobivé vyrozprávanie, ktoré diváka vtiahne do deja, a to doslova. Občas som mal chuť natiahnúť ruku a trocha im tie sane potlačiť. Našťastie som si vždy včas spomenul na zamrznutú vodku a radšej som svoje ruky nasmeroval späť k teplému čajíku. Obdivujem kameramana, v takej kose z toho malo byť pokračovanie Blair Witch. Ďalší kvalitný dokument od Barabáša, tuším začínám byť jeho fanda. (01.02.2012)

„Odmenou im je takmer mystický pocit spriaznenosti s prírodou. Je ich očistou uprostred života. Znovuzrodením. Práve ono im pomáha uvedomiť si zmysel a pravé hodnoty života.“ Jeden z prvých „barabáš-filmov“ (konkrétne tretí) pojednáva o expedícii z Ruska cez Veľký klinec do Kanady a o ľuďoch, ktorí vedeli do čoho idú (približne). O nepokojných dobrodruhoch, chápajúcich, že ľudská duša nepozná hranice. (21.12.2005)