Nahý oběd

William, it was really something! Připadám si jako voyeur. In the Crutch-hungry Dark was where we flayed our Mark. Oh, and we were Gone! Kings of Oblivion. We were so Turned On. In the Mind-Warp Pavilion. Tyhle verše nejsou z mé hlavy, ale v souvislosti s Naked Lunch se bez ustání derou na mysl (ctěný autor snad promine). (05.02.2010)

Zacházení s úchylnou bizarností jako s naprostou samozřejmostí je podobnější spíše Terrymu Gilliamovi, ale ten má na rozdíl od Cronenberga hranice... Nahý oběd je vskutku prapodivná podívaná, drama je budováno v áčkovém stylu, režijní vedení působí sebevědomě, bez zakopnutí, ale přitom náplň je dost bezdějová, místy až unylá. Ani atmosféra na tom není úplně nejlíp, díky čemuž potenciálně fascinující bloumání mezi realitou a halucinacemi nedostává patřičný rozměr a nedokáže diváka připoutat k obrazu jako třeba Videodrome... 6/10 (05.12.2009)

Sorry, ale já na tyhle drogové tripy bez hlavy a paty nikdy moc nebyl. Naštěstí to pro mě nebyl žádný vyložený průser jako třeba Krajina přílivu nebo Strach a hnus v Las Vegas, na to tu vše do jisté míry zachraňovaly Cronenbergovy typické originální nápady, které mě na tom snad jako jediné zajímaly, ale dvě hodiny pro mě utáhnout nedokázaly a časem už mě to přestávalo bavit. Zhruba chápu, že je to celé spisovatelské vyjádření vzteku k tomu, že tvůrce vždycky musí být někomu podřízený a že úplně svobodný nemůže být asi nikdy, ale stejně jsem čekal, že z toho vypadne víc. Takhle tu jen spisovatel celou dobu fetoval, měl halucinace, cosi sepisoval a bojoval se svojí potlačovanou homosexualitou. Kniha předpokládám bude takové typicky beatnické dílo, film to naznačuje víc než dost, ale už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že o dílech autorů z této skupiny si sice rád něco nastuduji, ale nebaví mě je číst či sledovat. Holt nejsem jeden z těch, který by byl schopný Nahý oběd víc docenit, ale chápu ty, kteří ano. Jen teda ten pocit určité samoúčelnosti jsem v tom časem začal cítit taky... Lepší 2* (15.10.2022)

Hlášení uživatele Liquido26: Několik dnů jsem byl pronásledován obrovskými brouky, kteří se mě snažili přesvědčit, že homosexualita je nejlepším krytím pro tajného agenta a koncesi na obchod s čeným masem mají lesbičky vedené Fadelou, jejich bordelmamá. Už mě to začalo srát, a tak jsem hodil z okna všechny psací stroje, co jsem doma měl a byl pokoj. (03.02.2009)

Beatnický spisovatel píše román. Své příběhy, ztráceje kontakt s takzvanou realitou, horečně píše na psací stroj, kterým se proměňuje v brouka - agenta. Sám hlavní hrdina žije v bludu, že je tajným agentem, občas se probouzí s držkou v bahně, vstane a jde fetovat dál. Snad touha po dobrodružství ho žene dál, ale přitom se pohybuje v kruhu, jako každý závislý. Příslovečnou Ariadninu niť, která by dílo nějak pospojovala a vytvořila tak smysluplnou zápletku nenajdete. Máte rádi divné filmy? Můžete to zkusit, brouk, který mluví oplzlým hlasem z otvoru, který je nápadně podobný análu, není tím nejobscénnějším co se v tomto snímku objeví. Ve skutečnosti je to snímek poskládaný z dílčích fragmentů, které dohromady tvoří nesoudržný slepenec, výplod choré mysli pod vlivem drog. Hnus, drogy, homosexuální i mezidruhový sex s obří stonožkou. Občas se objeví ukázka, monolog či historka, ze které na mě dýchl básnický um. Rozhodně je to výtvarně velmi zajímavé, povést se tak Cronenbergovi vytvořit alespoň trochu napětí, mohlo to být vynikající. P.S. Zvláštní je, že už mi takovéto filmy nepřipadají závadné, což asi nepůjde tvrdit o filmu, který si pustím zítra: Code Blude. Proč já se jenom dívám na filmy? (10.09.2012)