Hříšní andělé

Další z řady gangsterských filmů třicátých let. Tentokrát se posunul koncept obvyklý v té době – ilustrace gangsterské kariéry nebyla klíčová, hlavní pozornost je věnována zločinecké postavě jako takové. Film se zabývá konkrétním obdobím jejího života (se stručným ozřejměním její minulosti) a reflektuje i její dopad na okolí jakožto vzorový negativní model ideálu pro mladou generaci. Tím se dostává do konfliktu organizovaný zločin jakožto nositel výchovy oproti náboženské výchově, která je zde prezentována jako naprosto neposkvrněná, čistá a jediná správná. V tom tkví jediné negativum filmu: je konstruován čistě s cílem ukázat, kdo je ten špatný a kdo je ten dobrý. V rámci těchto mantinelů je ale natočen výborně, a James Cagney v roli gangstera opravdu válí. (20.09.2009)

Moralizujúca dráma o dráhe zložinca a jeho vplyvu na mládež. Nepáčilo sa mi viacnásobné zdôrazňovanie toho, že oni za to vlastne ani nemôžu, za všetko zodpovedá okolie a prostredie. Občas drsné a frajerské, občas apelujúce na tú správnu (kresťanskú) stranu. Film ale nenudí a Bogart s Cagneym sú vhodní ťahúni. Zaujímavá bola scéna mládežníkov hrajúci basketbal, pre mňa asi najstaršia basketbalová ukážka v kinematografii. (02.12.2019)

Tvorba gangsterských filmů v druhé polovině 30 let bohužel podlehla tlaku ze strany vládních institucí a křesťanských organizací. To mělo celkem neblahé následky, protože filmy se začaly točit velice černobílým, jednoznačným způsobem. Kriminálníky filmová tvorba představovala pouze jako odsouzeníhodné postavy, které v životě čeká buď smrt nebo dlouholetý pobyt za mřížemi. Oproti tomu vznikla řada snímků, které až nekriticky glorifikovaly práci policistů v boji proti gangsterské spodině (např. film G - men). Existovalo také plno nařízení, které režiséři a scénáristé museli plnit. Ve filmech např. nesměly být uváděny scény, v kterých muži zákona přímo umírají násilnou smrtí. Toto období se výrazně podepsalo i na kvalitě filmu Hříšní andělé. Je známo, že plno kontroverzních scén, které mohly pobouřit kritiky, bylo ve scénáři pozměněno. Výsledkem zásahů je nudný film. Proč nudný? No prostě rychle pochopíte o co hlavní postavě (knězi Connollymu) a potažmo celému snímku jde: ukázat, že zločin je špatný a nevyplácí se. Nic víc, nic míň. A dělá to tak přehnaně moralizujícím a průhledným způsobem, až je to směšné. Křesťanskému publiku, které se k hollywoodské produkci stavělo čím dál kritičtěji, je v něm jako laskavé pohlazení darována dokonalá duchovní postava. Kněz Connolly si totiž prošel stejným zločinným dětstvím jako Cagneyho postava, ovšem narozdíl od ní nastoupil cestu pokání a stal se z něho sluha Boží. V průběhu filmu se Connolly promění z pasivního nesmělého diváka zločinné činnosti ve svém okolí na udatného bojovníka proti gangsterům a korupci. Nehledí na možné následky. Je neúplatný. Je prostě dokonalost sama, pravý hrdina. Věřící si museli nadšením drtit růžence... Příběh na konci vygraduje extrémně moralizující (až patetickou) scénou z vězení, která je sice geniálně natočena, ale v mých očích definitivně film pořbila. Angels with Dirty Faces je ta nepřeceňovanější a nejnaivnější gangsterka, kterou jsem kdy viděl. Představuje skutečně "vrcholné" dílo společensky výchovných filmů druhé poloviny 30 let. Zlatý Veřejný nepřitel nebo Malý césar... (15.07.2005)

Hriešnym anjelom je vyčítaný až prisilný náboženský podtón. Mne, ako presvedčenému agnostikovy a odporcovi cirkvy, to však vôbec nevadilo a už vonkoncom som film nevnímal ako boj dobra (cirkev) so zlom (mafia). Toto bolo len vedľajšie. Všetkú moju pozornosť mal Rocky Sullivan, ktorého výborne stvárnil James Cagney. Asi najsympatickejší záporny hrdina, ktorému nemožno nefandiť, si ma úplne získal. Potvrdil to úplne na záver, keď bol schopný položiť najvyššiu, naultimátnejšiu obeť. Vzdať sa toho jediného, čo mu v živote a hlavne po ňom ostalo. To bol moment, keď si u mňa film vynútil piatu *. Takisto technické spracovanie, vedenie hercov a celkový dojem z filmu je na svoju dobu veľmi moderný a napríklad oproti Scarface z 1932, je vidieť veľký posun. Výborný film. Teším sa na White Heat. (03.11.2011)

Veľké sklamanie. Nie iba preto, že Jamese Cagneyho neznášam a Humpreymu Bogartovi nenapísali lepšiu úlohu. Celý film bol politicky korektnou moralitkou, čo z neho spravilo nudnú záležitosť plnú klišé a jednoduchých príkladov toho, čo je dobré a správne a čo nie. Ďakujem, takto by film-noir nemal vyzerať. (22.06.2023)