Nahý oběd

2* po tomto schizofrenním filmu si určitě každý artový fajnšmekr olízne všech 5 i na prstech na nohou ;-) Tentokrát se k nim ale nepřipojím, protože podobné depresivní snímky mi nejsou blízké. Úchylárny mám občas rád, ale tady jsem se ztrácel a nepochopil jsem jeho smysl, jen že to spisovatel s tripem už hodně přehnal a tohle jsou výsledky. Jinak provedení a herecké výkony jsou kvalitní. U mě to má jen za 2 hvězdy a pro jednou stačilo [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (08.10.2016)

Rád bych tento snímek více docenil, jeho originalitu, nápaditost a další kvality vnímám, ale bohužel šel po většinu času dost mimo mě. Když se tam začaly pravidelně zjevovat nechutně oplzlé příšery a monstrózní hmyzí potvory, které si tu Cronenberg neodpustil přesto, že tentokrát vlastně horror ani netočil, nejednou jsem málem pokroutil hlavou. Postupně se mi sice v souvislosti s nimi pár nápadů líbilo (jako třeba psací stroj coby součást těla jedné z metamorfoz té příšery), ale i tak nemohu říct, že by se mi pan režisér trefil do noty... a to mám různé podivnosti a absurdnosti ve filmech i rád. Jenomže atmosféra byla tady slabá na to, aby mě dokázala do všech těch kafkovsky podivných situací kolem pana spisovatele naplno vtáhnout. Humoru, který by mohl celý absurdní příběh učinit atraktivnějším, jsem postřehl pramálo. Ve výsledku jde o čistý mindfuck, v němž jsem postrádal hutnou myšlenku, nebo jí přehlédl. K žádné z postav jsem si nenašel hlubší vztah, herci mě tu také moc nezaujali (snad trochu Roy Scheider, který tu měl ale stejně roli v rozsahu dvou scén). Vcelku zvláštní zážitek, ve filmu mě na jedné straně řada scén svým pojetím upoutat dokázala, ale jako celek mě Nahý oběd přesto moc nebavil a vypadá to, že cestu k Davidu Cronenbergovi si asi nadále budu hledat obtížně. Ale možná jsem jen neměl (už dvakrát) při výběru filmu šťastnou ruku. Starší Mláďata byla skvělá a díky nim zatím jeho tvorbu úplně nevzdám. [60%] (02.07.2022)

S autorom predlohy som sa oboznámil prostredníctvom diela "Města rudých nocí", ktoré majú s týmto počinom mnoho spoločných znakov, či už to je homosexualita, zvrátenosť, absurdný príbeh a samozrejme, všade prítomné drogy a s nimi spojené halucinačné výjavy, čiže ideálna látka na adaptovanie pre klasika podivností Davida Cronenberga. Jeho Nahý obed však považujem za jeden z jeho najslabších počinov, ktorému chýba celistvejší príbeh, ktorý by ma dokázal upútať viacerými fragmentmi, než len pár zvrhlo - roztomilými pasážami s chrobákmi, rozprávajúcimi, vykonávajúcimi násilie, či pohlavný styk a vtipnou roličkou Roya Scheidera. (12.04.2009)

Čtení knihy bych popsal jako hrabání se s vykloubenými prsty tunou sraček a hnisu za přítomnosti osmi mužů a žen různých ras a vyznání vznášejících se v půlkruhu a chlístajících vám do očí tělní sekrety všeho druhu. A to jsem ještě nezmínil to nehorázné množství homo výjevů, které zanechaly rozšklebenou jizvu na duši mé heterosexuality. Přesto mi však svědomí se svou plazivou elektrizující jistotou nedá pokoj, dokud neuznám, že jsem v životě nečetl sugestivnější knihu. Croneberg se s prakticky nezfilmovatelnou předlohou popral bravurně. Základní koncept knihy zakomponoval do spisovatelova reálného života a obdařil jej tak o soudržnou narativní rovinu, která zásadně odporuje knize, ale pro větší stravitelnost snímku je nezbytná. To vše v režisérově osobitém rukopisu, kde nechybí mrazivá atmosféra a delikatesní obludárium. Chápu, proč nebyl Burroughs s adaptací spokojen, ale to nic nemění na faktu, že snímek šlape jako namydlená zebra a já jsem přesvědčen, že nešel natočit lépe. (24.11.2012)

tento film má všetko, čo od filmu podľa môjho gusta vyžadujem, a aj keď niektoré položky sú možno v miernom kontrapunkte k akýmsi "všeobecným" požiadavkám na obecne dobrý filmu (napríklad "príbehovosť", zreteľnosť motivácií, zrozumiteľnosť konania, dramaturgická uzavretosť), aj tak sa v Nahom obede kĺbia tie najpriaznivejšie prúdy a poryvy vytvárajúce jedinečnú filmovú lahôdku; civilne noirové herectvo petera wellera (skvelé obsadenie), zvláštna, utrápená "femme fatale" davies (skvelé obsadenie), ako vždy ambivalentne diabolský sands a štandardne dobrý holm; zdrvujúco znepokojivý jazzový soundtrack, netradičná výprava, nejedznoznačné žánrové zaradenie, zmes kafku, gilliama v tom najlepšom z burroughsa a cronenberga; ambivalentnosť a nejednoznačnosť, glorifikácia bizarnosti, neustála paranoia a halucinácie, hmyz a sex: to sú kľúčové slová pre túto obnaženú neo-dadaistickú snahu o akýsi životopis nevedomia, nie fyzickú biografiu, ale biopic dokumentujúci duševné stavy a psychické pochody človeka, ktorý je neustále pod nejakým vplyvom; fantasy, sci-fi čierna komédia s ľahko erotickými a noirovými náznakmi a miestami hororovou atmosférou; (28.04.2012)