Těžko ho zabít

Tu sa to skoro podarilo! Ale Stevena je ťažko zabiť, hoci po roku 2002 to niekto urobiť mal, pre jeho vlastné dobro a dobro jeho fanúšikov. Inak až tuctovo typický prípad filmu žánru „zabili ženu, kterou miloval jsem.“ Prídu mi trochu podivné hádky o tom, kedy nastal prepad Seagalovej kariéry, keďže inteligenčne sa kvalita jeho starých hitov a novších videofilmov až tak veľmi nelíši. Akurát my sme boli vtedy mladší, plátno ešte neovládali nastajlovaní lietajúci kung-fu mesiáši a vytunené modelky a on, ďaleko štíhlejší, vyzeral v akcií realisticky. Netreba uvažovať nad tým, prečo ho tak bezškrupulózni zločinci nezabili v kóme, ale tešiť sa z toho, akú dostanú tí zlosynovia nakladačku. Tu sa ešte Steven snaží byť aj hercom a s bradatou vizážou by s tými svojimi indiánskymi očami kľudne mohol hrať samuraja. (09.09.2013)

Filmy so Seagalom boli vlastne vždy stupidné, je jedno v akom roku sú natočené (v tých starších mal aspoň hlavný predstaviteľ formu a nejakých 50 kíl menej...:) Hard to Kill je nenáročná zábavka kde logika nemá miesto a slúži akurát na pobavenie a zabitie nudy...Super som sa pobavil na scénach, kde mi Steven s briadkou a dlhými vlasmi pripomínal Serja Tankiana zo System of a Down:))) (21.08.2007)

"Vezmu tě do banky, do krevní banky!" Druhá zastávka na mé velké letní filmové jízdě po největších hitech Steva Seagala. Steve nám už od Nica trochu dospěl, nabral zkušenosti (i kila) a vrhnul se s elánem do další tvorby. Zápletka je slušná - Steve leží sedm let v kómatu, za tu dobu mu narostou fousy, že vypadá jako Čingischán a kolem něj pobíhá sestrička, která se modlí za to, aby se probudil, protože má podle ní velké péro. Ze sestřičky se nám ale vyklube asi nejhezčí a nejvíc sexy "Seagagirl" (což znamená, že si Steve nenechal ujít hodně namlsanou erotoscénu) a protože je Steve po sedmi letech povalování v posteli docela z formy, čeká nás i v té době tak populární filmový trénink. Při tom si sice Steven pořádně nesundá tričko a všechno nosí hodně volné, protože svalů narozdíl od Slye nebo Arnieho moc nepobral, na druhou stranu nám ale ukáže asijskou meditaci a dokonce i akupunkturu. Akce sice mohlo být víc, ale sem tam hezky křupne ruka nebo noha a odnese to i sám velký Bobby Sixkiller!!! (15.07.2007)

Včera jsem se v komentáři k novýmu (a děsnýmu) Rambovi otřel o Seagala, no a při tý příležitosti jsem se rozhodl znova zkouknout pár jeho starejch fláků. A začal jsem tímhle. No co k němu dodat - Mistr po sedmiletým kómatu chvíli na to jezdí na nemocniční posteli výtahem sem a tam, pak si nechá v čínský čtvrti obstarat akupunkturní jehly, prošpikovanej medituje před sochou Vznešenýho a nedlouho poté už zase skáče přes kaluže a masakruje nepřátele. Seagalovy hlášky, Seagalovy grimasy, Seagalův gel ve vlasech, Seagalovo lámání rukou a nohou. Seagalovky jsou prostě specifickej žánr, člověk u nich může řvát smíchy i vzteky, Seagala nesnášet, obdivovat ho, nebo se mu smát. Já osobně si jeho filmy většinou perverzně užívám (jejich nechtěná zábavnost je na vysokým stupni), ale taky u nich občas trpím jako zvíře. Tentokrát je scénář přece jenom o něco slabší, těžkopádný, kostrbatý, nepříliš epický. Seagalovo ego už tu dosahuje galaktických rozměrů, takže některý scény působí až parodicky, což je ovšem u jeho filmů hodně častej jev. Na druhou stranu Stevenovi asistuje moc pěkná zrzka (jedna z jeho někdejších žen, se kterou má tři děti). Každopádně vám ale nehrozí to, co u novýho Ramba - tedy otrávená nuda. (25.11.2019)

„Jdi do prdele a umři!“ Seagalova nesmrtelná hláška. Pokud se nepletu, tak tohle bylo mé první setkání se Seagalem a hrozně se mi to líbilo. I dnes je to pro mě jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) Seagalových filmů, jen je škoda, že už je zřejmě více než jasné, že tohle už nikdy nepřekoná. Akce takřka od začátku do konce, není to nijak moc dlouhé, tak akorát. Vždy se na to rád kouknu znovu, nejen kvůli LeBrock :-) (29.11.2008)