Reklama

Reklama

Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Na egyptský trůn nastupuje mladý, pokrokový faraón Achnaton. Život mu zachrání dvojice mužů z lidu, mírumilovný lékař a jeho bojechtivý přítel. Za to jsou přizváni k faraónovu dvoru. Setkání s krásnou babylónskou kněžkou Nefer je však pro lékaře Sinuheta osudné. Na vlastní kůži pozná moc intrik, zradu i nenávist. Pozná i svou minulost a původ a dostane příležitost změnit dějiny Egypta. Neprávem opomíjený historický velkofilm. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Dvou a čtvrt hodinová nuda. Sice poměrně výpravná, s krásnou kamerou, působivou hudbou a povedenými kostýmy, přesto velmi dlouhý a co se týče napětí a zvratů, nezáživný epos. Jste-li obdivovateli těchto antických příběhů a tento egyptský Sinuhetův vám nesmí uniknout, připravte si k filmu žehlení nebo nějakou jinou "dočasnou vedlejší" činnost, jinak se uzíváte. Jako žánrově podobný film raději doporučím Samsona a Delilah. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Vyborne filmove spracovane staroegyptskeho Egyptana Sinuheta. Kulisy su staroegyptske a genialne, dialogy mimoriadne kvalitne -fakt, tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul. Tematicky Egyptan Sinuhet uzsko suvisi s vladou Amrnhotepa IV /1353 - 1335 pred Kristom/ a faraonmi Ajem a Haremhabom - vsetci faraoni boli z 18. dynastie . Jean Simmons ako merit bola vyborna, roly Baketamon sa bravurne zhostila Gene Tierney. Achnatona /Amenhotep IV/ si zahral Michael Wilding - asi aj jeho najslavnejsia rola. Achnaton bol nebezpecny blazon a sialenec, Wildingovo sialenstvo bolo zahrane fakt na urovni. No a samotny Egyptan Sinuhet bol zahrany Edmundom Purdomom. Fakt vynimocny, a u nas hodne neznamy film. Legendarna Kleopatra z roku 1963 vsak bola o cosi vyssie, chybala mi tu scena ako z Kleopatry, povedzem prichod do Rima. Keby tu take nieco dali, dam aj plnu palbu . 89 % ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Jedna z hvězdiček je teda za odvahu - čili, že se do zfilmování obsáhlého Waltariho román vůbec někdo pustil. Nesdílím totiž obecné nadšení z této knihy. Jednoznačně byla nejslabší z Waltariho románů, které jsem četla (kromě ní i Jeho Království, Nepřátelé lidstva a Tajemný Etrusk), přestože je nejslavnější. Z historického hlediska je i samotný román naprosto out, i když na vině není Waltari, ale zejména pokrok v egyptologii od napsání románu ( a i natočení filmu). Jen v rychlosti k těm nejzákladnějším chybám – manželkou generála a faraona Haremheba (který sice nebyl vznešeného původu, ale byl vzdělaným písařem a rozhodně nebyl syn sýraře ;-)) nebyla Beketamon ale Mutnedžemet (nebo Mutnedjemet), s největší pravděpodobností Nefertitina nevlastní sestra; faraon Achnaton (než přijal toto jméno Amenhotep IV.) nezaložil jen Atonův chrám ve Vesetu (řecky Thébách) ale celé město Achetaton (dnešní Tell el –Amarna), které postupně zpustlo, až zaniklo docela, když se po Achnatonově smrti nový faraon Tutanchamon navrátil i se svým dvorem na nátlak kněžích (a taky kvůli rozvratu egyptské společnosti a narušení jejích základních hodnot včetně božské podstaty faraona) k uctívání starých bohů (v čele s Amonem) a tím i zpět do Vesetu (Théb). Jinak Haremheb jméno Achnatonovo, Tutanchamovo a Ajovo (což byli tři jeho předchůdci na pozici faraona, kteří se zapletli s Atonem) neodtesával a neničil, k tomu došlo až za Ramsesse II., který nechtěl, aby se kdekoli objevilo jméno jiného slunečního boha než Amon-Ra, jeho patrona a ochránce. Paradoxně jsem u filmu pochopila to, co se mi nepodařilo pochopit u knihy, totiž, že podle mě mělo jít o oslavu monoteismu, čili nějakého předobrazu křesťanství již cca 13 století před narozením Krista. Chybělo Sinuhetovo setkání s minojskou kulturou a samotným Minotaurem na Krétě (uznávám, že do 2h a13 minut není možné vměstnat vše). Oproti knize byla upravena postava i osudy Nefernefernefer a i Kaptaha a malého Thovta. Scény při vraždění Atonových stoupenců a ničení chrámu nebudu komentovat, natočení filmu v roce 1954 se na tom podepsalo, kdyby se natáčely dnes, vypadaly by méně okázale, krvavěji ale reálněji (pravděpodobně ale k žádému krveprolití vůbec nedošlo, protože návrat od Atona k Amonovi krvavý nebyl). Oceňuji Jean Simmons jako Merit i Petera Ustinova jako Kaptaha. Celkově, přihlížeje k době natočení i problematické předloze (jak z hlediska faktů tak i obsahu), se film pohybuje mezi 60 a 70%. ()

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Den po přečtení knihy jsem se musel vrhnout na film. Takže už od asi páté minuty i nadával, co všechno ve filmu bude chybět. Několik věcí bych bez knihy těžko pochopil, protože byly naznačeny, ale ne už úplně vysvětleny. Těžko hercům vyčítat herectví, které bylo tenkrát holt jiné, ale rozpočet hlavně na akční scény asi nebyl kdo ví jaký. Z předlohy jsou tak vzaty spíš jen ty komornější scény a témata, takže být někdy nová verze, nezlobil bych se. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (6)

  • O úlohu Nefer sa zaujímala Marilyn Monroe, ale producent Darryl F. Zanuck ju rezervoval pre svoju vtedajšiu milenku Bella Darvi. (Michal74)
  • Po Achnatonovi nasledoval Tutanchamon a nie Horemhab. Horemhab sa ujal vlády až po Ajem, ktorý bol nástupcom Tutanchamona. (beso74)
  • Skutočný Sinuhet pôsobil na dvore faraóna Amenemheta I. a nie Achnatona. (beso74)

Reklama

Reklama