Boj o oheň

Úžasně emotivní snímek o "lidství". Je mi úplně jedno, jestli se jedná o moderního člověka nebo neandertálce, lidské city jsou zde a jsou živé. Perlmanovo ztvárnění pravěkého člověka je geniální a přiznávám se, že od doby, co jsem snímek viděl poprvé, je pro mě jeho chování "prototypem chování muže". Áátra :). ■ Už při prvním vidění mě fascinovala scéna, kdy se dívka přikrčí v savaně a zcela splyne s trávou. Jako kdybych sledoval divoké zvíře. ■ Kulhavá (a do jisté míry "boční") chůze, kterou se lidé v tomto fimu pohybují, vypadá velmi efektně (pravděpodobně je inspirovaná pohybem šimpanzů), vědci však dnes soudí, že už Homo erectus (alespoň milión let před Homo sapiens) měl moderní pružnou chůzi (byl doslova přizpůsoben vytrvalostnímu běhu). (05.03.2011)

Třebaže se Annaud nedrží zdaleka všech faktů, která má o životě pravěkých lidí věda k dispozici, podařilo se mu vytvořit působivý snímek. Úspěšně v něm zprostředkoval to, co věda příliš neumí. Dává diváku možnost zažít pocit moci pravěkých lidí, kterou oheň přináší, strach, že ho ztratí i naději, že ho opět naleznou. Beze slov a s mnoha zapovězenými výrazovými prostředky, které nebyly neandrtálcům vlastní, v nás herci i tak dokáží probudit empatii. A právě scény s ohněm patří k těm nejemotivnějším. Vždyť mít či nemít oheň, může znamenat žít či zemřít. Sapienti tento boj vyhráli, díky kouzlům jako bylo rozdělání ohně či woomera - vědomí jejich vítězství ve spojení s Annaudovým filmem nám tak dává nahlédnout na evoluci jako na proces sice přirozený a nevyhnutelný, nicméně lemovaný bezpočtem smutných tragédií. Krutý Darwin proti, z tohoto pohledu laskavějšímu, Lamarckovi. Poznámka na okraj: Je setkání sapientů s neandrtálci inspirováno teorií, že neandrtálci se křížili s rannými sapienty? Film nám nabízí hned tři pohledy na to, jak k tomu mohlo docházet... A ještě malý SPOILER na závěr: uvědomte si, jaký objev byla dnes tak haněná misionářská poloha! (01.09.2008)

Boj o oheň je podle mě velmi zajímavým snímkem jak co se týká herců a děje, tak i několika věcí k zamyšlení, které divákovi předkládá. Je to totiž boj nejen s přírodou, ale i s osudem. A musím říct, že podle posledních záběrů filmu ten boj s osudem prohráli. Hlavní hrdinové totiž jsou neandrtálci, tedy vývojová větev člověka, která na svém stupni vývoje stagnovala mnoho statisíců let. A pak si jednoho dne příroda řekla "A dost, tudy cesta nevede." a vytvořila novou mutaci člověka. A tento člověk během následujících tisíciletí nahradil neandrtálce, tak jako oni předtím nahradili své předchůdce, kteří zase nahradili někoho jiného. Ve skutečnosti neandrtálec nemá vyvinut čelní lalok tak, aby měl i abstraktní myšlení, kvůli čemuž se přizpůsobuje velice dlouho a těžce oproti modernímu člověku. Takže by pravděpodobně nic jako smích nebo lásku cítit nemohl. A ani si nejsem jistej, jestli by vůbec mohl neandrtálec a moderní člověk mít potomka, protože když vezmu akvarijní rybičky, který se liší minimálními detaily, tak mezirodové páření nejde, případně potomek pak není rozmnožování schopen. Exteriéry jsou nádherný, jeden vedle druhýho je ráj na zemi a přijde mi, že z každé země vybrali ten nejhezčí kousek. Připomínalo mi to trochu Lovce mamutů (a nebylo by na škodu, kdyby je taky někdo zfilmoval, i když si nedovedu představit kdo, aby to nezmršil, protože Karel Zeman už umřel). Je jen s podivem, že tento film vyhrál jedinýho Oskara, i když když se podívám na soupeře toho roku (Gándhí - režie film a herec, Tootsie - vedl. herečka, Sophiina volba - herečka), až tak neuvěřitelný to není. (20.02.2006)

Film, kterej urcite stoji za zkouknuti, protoze takhle ciste pravekej film me zadnej jinej nenapada. Ale i pres to a pres fakt, ze ma film docela vysoky hodnoceni, to zas takova parada neni, ale mozna jsem jen cekal moc. Nevadilo by, ze pribeh je super jednoduchej, ostatne to k tomu patri a ani mi nijak nevadilo, ze se tu nemluvi, ale jen vydavaj ruzny zvuky, i kdyz jeden kmen "mluvil" docela solidne. Horsi je to ale s tim, ze je film misty dost stereotypni a sem tam se dostavuje lehka nuda, protoze se kolikrat nic moc nedeje. Taky jsem kolikrat nevedel, na jakyho pracloveka zrovna koukam nebo co se zrovna resi. Nicmene vizualni stranka filmu je paradni, vsichni skutecne vypadaj jak pralidi, paradni prostredi a sem tam nejaky praveky a paradne udelany zvire. O to vic bijou do oci misty aspon podle me nesmysly (vsichni zarostly a najednou perfektne oholena prazenska atd.) a taky mi prislo, ze Annaud narval do jednoho mista nejak moc prelomovejch zalezitosti, jako zjisteni, jak vyrobit ohen, vyroba nadob a podobne. No a pak tu je par komickejch momentu, nevim, jesli umyslne nebo fakt na odlehceni, ale obcas jsem se i zasmal, treba kdyz je particka uveznena na strome a sezere vsechno listi, nebo kdyz se mejou v rece, pribehne nejakej prasak a vomrda jim prdele. Celkove lepsi 3*. (07.10.2008)

Dobrodružný příběh v jehoš úvodu zní tajemná hudba záměrně připomínající Vesmírnou odyseu. Cílem strastiplné výpravy je objev jednoho z nejdůležitějších vynálezů lidstva. Film diváka vytrhne z běžného života kolem a připomene mu tu šílenou cestu po které už tisíce let kráčíme a která vede buhví kam. Co to vlastně ksakru je ten Vesmír a co tu všichni děláme? (21.02.2010)