Gejša

Vizuálně úchvatný obrázek Japonska, jaké zřejmě nikdy neexistovalo. Oscary za kameru, výpravu a kostýmy jsou určitě ve správných rukou. Díky půvabným Číňankám v hlavních rolích se na to opravdu dobře kouká. Za zmínku stojí i překrásná hudba Johna Williamse. Horší to je s příběhem, který je vzhledem k délce filmu až neskutečně řídký a v romantické poloze alespoň pro mne naprosto nepochopitelný. (10.04.2006)

Hollywoodsky gýč s prevažne čínskym hereckým ansáblom v hlavných úlohach o japonskej kultúre... :-) ehm, koktejl krásny na pohľad, ovšem s bezvýraznou chuťou prísad. Najväčším nábojom smerom ku mne disponovala scéna konfrontácie medzi Zhang Ziyi a Gong Li. Ovšem nie s ohľadom na dopad v deji filmu, ale s predstavou, ako by na ňu reagoval Zhang Yimou. V tých momentoch totiž fikcia rázne vkročila do reality... :-) (27.02.2006)

Není moc filmů, které bych si dala dvakrát po sobě během dvou dnů. Film se Ziyi, Kenem a Michelle je jednoznačnou zárukou hlubokého příběhu, plného silných lidských osudů. Taky díky brnkálistům na šamisen si výlety do exotické Země vycházejícího slunce opravdu užívám, byť z mnou jmenované trojice, je čistokrevný Japonec pouze Ken. A romantička jako já si samozřejmě nejvíc užila závěr. Nevím, koho chválit víc, ale tady kralovala hlavně Ziyi. (27.04.2017)

Pominu teď všechno to, jak Američan nemůže vystihnout japonskou kulturu, jak se angličtina k japonskému prostředí a "šikmookým" hercům nehodí atd. Viděla bych tu ještě jeden problém a zároveň řešení: v zájmu chudáků diváků, bych střihačovi přiostřila nůžky. Příběh je sice poutavý a zajímavý, první půlka mě vážně hodně bavila, ale když už u filmu sedíte skoro dvě a půl hodiny a cítíte, že to není nutné, že by tomu klidně hodina a třičtvrtě stačila, tak to už není dobré. Bohužel je teď taková móda, že jakmile nemá snímek přes dvě hodiny, zdá se příliš krátký nebo co... kde jsou ty časy, když byla průměrná stopáž snímku hodina a půl a jakmile měl snímek dvě hodiny, tak už to bylo vážně něco. Délka je asi to jediné, co mi na Geishe vysloveně vadilo. To jsem si i na tu angličtinu časem zvykla... Celkem škoda, začínalo to docela slibně. (24.03.2006)

Scénář: Robin Swicord .. Dvě dívenky, Chiyo a Satsu jsou nemocnými rodiči prodány a poté odvezeny do města. Jedna skončí ve škole pro gejši jako služebná, druhá je odmítnuta a skončí na ulici.. Při toulkách po městě se malá Chiyo jednoho dne potká s Předsedou a tohle krátké a milé setkání ji změní běh života. .. Roka plynou, z dívenky se stává mladá, krásná žena a navíc z ničeho nic o ni projeví zájem Mameha z konkurenčního domu pro gejši, která chce Chiyo vzít za každou cenu pod svá křídla a vyškolit z ní pravou gejšu. Příjemná, nijak náročná, ale také ničím výjimečná podívaná. Výpravný příběh lásky, plný krásných, hřejivě probarvených scén a kouzla Japonska těsně před druhou světovou válkou. Rob Marshall (nebo studio - v produkci Stevena Spielberga) možná udělal chybu, že snímek natočil v angličtině, která navíc zní dost divně, ale jinak svoji režijní práci zvládl více než dobře. Škoda jen toho celkově poklidného tempa, během vyprávění se příběh nikdy nedostane do nějakého rychlejšího a strhujícího podání. Herecké výkony jsou velmi dobré, zvláště Ziyi Zhang je nepřehlédnutelná, nejen díky své kráse, ale i umění. Mimo toho zde nad vším ční výtečná kamera a ještě o stupínek výše překrásná hudba od Johna Williamse. 75%. (03.02.2006)