Posedlost

Akademická červená knihovna provazuje utajenou dobovou romanci ženatého básníka a (lesbické) básnířky se současným pátráním literárních vědců, kteří se na základě nově objevených dopisů vydávají v jejích stopách (a také směrem k sobě). Příjemná sbližovací záležitost selhává přimícháním mělkého dramatu, zároveň nefungují jiné než ony lehké romantické emoce mezi dnešní dvojicí – uvolněným Aaronem a roztávající Gwyneth. (12.02.2021)

Dnes by se jakýkoliv film s Gwyneth Paltrow a Aaronem Eckahrtem stal velkým tahákem. Bohužel v době Posedlosti nebyl Eckhart tolik oblíben a Gwyneth nedokázala sama zvládnout tíhu celého filmu. Scénář naprosto ničemu nepomohl a právě jeho nudnost a nezajímavost je smrtelná rána pro celý film. není to nejhorší film, ale sledovat ho do konce vydrží opravdu málokdo a mnoho mu to stejně nedá. (21.04.2007)

Dvě romance v jednom filmu. Ovšem utajený románek viktoriánských básníků (Jeremy Northam, Jennifer Ehle) byl mnohem zajímavější než moderně neurotická současnost literárních vědců (Aaron Eckhart, Gwyneth Paltrow). Rozhodně to není vina herců, může za to nevyvážený scénář. Režisér předvedl pár pěkných přechodů mezi oběma časy, kameraman a skladatel se také neflákali, ale i tak ve výsledku vznikl film velice průměrný. (09.05.2007)

No, abych řekl pravdu, bylo mi úplně jedno, kdo byl nějakej básník Ash a jeho šukna Chrisabelle. Nejde mi do hlavy, proč existují lidé, kteří se jinejm lidem, obzvláště mrtvejm a slavnejm, chcou hrabat v poště a v životě. Co je účelem takové práce? Pomůže to snad nějak lidstvu? Takže dvě hlavní postavy mi taky moc sympatické nebyly. Herci jo, ale postavy ne. Nejdřív jsem si myslel, že ten Ash byl skutečnej básník, ale asi ne. Cesta dvou šťouralů po stopách minulosti byla navíc dost zmatená, takže jsem nevěděl, jak na různý věci přišli a tak (něco bylo z veršů, něco z dopisů a něco asi jenom tak z prdele - každopádně se slovenskejma titulkama jsem z toho nevěděl hlavu ni patu (a to slovensky nomálně rozumím) a angličtina samotná mi v některejch pasážích přisla dost těžká). Takhle zůstal akorát dobrej dojem z G. Paltrow, které to jako vždy slušelo, a z A. Eckharta, kterýho jsem si oblíbil v jiným filmu a od té doby mě to drží. PS: Jennifer Ehle, hle ju, celkem pěkná, ne? Taková zajímavá... (15.11.2007)

Veľmi intímny pohľad do života (pocitov, posadnutosti, lásky, bolesti...) dvoch viktoriánskych básníkov,odhaľovaný dvojicou súčasných mladých vedcov. Zanechal vo mne silný dojem súcitu, so striedavými pocitmi pochopenia a nepochopenia ľudskej slabosti a sily. Ale mám v tom jasno: posadnutosť neprináša radosť a šťastie! Práve naopak! Je to bolesť a nešťastie v zlatom pozlátku pseudoradosti. Platí to nielen vo viktoriánskom období. (01.01.2010)