Duch jezera

Kingovka IZBA 1408 Švéda Mikaela Håfströma ma zaujala natoľko, že som pri najbližšej príležitosti siahol po jeho takmer prvotine, doma nakrútenom horore DUCH JAZERA a kúpil som si ho na originálnom DVD. Dobrovoľne som zabudol na strašné kritiky, upokojujúc sa tým, že možno recenzent film ani nevidel. Výsledok ma naozaj prekvapil skôr pozitívne. V riedkej zápletke á la „urban legend“ (pred sto rokmi sa na internátnej škole odohrala niekoľkonásobná vražda a teraz každý rok... poznáte to) sa síce dobre darí klišé, ale predstaviteľka hlavnej dievčenskej úlohy je sympatická a temná atmosféra sa v „európskom“ jesennom prostredí robí takpovediac sama. Ak sa vám páčili LESY alebo PRÍZRAK UNIVERZITY, mohli by ste byť spokojní. (09.02.2008)

Kdo má rád thrillery/horrory z prostředí univerzit, jejich různých typů študáků a kantorů/ek, k tomu nějaká ta místní legenda, šablonovité postavy, tím vším se zvyšuje šance, že při závěrečných titulcích nebudete nasraní. 30% ke dni tohoto komentáře je hodně podhodnocených, dal bych 5/10, za který ale dávám 2* hvězdy, takže přihodím na 5.5/10, at jsou v pravo vidět ty tři hvězdičky ( i když nejslabší jaké můžu dát ), který třeba dodaj více odvahy pro to, aby jste si Strandvaskaren pustili. (22.01.2014)

Sára si jako téma své studentské práce vybrala sto let starou historii místní školy, kdy byli tři studenti zavražděni, a vrah se - dle všeobecného mínění - sám utopil v blízkém jezeře. Legenda ale praví, že každý rok se prochází po chodbách místní školy, a hledá nové cíle. Při pátrání Sára ale nalezne nové skutečnosti, které naznačují, že by vše mohlo být jinak... Když nad tím tak teď přemýšlím, tak ani nevím, jestli jsem film dokoukal a nebo usnul, a vzbudil se až při závěrečných titulcích. Ale jak tak čtu komentáře okolo, tak pokud jsem usnul, tak jsem stejně o nic nepřišel - film mne nudil už od prvních minut (no dobře, asi od desáté minuty, první minuty naopak docela lákají), příběh ani herecké obsazení mne nedokázalo vůbec zaujmout. Vlastně mi bylo úplně šumák, jestli vraždící maniak je sto let utopenej sebevrah, a nebo někdo jej napodobující. Je s podivem, jak je tvorba Mikaela Håfströma rozmanitá, co se týče kvality. Sračku střídá s dost kvalitním filmem, pričemž témata jeho filmů jsou vcelku zajímavé všechny (co jsem viděl).. Tento bohužel patří k těm slabším... (03.04.2014)

Tak tady mě Håfström poprvé zklamal. Strandvaskaren se vlastně ničím neliší od Vřískotu či Tajemství loňského léta. Máme tu stoletou legendu, rok starou sebevraždu studentky a agilní žákyni, která se po objevení maskovaného řezníka snaží dát tyhle dvě věci do souvislosti. Takže scénář je všechno, jen ne nějak objevný. Ale to by mi ani tak nevadilo, protože severský rukopis dokáže spolehlivě změnit i to nejšablonovitější téma. To se tady bohužel nestalo. Je to povětšinou nuda, která místy přechází v nudu strašnou. Za něco stojí vlastně jen závěr, který zpomalit nešel. Těch 30% dávám za herce, kteří se snažili seč mohli. Především hlavní představitelka. V rámci Håfströmovy tvorby je to výkyv, který se ale dá vzhledem k další režisérově tvorbě odpustit. (13.01.2014)

Ačkoliv se jedná o hodně chudý snímek z hlediska rozpočtu, obsahem i zpracováním si myslím, že nejhorší není. Ba naopak. Herci jsou jiní než v nekonečném množství amerických hororů a neokoukaní. Temná atmosféra severu dodává Duchu jezera tíživou studenou atmosféru. Podle mého názoru nejsou nutné velké finance na počítačová monstra a hektolitry krve. Stačí troška chutě a nápadu. Jsem tu asi sám, ale já byl maximálně spokojený. (06.06.2007)