Černovláska

Typická česká televizní pohádka z konce 80. let na nedělní odpoledne po obědě. Levné triky ala voda přes obrazovku či mlha, aby to vypadalo, jakože se děje něco kouzelného. Ještě horší než ty triky jsou samotné interiéry, které vypadají jak v nějakém okresním divadle. [185. hodnocení, 12. komentář, 44%] (05.05.2019)

Můžete si říkat, že je to příliš krátké, že to má úděsnou výpravu o hereckých výkonech nemluvě, ale pro mě je to naprostá televizní romantická klasika, na které jsem vyrůstal. Nepopírám, že jsem trochu zatížený nostalgií, ale jako milovníku romantických příběhů bych si k tomu vždycky dokázal cestu najít, i kdybych to viděl poprvé. Je ale možné, že by mé hodnocení bylo o hvězdu nižší. (06.01.2015)

A máme tady aspiranta na nejhorší TV pohádku. Tvůrci si nedali moc práce s kulisami, které v podstatě zavěsili někam ke stropu a hned měli jezero a vodu. Ani ty šňůrky nezakryli. Za rohem se pak udělal malý plácek jako královský zámek. A pohádka měla hotovo. Kostýmy také stály za to. A šermířský souboj? O tom snad ani netřeba hovořiti. (17.06.2020)

Půl hodina vyměřeného času je na tuto pohádku až až. Pokud by byla delší, všechno by se bohužel rozmělnilo v jednu velkou nudu. Příběh je to docela zajímavý, ale bohužel jako přes kopírák. Podobný námět už jsem viděla několikrát. Jediní herci, kteří něco pořádně hráli, byli Jan Kanyza a Marta Vančurová. (06.10.2012)

Vcelku zajímavý, i když nijak originální, námět, jemuž škodí dialogy, provedení a provázky mystického jezera, které jsou vidět ve vlnách, na rouchu královny Jezerní říše a bolestivě tahají za divákovy oči. Co nezabíjí zkratkovitost, tomu dává ránu do vazu (ať už z milosrdenství či neumětelstv) většina zúčastněného ansámblu. Černovláska je hodně pitomé jméno, zajímavé, že u Zlatovlásky mi to tak nikdy nepřipadalo. Otázkou je, jak by se holka jmenovala, kdyby po otci podědila jako vlastnost ne to, že vůbec měla vlasy, ale kdyby po něm měla třeba chlupaté nohy nebo hrudník. (06.09.2015)