Duch jezera

Normálně jsem k filmu jako fenoménu tolerantní, minimálně toleruji kdejakou zhůvěřilost, ale u DUCHU JEZERA si nemůžu pomoct: toto je imho kravina na n-tou. Scénárista asi zakoupil nějakou šablonu na levném scénáristickém webu, navíc snad nějakou free-verzi. Nemám pro to jiné vysvětlení. ;o] Postavy jsou šablonovité jak z venezuelských telenovel; napínavé sekvence se nanejvýš vyrovnají krevtuhnoucím scénám z Milerových KRTEČKŮ. Jediným pozitivem (omlouvám se za tak silný výraz) je pointa - ta je aspoň překvapivá. Jináč je to chvílemi k smíchu, chvílemi k pláči. Shrnuto a podtrženo: Dnešním večerem jsem radikálně revidoval svůj vztah k hollywoodským teenagerovským vyvražďovačkám. Pokud jsem k nim byl do této chvíle příkrý, tak tímto večerem se vše mění... minimálně si jich začínám více vážit. ;o] (15.12.2005)

Nečakajte žiadny zázrak, ani nejaký výrazný horor, iba odpočinkový horor s nudným rozjazdom, ale oto viac poteší sympatická herečka, ktorá je neodolaťelná ( myslím tú čiernovlásku). No vrah vyzerá dobre, používa celkom tri vražedné nástroje: kosa, tú ma celkovo v jednej scénke, kuchynský nôž a sekeru tu má iba raz. Pravdou ale zostáva, že to režíroval Hafstrom ktorý režíroval Izbu 1408, ktorá je oproti tomuto majstrovský kúsok, no ale každý máme slabé začiatky 40 percent. (22.02.2009)

Sára si jako téma své studentské práce vybrala sto let starou historii místní školy, kdy byli tři studenti zavražděni, a vrah se - dle všeobecného mínění - sám utopil v blízkém jezeře. Legenda ale praví, že každý rok se prochází po chodbách místní školy, a hledá nové cíle. Při pátrání Sára ale nalezne nové skutečnosti, které naznačují, že by vše mohlo být jinak... Když nad tím tak teď přemýšlím, tak ani nevím, jestli jsem film dokoukal a nebo usnul, a vzbudil se až při závěrečných titulcích. Ale jak tak čtu komentáře okolo, tak pokud jsem usnul, tak jsem stejně o nic nepřišel - film mne nudil už od prvních minut (no dobře, asi od desáté minuty, první minuty naopak docela lákají), příběh ani herecké obsazení mne nedokázalo vůbec zaujmout. Vlastně mi bylo úplně šumák, jestli vraždící maniak je sto let utopenej sebevrah, a nebo někdo jej napodobující. Je s podivem, jak je tvorba Mikaela Håfströma rozmanitá, co se týče kvality. Sračku střídá s dost kvalitním filmem, pričemž témata jeho filmů jsou vcelku zajímavé všechny (co jsem viděl).. Tento bohužel patří k těm slabším... (03.04.2014)

Tenhle film má poměrně dobrý rozjezd a zpočátku dějově nastiňuje několik možných variant, kterými by se to mohlo ubírat a rozvíjet - odhalování sto let staré urban legendy o vrahovi studentů, nedávná sebevražda studentky, útěk jejího bláznivého otce z psychiatrické léčebny, napjaté vztahy v samotné škole. Z toho všeho se mohlo vyvinout mnoho zajímavých zápletek a první půlku filmu se zdá, že se tak i děje. Jenže pak najednou scénárista všechno hodí za hlavu a vybere si tu nejdebilnější, nejprovařenější a nejplošší možnou variantu děje a celej film jde, s prominutím, do prdele. Zapomeňte na název filmu, zapomeňte na to, co se odhaluje první půlku filmu, nic z toho nakonec z vyústěním či pointou filmu nemá nic společného. Po shlédnutí mi připadalo, jako by někdo vzal dva horory, jeden ač nijak převratný, přesto se zajímavou zápletkou a druhý naprosto podprůměrný teenagerovský "slasher", přestřihl je napůl a slepil dohromady. Škoda, ta severská atmosféra, příběh, herci/herečky, v první půli se mi docela zamlouvali/y. (02.09.2009)

Všimol som si, že tento snímok režíroval švédsky režisér Mikael Hafstrom. Jeho tvorba mi nie je neznáma. Mal som možnosť vidieť tri jeho režisérske počiny ("Izba 1408", "Rituál", "Útek z väzenia"), ktoré sa mi celkom páčili. Sú to filmy, ktoré vznikli v americkej produkcii. Boli natočené pre americké publikum za americké doláre. Na titule "Duch jazera" (Standvaskaren) ma najviac upútalo to, že sa jedná o čiste švédsku záležitosť. Škandinávsku filmovú produkciu sledujem len veľmi sporadicky, takže som sa potešil, že si po dlhšom čase pozriem niečo z chladného severu Európy. Bohužiaľ moje počiatočné nadšenie sa pri sledovaní tohto horrorového thrilleru postupne menilo na rozčarovanie a ku koncu až na trpké sklamanie. Toto sa Mikaelovi Hafstromovi nepodarilo. Zdá sa, že sa cíti lepšie v USA ako na domácej pôde. * (25.10.2023)