Manekýna v červené

Druhej film z pětidílné série o případech manželské dvojice detektivů Hillmanových, a první v barvě. Tahle švédská stařinka je považována za úplně první film, kterej pracuje s vizuálními a vyprávěcími postupy gialla, a takovej Mario Bava se tady velice pravděpodobně fest inspiroval při výrobě svýho průlomovýho majstrštychu Sei donne per l'assassino. Výrazná práce s barevnou paletou, prostředí módního průmyslu, mysteriózní vraždy... ta podoba mě až šokovala. Tohle jsou opravdu úplně první základní kameny gialla, ty propriety tam jsou a to včetně za vlasy přitaženého finálního rozuzlení. Příjemná hitchcockovská stařinka, které škodí přestřelená délka, celková nevzrušivost a komediální prvky, které obstarává postava ťulpase Freddyho. Tenhle druh humoru, kdy si hlavní hrdinové vydržují ve své blízkosti absolutního idiota, jehož ňoumovství má rozesmát, mě naprosto míjí. (07.06.2023)

V podstate právoplatný predchodca gialla, až by človek povedal, že Manekýnka v červenom ustanovila niektoré jeho štylistické a naratívne prvky a časť zo zisku každého gialla by mal ísť do švédskych vreciek. Takže tu máme dýky v chrbtoch, viacero mŕtvol mladých žien, módne prostredie, figuríny, zameranie vizuálu na červenú farbu, dokonca aj mačku a ako bonus totálne za vlasy pritiahnuté, ale prekvapivé rozuzlenie. No a kopec logických dier. Čiže skvelý materiál pre porovnanie klasického gialla a švédskeho filmu. Ako detektívka to už zostarlo, ani nepochopíte, prečo niektorí ľudia museli zomrieť, ako sa dostali mŕtvoly tak vysoko a pri poslednej vražde sa budete nahlas smiať. (28.08.2022)

Má to krásné barvy, ještě hezčí ženy, některé jsou z nich zavražděné a některá z nich možná i vraždí... ale italské giallo to není, jasný pane. Co je to tedy? Manekýna v červeném. Poměrně tuctovou detektivku plnou vztahových propletenců, série vražd a čekání na odhalení vraha v poněkud nudném zpracování nezachránily ani ty barvy, ani dvě efektní lekačky a úplně ani ten přímo mysteriózní zvrat na závěr, když jednoduchý děj trvá neskutečně dlouhé 2 hodiny a s výjimkou několika krátkých klíčových scén je zde podáván úplně bez pohltivé atmosféry a bez snahy vyvolat výraznější napětí. Možná, že právě tento film posloužil Mariovi Bavovi nebo i dalším tvůrcům italského gialla jako inspirace, vzhledem k tolika podobnostem se nedivím, ale takových Šest žen pro vraha ze stejného prostředí s podobným dějem bylo svou skutečně strhující atmosférou zcela jinde. Tohle působilo na mě hodně vyčpěle včetně pokusu snahy o humor s postavou vykutáleného ňoumy-pomocníka Freddyho. [45%] (16.10.2021)

Na osmapadesátý rok to nebylo věru špatné, musím se ale přiznat k tomu, že se mi snímek v poslední třetině už poněkud vlekl. Zkušený estét by dnes jistě dokázal film odborně vedenými střihy vytvarovat do oku mnohem více lahodící podoby a k lidskému pozadí tolerantnější stopáže. V zásadě ale mohu říct, že se pro mě jednalo o vcelku příjemné překvapení, u něhož jsem se po většinu času slušně bavil, jen bych jistě ocenil, kdyby se v příběhu nevyskytovala postava Freddyho, která mi k srdci rozhodně nepřirostla. Tuhle podivnou módu, instalovat do děje zcela zbytečnou, ale zato převelice humornou postavičku, jsem nikdy nechápal. Líbila se mi kamera, pochválil bych i zvuk, ale chvílemi jsem si připadal jako na návštěvě dentisty, který mi právě odstraňuje pomocí ultrazvuku zubní kámen. "Dýka v zádech, dům v plamenech, oprátka na krku. Určitě jde o stejného pachatele". Aby taky ne, s téměř shodným modem operandi. To mě fakt dostalo. Ale jo, docela fajn thriller, který sice místy lehce drhnul, ale ty tři pěticípé si zasloužil. / Poučení: Kdo maže, ten jede. A nehlučí. (20.04.2024)

Áno, film možno bez preháňania prirovnať so staršími talianskymi filmami "giallo" a je teda celkom uveriteľné, že sa otec tohto podžánra Mario Bava inšpiroval Manekýnkou v červenom v momente, keď tvoril scenár k svojmu filmu Šesť žien pre vraha. Ten sa takisto odohráva v modelingovom prostredí, hýri farbami a má prekvapivú pointu, len sa v ňom nešetrí krvou. Aj z toho dôvodu je Manekýnka v červenom skôr mysteriózne ladenou starosvetskou kriminálkou, ktorá sa (aj vzhľadom na dobové pomery) vyhýba otvorenému násiliu a tempo je takisto pomerne pomalé. Pochváliť treba farebné ladenie a atmosféru, čo sú ingredience, vďaka ktorým je film po vizuálnej stránke potešením pre oko diváka. Pre fanúšikov gialla je Manekýnka v červenom rozhodne zaujímavá filmová skúsenosť, pre ostatných možno trocha zdĺhavé, ale určite neurazí. Na rok 1958 pokroková švédska krimi, ktorá tak trocha predbehla dobu. (29.12.2022)