Štěstí

Motto: Sláma v botách, holý neštěstí... . . . B.S. je mistr výroby dlouhohrajícího filmu na základě prostoduchého scénáře, zaplněného všenictunicnanic ne(na)říkajícími dialogy a poslepovanými scénami z natáčení. Navíc je tenhle film coby příběh >z reality< falešný až běda. Ale chápu všechna ta vysoká hodnocení zde na čsfd, přepnout si jednou za čas mozek z českých telenovel a estrád (a většinové debilní euro-americké produkce) na těch našich >čstv< stanicích na Slámu nejspíš vzbuzuje v uživatelích pocit až jakéhosi spiklenecky nezávislého a intelektuálního vyvrcholení... Smutné... ;o/ . . . Jinak, co mi ale na tomto filmu opravdu pilo krev, bylo to ubohé - a velmi časté - opakování slov i celých vět (u mnoha postav! - ne že by to bylo dáno třeba konkrétní rolí) v dialozích. Dle mého to svědčí i o tvůrčí bídě B.S. coby scénáristy. Vyplnit to prázdno v celé té >celovečrnosti< planým žvaněním... Ale zase ten dvojtej honorář, že... °-/ . . . A tak co zbývá dodat. Tohle >štěstí< je filmařským neštěstím, zrodu možným (a adorovaným) snad jen v tom našem čudláckém kulturním prostoru. A je úplně jedno, že se kluci a holky poplácají po ramenou. - - - P.S. Nedávno jedna (zde hrající) z hvizdiček té naší pisskultury svěřila se s jistým pohrdáním v jednom rozhovoru, že ONA teda by do toho Hollywoodu jako že NIKDY... No - asi že je na to moc velká úmělkyně, že... Osobně si ale myslím, že dobře ví, že by tam nejspíš chcípla hlady, ev. skončila ve >velkofilmech< Uwe Bolla... :o] - - - P.P.S. Štěstí! http://www.csfd.cz/film/8575-stesti/ (25.03.2007)

S Bohdanem Slámou je to těžké - na jednu stranu má vyhraněný originální rukopis a dokáže si vybírat taková témata a nahlížet na ně z takového úhlu, jakého ostatní čeští filmaři nejsou schopní, na druhé straně mi s výjimkou jeho posledního snímku Venkovský učitel, který jsem konečně mohl ohodnotit absolutním počtem, přišly jeho předchozí kousky scénáristicky nedotažené, a stejně tak tomu je v případě Štěstí. Sláma má smůlu, že netočí o dalekých zemích, ale o české společnosti a v ní to zkrátka např. s opuštěnými dětmi nechodí a ani nemůže chodit tak, jak popisuje. Navíc některá rozhodnutí a citové projevy hlavní hrdinky nepřijdou věrohodné. Jinak zájmu zahraničních festivalových porot a kritiků se není co divit, Sláma dokáže např. lásku popisovat tak, jak to v příbězích od pana Vieweiga nebo nedej bože Báry Nesvadbové nikdy nenajdeme. Dobře ví, že láska obsahuje soucit, odříkání a spoustu dalších emocí. Některé momenty, jako smíření s umírající sestrou, jsou maximálně dojemné a samy o sobě by zasloužily o dvě hvězdičky víc. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2010)

Po dlouhé době jsem u vytržení z novodobé české tvorby. Nejsem rozhodně náruživá patriotka, záměrně nevyhledávám každý nový domácí kousek. Ale občas sítem mého zájmu projde i domácí provenience - a přiznávám se, že vybírám hlavně podle nastíněného děje, režiséra a také se trochu dám ovlivnit recenzemi, a v jistých časopisech mě ty negativní vyloženě nakopnou, abych na film zašla. Kupodivu v hodnocení Štěstí se dvě největší česká filmová periodika sešla, údiv na mé straně, jelikož já preferuji to konzervativnější. Štěstí je nesmírně silný fimový zážitek - neoslňuje vytříbenou vizuální formou, ale hlavně niterným až dokumentárně pozvolným zachycením všedních situací, malých konfliktů normálních lidí. Nesnaží se šokovat, nevolá do světa já jsem drsný naturalismus, a i přesto ukazuje pár zhuštěných životních katarzí. A takový závěr ... úžas podruhé! Na tom všem má zásluhu samozřejmě citlivá režie, dokumentární kamera a hlavně herecká suita. Pavel Liška mě ohromil už několikrát, ale ve Štěstí se mu to podařilo asi nejvíce, jeho hrdina se smutnýma očima, umaštěnou kšticí a sepraným tričkem Sepultura, mě dokázal vtáhnou do téměr nulového děje po pár minutách. Anna Geislerová si střihla dosti nejednoznačnou postavu, která mě osobně byla hned po jejím sparingpartnerovi Marku Danielovi nejměně sympatická, nicméně její důsledně egocentrická stylizace má ve filmu vyloženě tmelící fukci, což je vlastně moc dobře. A pak to starší osazenstvo ve vedleších rolích! Tak to nemá chybu, postavy jsou jasně a výborně vystavěny, jak scénářem tak herci. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že jde o pouhé figurkaření, protože ve Štěstí těžko najdete něco, čemu se říká typizace a schematizace společnost, na to má český film přece jen jiné přeborníky (a nemyslím to ve zlém :-) (22.05.2006)

Na české filmy do kina moc nechodím, ale jelikož mělo Štěstí velmi dobrá hodnocení (na český film), udělal jsem pro jednou výjimku. A ne že bych vyloženě litoval, jen jsem "nenašel", proč je tak kladně přijímané. Samozřejmě, na české poměry to je film velmi zajímavý a dobrý, od depresivního příběhu k standardně povedeným hereckým výkonům, ale jednoduše řečeno "prostě mě to nevtáhlo". 70 % (18.11.2005)

K panu Slámovi mám prozatím docela neutrální vztah, ostatně tohle je teprve jeho druhý mnou viděný film, ale novější Venkovský učitel se mi teda líbil víc. A těch 7 českých lvů mi příjde taky trochu moc (třeba v kategoriích Nejlepší film bych ho dal spíše Příběhům obyčejného šílenství a Nejlepšího herce v hlavní role bych přisoudil zase Trojanovi). Ne že by snad Pavel Liška zahrál špatně, ale když si v hlavě vybavím jeho jiné role, tak je oproti nim Toník sice pěkná postava, ale nijak výjimečná nebo skvěle zahraná. No a další herci mi přišli docela nevýrazní, možná snad šáhlá a sobecká role Geislerové, nebo Polívka, který mě asi tak 2krát pobavil, ale to bylo tak všechno co se humoru týče (tj. žánr Komedie dost nechápu). No a celá ta záležitost okolo dětí byla s odpuštěním hovadina, navíc byla obě dítka docela na ranu. Nedotažený závěr (jak to vlastně skončilo?) filmu taky moc nepomohl. Takže je sice hezké, že se režisér snaží rozehrát solidní drama, které by i ten potenciál mělo, ale výše zmíněná fakta ho sráží do průměru. (01.02.2012)