Polibek pavoučí ženy

Snímek s pozoruhodnou atmosférou. Zároveň velmi drsný i velmi jemný, velmi ošklivý i velmi krásný, velmi smutný i velmi vtipný. S tímto filmem je to vlastně stejné jako s výkonem Williama Hurta - nevíte, co si myslet; zda ho odsoudit nebo politovat, odkopnout nebo obejmout... To, jakým způsobem Hurt vytvořil komplexní postavu, která vás v každém svém gestu zároveň irituje a zároveň vybízí k soucitu, se dá skutečně nazvat hereckým mistrovstvím. S filmem mám jediný problém, a to je mé příliš vysoké očekávání. Když jsem slyšel, že jde o legendární brazilský snímek s queer tématikou, který se jmenuje Polibek pavoučí ženy, obsahuje snové sekvence a byl podle něj vytvořen muzikál od fantastické dvojice Kander - Ebb, čekal jsem, že půjde o nekonvenční surrealistickou podívanou; něco mezi Timem Burtonem a Priscillou, královnou pouště. Trochu mě tedy zklamalo, že jde vlastně o dost klasicky vystavěné konverzační vězeňské drama, kde se 90% stopáže odehrává v jedné místnosti. I přesto jde ale o výjimečný a dojemný film o těch nejbizarnějších podobách lásky. (09.11.2015)

Klaustrofobická dvojhodinová záležitosť, odohrávajúca sa takmer celá na pár metroch štvorcových. Sledujeme príbeh v príbehu, z ktorého je ten jeden rozprávaný prerozprávaným filmom. Ten je zámerne pateticky a neprirodzene zahratý, akoby predznamenal nasledujúce udalosti v "skutočnosti". Z tohoto hľadiska nie je od veci si uvedomiť, že aj my sledujeme fikciu, s ktorou sa ako filmom reálne ztotožňujeme. Zásadný zvrat v polovici som absolútne nečakal, oba príbehy sa tak melodramaticky pretnú a nám začne dochádzať, ako film asi skončí a že budeme dojatí. Z nejakého dôvodu ak narazím na brazílsky film, tak sa odohráva vo väzení, alebo je s ním aspoň spätý. Filmu dominuje William Hurt, nebudem znova chváliť jeho herecké umenie, mňa zaujalo na jeho postave to, že nikdy presne nevieme, v akom rozpoložení sa nachádza, čo kedy cíti a v akých momentoch prichádza v jeho vnútri k zmenám postojov a citov. 90%. (23.09.2014)

Film z vězeňsdkého prostředí, který nám toho ale o jihoamerických věznicích moc neřekne, protože se věnuje hlavně mezilidským vztahům a psychice. Je dost těžké popsat nějaký hlavní motiv, protože se jedná o celkem obsáhlé, nebojím se říct, postmoderní dílo. Někomu možná bude vadit, že se film odehrívá jen v jedné cele (a nějakém kýčovitém filmu) ve velmi pomalém tempu. Ale díky tomu jsem si dokázal vytvořit jakýsi vztah k postavám, i když nebyl tak silný jak bych čekal. Velmi výrazné byly výkony obou herců, znichž musím vyzdvihnout Williama Hurta, jehož homosexuální role byla asi nejpřirozenější, jakou jsem kdy viděl. Možná i proto, i když jsem se nejdříve přikláněl k nižšímu hodnocení, dávám nakonec pět hvězd. (04.08.2010)

Film, ktorý sa takmer celý odohráva vo väzenskej cele, z ktorej jediný únik je únik do sveta fantázie, v tomto prípade do sveta gýčového filmu. Žiaľ, ani ten únikový svet nie je o nič zaujímavejší ako prostredie tej malej cely, takže som pri sledovaní prežíval takmer 2-hodinovú nudu. Jediné, čo ma z nej vytrhlo, bolo pár okamihov týkajúcich sa hnutia odporu a potom ešte výborný záver. Mimo toho už môžem pochváliť akurát skvelý výkon Williama Hurta v neobvyklej role (Oscar), ten ma ešte nikdy nesklamal. Okrem jeho nezáživnosti mi na filme prekážala aj tá všadeprítomná strojenosť a umelosť, mám pocit, že musel byť zastaraný už v čase vzniku (nič na tom nemení ani tá prelomovosť ohľadom homosexuality). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (21.11.2021)

Zo začiatku mi chvíľu trvalo, kým som si dokázal zvyknúť na tú zvláštnu formu. No čoskoro ma to na počudovanie totálne celého vcuclo... som si pripadal ako v nejakom sne, kde sa pekným spôsobom prelína fikcia s realitou. Dvaja muži a jedna cela (väčšinou) - vidno, ako málo stačí na dobrý film. Silný nadpriemer. 85/100 (14.10.2019)