Štěstí

Zajímalo by mě, jak by se mi dnes, s odstupem času, líbily Divoké včely.Problém hrdinů nebyl, že byli chudí, ale vyšinutí. Proč se Monika například tolik upínala k dětem své labilní kamarádky? A vůbec se nedivím, že ta o Moničiných pohnutkách také pochybovala.V celém filmu mi nebyla sympatická ani jedna postava.A herecké výkony mě taky nepřesvědčily.Občas kouknu na nějaký „nový“ český film a zjistím, že to opravdu nejsou filmy pro mě. (03.07.2012)

Bohdan Sláma mě svou prvotinou vyloženě nenadchl, ba co víc, jeho syrový dokumentaristický styl mě bohapustě nudil. Od Štěstí jsem si tedy nesliboval takřka nic a úvod filmu se odehrával přesně v intencích Slámova zdánlivě nezáživného a střihem nepoznamenaného stylu, který působí anti-iluzivním a nedějovým dojmem. Jenže narozdíl od Divokých včel se po chvíli dostaví vysoká míra ztotožnění s postavami a záhy i zaujetí sice nenápadným a nenuceným, ale o to sugestivnějším příběhem. Studie prostředí je dokonalá a chirurgicky zevrubná, nehostinné Mostecko vytváří pro tragický život hlavních postav souznící kulisu, která pocity vykořeněnosti, opuštěnosti a beznadějné perspektivy jen umocňuje. Slámův film se zaskví výtečnými hereckými výkony, kde mezi precizně obsazenými postavami zazáří zejména trio Geislerová, Vilhelmová, Liška. Posledně jmenovaný konečně zahodil nejapnou masku idiotského klauna a stvořil podle mého vůbec jeden z nejpůsobivějších mužských typů porevoluční kinematografie. Štěstí je studený a sychravý film, naturalistický a nečesaný, doplněný jen minimalistickým španělkovým motivem, který se jako refrén zjevuje uprostřed nehostinného děje, z nějž postupem času nesměle vykvete štěstí, ne to pitomě sentimentální, ale to opravdové. Sláma dokázal na celuloid zachytit nestylizovaný život a jeho snímek díky neobyčejné intenzitě řadím mezi nejlepší filmy vzniklé po roce 1989. Bohdan Sláma dozrává a je radost to sledovat. (04.12.2005)

Film nám začíná až někde u písmena D a jak se nakonec ukázalo končí u písmene P. Ano přesně takhle. Protože ve filmu se nedočkáme žádného začátku a ani konce. Film končí "Kde je Tonda?" Odpověď "On někde bude.". Cesta vlakem a titulky. No co to jako mělo být? První hodina mě prakticky ani trošku nevtáhla do děje. Poté jsem si přece jen zvyknul a nějak mě to i začalo brát. Bohužel posledních asi 5 minut pro mě přichystalo opět zklamání. Když zhodnotím výkony tak je pravda že zde hlavní herci vlastně hrají charaktery postav, jenž je provázejí celou hereckou kariéru. Táňa je divná a tichá. Aňa je zase ta mrcha. A Pavel hraje opět toho idiota. PS: Tohle má být komedie? No tak to se tedy někdo hezky sekl, protože jedinou vtipnou hlášku vypustil možná Bolek. (21.09.2008)

Teraz neviem, či šťastie alebo nešťastie, no to asi nie je podstatné. Cez tento, podľa môjho názoru, celkom vydarený Slámov film cítiť silný sociálny motív. Život v panelákovej džungli, zahmlené sídliská pošahané ľudské osudy...Všetko je stvárnené bez príkras, len v ľudskej prirodzenosti. Film má aj svoju hĺbku, čo mnohým filmom práve chýba. Veľkú zásluhu tu majú hlavne herci - Tatiana Vilhemová zapôsobila svojim nevinným kukučom, Aňa Geislerová zaslúžene stvárnila nevďačnú mrchu, Pavel Liška uveriteľne prirodzený... Avšak celková pachuť filmu je veľmi trpká a pre mňa vyznieva až príliž depresívne. (17.04.2007)

Slámovy dosavadní dva filmy jsou mi blízké, možná pro svojí opravdovost - od neučesaného realisticky působícího prostředí, plného zajímavých lidiček, mnohdy ze spodních pater společenského postavení, až po přirozené herecké výkony všech, od profíků až po neherce. A přestože jsem měl vždycky problém s hereckým projevem Pavla Lišky, tady se mi líbil velice, i proto, jak byla jeho sympatická postava dobře napsána. A ten konec byl nezvyklý, nečekaný.....a krásný. (25.05.2006)