Dobrodružství Priscilly, královny pouště

Naprostá paráda, Terence Stamp byl přímo démonicky přitažlivej a Hugo Weaving zas neskutečně dojemnej. Podivná partička v podivným autobusu. Přestože "suché" hlášky pronášené Terencem byly senzační, tak v celkovém kontextu mi příběh vyzněl spíše jako "smutnej" a rozhodně jsem nejuchala. A právě proto - nádhera! (07.02.2010)

Gemini popsal poměrně přesně moje pocity při sledování filmu - můj pocit z něho se tedy sice nevyvíjel z nuly na sto, ale asi tak ze čtyřiceti na osmdesát. Z počátku mě dost iritoval okatě výchovný ráz příběhu, na travesty show taky zrovna neujíždím a Guy Pearce mi přišel naprosto strašný. Zlom nastal někdy ve chvíli, kdy se na scéně objevil "výkal Abby", to jsem se poprvé zasmál, od té chvíle se příběh i herci (i já jako divák) tak nějak uvolní z počáteční křeče a film dospěje ve svěžím tempu až do povedeného finále. Navíc se moje pocity vyvíjely přesně tak, jak si to tvůrci přáli. Z počátečního zhnusení jsem se dopracoval až k obdivu všech tří hlavních představitelů (včetně Pearce, u kterého mi došlo, že afektovaného homosexuála je vhodné ztvárnit afektovaným způsobem) a jejich vystoupení se mi líbila čím dál tím víc. Je to zvláštní zážitek vidět pozdější představitele tak v nejlepším smyslu slova chlapáckých rolí jako jsou agent Smith z Matrixu nebo Leonard z Mementa na pódiu v kalhotkách a síťovaných punčochách... (27.08.2009)

Bizarní napůlmuzikál plný barev, který rozhodně není pro každého. Dnes už ovšem toto téma není tak šokující (bohužel pro film) a tak nejzajímavější zůstávají fantastické kostýmy, skvěle souznící s neopakovatelnou Australskou krajinou. Další kudlou v zádech tohoto snímku je navíc český dabing, který je snad spíš parodií... (23.01.2008)

Tak třeba ta úvodní písnička (ač nazpívaná mnohem dřív, než vznikl námět na film) se povedla... nebo český dabing s Vladimírem Brabcem (ač zase nahrán později, než byl film dokončen). Opět značné míjení v tématu i podání, americká Ptačí klec na značně podobné téma mi připadala daleko povedenější a hlavně tolik nepřekypovala nudou skloubenou s trapností. (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (06.03.2020)

Rozkošný gýč s úchvatnými výtvarnými nápadmi, štipľavým humorom a očarujúcimi hereckými výstrelkami ústrednej trojice, ktorý sa nevie rozhodnúť, či chce byť komédiou alebo drámou, a tak je výsledok trochu neistý. Hudobné čísla v extravagantných šatách, teatrálna a nesmierne vtipná exhibícia transvestitov, to všetko je síce pekné, ale občas je to prehnané natoľko, že už to vtipné nie je, alebo naopak prichádzajú dramatickejšie momenty. Asi najlepšie by poslúžila čisto komediálna forma s vypointovanejšími vtipmi. V tomto smere ma viac bavila francúzsko-talianska klasika Cage aux folles. 70% (14.05.2014)