Ostrov v ohni

"Pokud svobodu jen tak dostanete, není to svoboda. Svoboda je totiž něco, co si musíte vzít sám." Nemám žaludek rozpoutat revoluci kdekoli na světě, slíznout její plody a následně ji zkusit porazit. Sir Walker na to žaludek má a to je dobře. Jeho cynismus a pragmatismus je totiž dokonalej, i když trošku hnusnej. Jeho ekonomickej pohled na volbu mezi manželkou a prostitutkou je geniální, ale pro mne přišla dobrá rada příliš pozdě. A jelikož jsem ve škole chyběl na hodinách rasismu, tak mne zaujal názor, že cokoli řekne bílej člověk, je pravda. Dobře to měli anglický a portugalský kluci na těch plantážích zařízený. Jen mě mrzí, že kvůli tomu teď musíme koukat na klečící fotbalisty. (11.11.2021)

Pravdivé, hluboké a přitom poutavé drama, kterému vévodí Marlon Brando. Myšlenkově a filozoficky poměrně složitý příběh sporu civilizací, střetů ideálů a pragmatismu, nevyhnutelnosti boje i při zachování přátelství, nekonečném trápení chytrých s hlupáky. I dnes skvělý film, a odečtu-li čtyřicte let, musím dát 100%. (13.06.2010)

Živočišný Marlon Brando a námět černošské revoluce, tak příznačné pro 60. léta v USA. Sám Brando byl v osobním životě revolucionář bojující za práva černochů a původních Američanů (indiánů), takže je zajímavé ho pozorovat ve filmu, kde si vyšvihne roli arogantního manipulátora chodícího přes mrtvoly, jenž právě černochy využívá pouze jako prostředek k naplnění skrytých imperiálních zájmů své země. Právě zajímavá paralela mezi postavou Walkera a civilním Brandem (arogance) a zároveň jejich protipóly (lhostejný vypočítavý přístup X aktivista), udělaly tento film alespoň v něčem fascinující. Brando zkrátka podal vynikající výkon a sám v době vzniku prohlásil, že byl ten nejlepší v jeho kariéře. Návštěvnost v kinech byla ovšem katastrofální a není se čemu divit. Když si odmyslíte výkon hlavního představitele, zbude vám jen rozvleklá, impotentní nuda plná zdlouhavých scén, navíc bez sebemenší akce, že pokud by zde nehrál právě Brando a charismatem nerozsekával i ortodoxní heterosexuály, ten film skončí zapomenut v propadlišti dějin. 50% (12.07.2013)

Ennio Morricone a Marlon Brando splnili očakávania, Renato Salvatori a scenárista ani náhodou. Brandom deklamované múdrosti sú hodné politologickej príručky. Film, ktorý mal šancu byť zaujímavým a príťažlivým, ostal poplatný ľavicovým revolučným potrebám konca šesťdesiatych rokov. Určite si ho rád pozrie Fidel i Hugo. (17.08.2009)

,,CIVILIZÁCIA NÁLEŽÍ BIELYM. ALE AKÁ CIVILIZÁCIA A AKO DLHO?" __ Nepríliš známy historicko-dobrodružný film voľne inšpirovaný skutočnými postavami a udalosťami, ku ktorému som sa dostal vďaka hudbe Ennia Morriconeho ozdobenej nezabudnuteľným ústredným motívom "Abolison", ktorý je v mnohom možné označiť za to najlepšie, čo maestro zložil (inšpiráciu pre neskoršiu "The Mission" bral určite aj odtiaľto). Čo však na filme najviac zaujme je jeho realistické podanie života čiernych otrokov na trstinových plantážach. Marlon Brando sa svojej úlohu zhostil naozaj skvelo, rovnako tak ako aj neherec Evaristo Márquez (povolaním skutočný robotník na plantáži) - vodca povstania a zároveň figúrka v rukách ctižiadostivého Branda - José Dolores , ktorý na žiadosť režiséra nahradil pôvodne plánovaného Sidneyho Poitiera. Quiemada sa tiež môže pochváliť solídnou výpravou, síce trocha usekávajúcim, no zároveň tiež dynamickým strihom. Na škodu je myslím, že vo filme sa neobjavila aspoň jedna celistvejšia bojová scéna a v mnohom zbytočne zauzlený (i keď ideovo bohatý) scenár robí pomerne jednoduchú zápletku naoko náročnejšou. Zo silnejších 4* na plný počet v hodnotení dvíha film fakt, že netuctové staršie filmy mám v obľube. (film prvý krát videný 30. 9. 2008 v ten deň aj napísaný pôvodný komentár, 1. 6. 2009 prerobený) (30.09.2008)