Mariňák

Jsem nadšen. Trochu jiný, ale neméně zajímavý pohled na válečný konflikt, který jde cestou zobrazení pocitů a frustrací, jaké asi musí zažívat chlapi, vycvičení v elitních jednotkách a kryjící pouze záda svým kolegům nasazených přímo ve válečně vřavě. Vidíme jejich nadrženost na boj ve scéně, kdy při promítání bombardování vietnamské vesnice v Coppolově snímku Appocalypsa Now freneticky skandují a ječí nadšením, stejně tak úplně na vlastní kůži jsem cítil frustraci jednoho z hrdinů, že se "toho" nemůže zúčastnit. Působivá scéna, kdy se zoufalstvím v očích škemrá u svého nadřízeného o zastřelení aspoň jednoho vojáka, má větší sílu a výpovědní hodnotu, než půl hodiny nepřetržité akce. Když hlavní hrdina blije mezi spálenými těly, vnímavějšího diváka zamrazí. Apokalyptický obraz s koněm, umaštěným po celém těle od ropy a do tmy zářícími hořícími ropnými vrty v povzdálí, nabývá i díky sugestivní kameře až jakési mystické krásy. Jake Gyllenhaal roste do herecké osobnosti a podává famózní herecký výkon (slušela by se oscarová nominace), spolehlivý Jamie Fox to zezadu jistí. Od dob Russellova filmu Tři králové tady nebyl tak cool snímek s válečnou tematikou. (02.03.2006)

Gyllenhaal jde jako mariňák ostřelovač do války v Zálivu. JARHEAD je pro mě o marnosti dnešního moderního ozbrojeného konfliktu, kde běžný řadový voják znamená úplné nic. Pokud jde do toho nabuzen s tím, že sejme pár nepřátel v boji za vlast a s trochou štěstí pojede s dobrým pocitem zpátky (s takovou idylickou představou bych do toho chtěl jít já) domů, tak ne. Bude se nudit, možná i ztrácet hlavu, pochybovat, přesně jako v tomto filmu. Rok budete žít jak hovado a pak je za 4 dny hotovo, aniž byste jednou vystřelil. Není to o akci, ale spíše psychologii, a tento film (ač peckou jsem ho neshledal) určitě stojí za podívání - celkově podnětné k zamyšlení, plus pár silných momentů. A zahráno hezky. 7,5/10. "The Bible says 'Thou shalt not kill.' But hear this: FUCK THAT SHIT!" (30.07.2010)

"Hele vole, Husajn už to má spočítaný! Do týhle prdele už nebudem muset nikdy vkročit..." (volná citace) - Sam Mendes mě opět nezklamal, líbila se mi jak "Americká krása", tak "Road to Perdition", a jeho "Mariňák" je opět neobyčejný snímek, který se klidně může honosit nálepkou "Jeden z nejlepších protiválečných filmů". Výborný scénář, hlavně dialogy, ve kterých si Mendes neodpustí narážky na současné americké "pouštní" problémy, což vítám + skvěle napsané a zahrané postavy. A ten chlapec, Jake, se mi začíná líbit čím dál víc. A to nemluvím o soundtracku, který je nabitý rockovými peckami. Chyba nevidět. (22.02.2006)

Vážných pohledů na válku, jako peklo na Zemi, je v kinematografii habaděj. Odlehčených zábavných satir už je poněkud těžší se dopátrat. Ale dívat se na válku bez kapky sentimentu a přitom si zachovat sarkastický tón o tom, že „válka je vůl“, i když je v ní nuda? Sam Mendes prodělal žánrovou metamorfózu a místo rodinných krizí si všímá negativních dopadů bojového konfliktu na jedince, aniž padne jediný výstřel. Už od úvodu na buzerplace, který svým způsobem parafrázuje Kubrickovu Full metal jacket, přes nekompromisní nalévání ideologie do mozků vojáků, kdy je před veřejností potřeba navěky prohlašovat, jak je důležité bojovat za svou vlast, až po samotné (ne)setkání s nepřítelem, kterým v tomto případě nejsou irácké jednotky, ale vlastní frustrace z nebetyčné nudy a nekonečného čekání. Když Swoff myslí na svou holku, divák má chuť jít a poplácat jej soucitně po ramenou, když za trest čistí latríny, radši se odvracíme. A když obloha zčerná a z nebe začne padat ropný déšť, musí každému docvaknout, že horší už to být nemůže. Pak se nám vybaví vzpomínky na setkání s osamělým koněm či kolonu Hummerů putujících pouští a chceme kameramanu Rogeru Deakinsovi pozlatit ruce. A jakákoliv rozprava Foxx – Gyllenhall nám napovídá, že současná herecká generace má svá esa. a já si začínám říkat, že jít do války nebylo zrovna to nejšťastnější rozhodnutí. (15.04.2006)

Nedejte se mýlit tím, že je to film o mariňácích z doby první "války v Zálivu" - tohle je především film Sama Mendese. Takže je "trochu jiný". A tím nemyslím jen surrealistické vložky jako hořící vrt a koně. Místy jsem měl pocit, že jde o nějakou aktualizaci a prolnutí Čety a Apokalypsy, ale opět pozor - Jarhead není o boji a traumatech války, ale o hlavně jde o výbornou studii toho, co s mladými, přesvědčenými a do jisté míry naivními kluky udělá pouštní výheň, odloučení od domova, a čekání na akci. Humor tu sice je, ale je kromě zelené barvy dost přibarvený načerno. V armádě se názorová pluralita moc nenosí, takže proč si to neužít alespoň ve filmu? Zvlášť když se v něm vyskytuje hned několik vynikajících herců ve výborně - a v případě těch hlavních i ambivalentně - napsaných rolích. A k tomu je to celé vybavené naprosto dokonalou kamerou Rogera Deakinse (ačkoliv na jeho stodevadesátouosmou nominaci na Oscara to tentokrát nebylo...). Takže ode mě jedno "Hoo Rah!" pro USMC a pro tohohle konkrétního Mariňáka 80%. A i když není pro každého, rozhodně je přístupnější než Hurt Locker. (10.01.2017)