Kafe a cigára

Počáteční znechucení trapnou scénkou s Robertem Benignim se nakonec změnilo v příjemnou náladu, kterou může zlepšit asi jen kafíčko a cigárko (jsem nekuřák). Pokud mám něco vydzivhnout, tak je to dvojrole Cate Blanchett a vůbec celá scénka, Jack ukazuje Meg Teslův transformátor, Delirium a jasně nejlepší je Alfred Molina v příběhu nazvaném Bratranci? Jim jede! (10.05.2009)

Na začátek by bylo dobré poznamenat, že "Kafe a cigára" nejsou filmem (ani povídkovým). Je to soubor krátkých filmečků, které Jim Jarmusch natočil v průběhu více než patnácti let a které spojují dvě věci - kafe a cigára :-). Předně musím říci, že části s Robertem Begninim a s Cate Blanchettovou (nejen kvůli tomu, že se mi ona hrozně moc líbí) byly skvělé. Ale jinak "Kafe a cigára" po umělecké stránce moc vážně brát nemohu. Kamera zabírá herce pouze ze tří úhlů. Herecké výkony rovněž nejsou žádné, protože co se nechá hrát u kafařských rozhovorů? Myšlenka taky nic (aspoň jsem ji neobjevil). Jima Jarmusche mám rád a zde musím ocenit při nejmenším originální nápad. Ten nápad by byl zajímavý coby krátký skeč v nějakém filmu. Ovšem vystavit na něm devadesátiminutovou stopáž je málo. (16.07.2008)

Príjemne stráviteľná konverzačka, ktorá je úplne o ničom, ale pritom dokáže diváka tak dostatočne zabaviť, aby sa nenudil rovnako pri nudných, tak aj pri maximálne originálnych poviedkach. Veľa irónie, sarkazmu a nekonvenčnej atmosféry. Pokiaľ máte chuť na kávu, dajte si k nej cigaretu a tento film. Ideálna kombinácia. 70%. (21.05.2009)

Tímto krokem možná riskuji smazání profilu z povrchu ČSFD, ale ať se na mě nikdo nezlobí, nemám ve zvyku chodit slepě uvnitř davu jen proto, aby na mě netáhlo. Nikomu neberu jeho filmový vkus. Pokud někdo v těch scénkách spatřuje smysl, pointu nebo jakoukoli zajímavost (krom přítomnosti několika hvězd), pak je všechno v pořádku. Mně však přijde zajímavější i tlachání sousedů v zahradní pergole. Jim Jarmusch nikdy nepatřil mezi mnou pochopené režiséry, stejně jako já asi nebudu jím pochopeným divákem. A mám pocit, že se na tom nic nezmění ani v momentě, kdy bych čirým omylem narazil na dvojku... (26.07.2011)

Když měl v kinech premiéru Paterson, prožíval jsem právě malý biografický absťák a zoufale jsem se rozhlížel, kterým snímkem svůj "hlad" po kinosále ukojím. Hodnocení, komentáře i odborné recenze měl sice skvělé, ale Jarmusch podle mých zkušeností patří ke skupině tvůrců, kde tenhle způsob získávání informací a obrázku o snímku nefunguje, protože režisérův kult kvalifikovanou debatu deformuje. Jarmuschovu tvorbu osobně dělím na dvě skupiny. Do té první patří Mrtvý muž nebo Noc na Zemi, do druhé Přežijí jen milenci. Ta druhá mě nepokrytě nudí a vyvolává lhostejnost; Kafe a cigára řadím spíše do té druhé skupiny. První dvě povídky naladily má očekávání na bod mrazu. Až jsem to chtěl vzdát, ale naštěstí jsem věděl, že přijdou i lepší kousky, jako je dialog sestřenek v půvabné dvojroli Cate Blanchett. Ten je často využívaný jako herecké cvičení na uměleckých školách. Zajímavější povídky jsou nicméně v menšině a nemohou vytáhnout celek do průměru. Jarmusch až příliš často pracuje s banalitou a stereotypem, jenže nijak objevně. Je to spíš únavné, mělké, někdy založené na pouhé přítomnosti celebrity, jindy na jediném fórku, který natažený do několikaminutové stopáže nedokáže prostor zaplnit. Několik povídek, kde lze hovořit o pointě, přináší v podstatě banální sdělení. To, že je Jarmuschův početný fanklub pravděpodobně považuje za objevení Ameriky a podobně je okouzlen i statickou formou založenou na opakování, je už věc jiná. Jarmusch často pracuje s minimalismem, tady už to někdy hraničí s urážkou diváka. Pro mě je na jeho snímku zajímavé snad jen to, že tabákovým kouřem prosycený film natočil v téže době, kdy byl v USA tabák rychle vytlačován z veřejného prostoru. Ať už film Jarmusch zamýšlel jako nostalgické ohlédnutí za minulými časy, nebo umělecký protest nad ztrátou části svobody a určitého prožitku, jeho postoj nesdílím. Celkový dojem: 45 %. (15.05.2017)