Duch jezera

Keď som si prečítal anotáciu na obale DVD a všimol si "katovské" hodnotenia na tejto stránke, vyhol som sa Duchovi jazera oblúkom. Ale potom som videl dva iné Håfströmove filmy /jednému som udelil 5 a druhému 4 hviezdičky/ a nechcelo sa mi veriť, žeby ten istý režisér - hoci aj na poli iného žánru - dokázal až tak brutálne stúpiť vedľa. A moje pochybnosti boli na mieste. Ducha jazera totiž zráža na kolená iba scenár /overený a prevarený recyklát teenagerských slasherov/, ale režisérsky robí chalan čo môže a zachraňuje čajový príbeh dobrým budovaním atmosféry, nadštandardnou prácou s hercami a niektorými zapamätateľnými obrazmi. Teenagerský slasher nie je ani náhodou moja šálka kávy, ale práve vďaka Håfströmovi som to dopozeral dokonca bez väčšej újmy na zdraví. Viem minimálne o desiatich filmoch tohto subžánru, ktoré by si zaslúžili "čierne políčko" a predsa sa ocitli v modrom. Preto pridávam jednu hviezdičku navyše, hoci mu tým z čiernych bažín aj tak nepomôžem. (07.08.2006)

Ačkoliv se jedná o hodně chudý snímek z hlediska rozpočtu, obsahem i zpracováním si myslím, že nejhorší není. Ba naopak. Herci jsou jiní než v nekonečném množství amerických hororů a neokoukaní. Temná atmosféra severu dodává Duchu jezera tíživou studenou atmosféru. Podle mého názoru nejsou nutné velké finance na počítačová monstra a hektolitry krve. Stačí troška chutě a nápadu. Jsem tu asi sám, ale já byl maximálně spokojený. (06.06.2007)

Všimol som si, že tento snímok režíroval švédsky režisér Mikael Hafstrom. Jeho tvorba mi nie je neznáma. Mal som možnosť vidieť tri jeho režisérske počiny ("Izba 1408", "Rituál", "Útek z väzenia"), ktoré sa mi celkom páčili. Sú to filmy, ktoré vznikli v americkej produkcii. Boli natočené pre americké publikum za americké doláre. Na titule "Duch jazera" (Standvaskaren) ma najviac upútalo to, že sa jedná o čiste švédsku záležitosť. Škandinávsku filmovú produkciu sledujem len veľmi sporadicky, takže som sa potešil, že si po dlhšom čase pozriem niečo z chladného severu Európy. Bohužiaľ moje počiatočné nadšenie sa pri sledovaní tohto horrorového thrilleru postupne menilo na rozčarovanie a ku koncu až na trpké sklamanie. Toto sa Mikaelovi Hafstromovi nepodarilo. Zdá sa, že sa cíti lepšie v USA ako na domácej pôde. * (25.10.2023)

Film Strandvaskaren je dle mého film dvou tváří a především dvou zcela odlišných polovin. Zatímco ta první dokáže diváka zaujmout svým mysteriózním nádechem a především pojetím v němž divák může zapojit svou divokou představivost, tak v té druhé ztratí veškeré iluze a docela se nudí. Falešná iluze jenž tvůrci dokázali vytvořit se rázem změní v tvrdou realitu, že šlo jen o obyčejný klam a podprůměrný slasher už nikoho nevytrhne. Takto zpackaný film však není žádnou realitou a o to víc mě mrzí, že je pod tím podepsán Mikael Håfström. Kvůli rozporuplným pocitům nemůžu dát ani průměrné ohodnocení, protože tohle už míst zavánělo i odpadní příchutí. (01.07.2010)

Kingovka IZBA 1408 Švéda Mikaela Håfströma ma zaujala natoľko, že som pri najbližšej príležitosti siahol po jeho takmer prvotine, doma nakrútenom horore DUCH JAZERA a kúpil som si ho na originálnom DVD. Dobrovoľne som zabudol na strašné kritiky, upokojujúc sa tým, že možno recenzent film ani nevidel. Výsledok ma naozaj prekvapil skôr pozitívne. V riedkej zápletke á la „urban legend“ (pred sto rokmi sa na internátnej škole odohrala niekoľkonásobná vražda a teraz každý rok... poznáte to) sa síce dobre darí klišé, ale predstaviteľka hlavnej dievčenskej úlohy je sympatická a temná atmosféra sa v „európskom“ jesennom prostredí robí takpovediac sama. Ak sa vám páčili LESY alebo PRÍZRAK UNIVERZITY, mohli by ste byť spokojní. (09.02.2008)