96 hodin

Johohó Liam Neeson jako ultimátní drsňák, který by klidně mohl chodit na pivo s Jackem Bauerem. Liam tam zabíjí tu albánskou špínu, jako by se nechumelilo, a když si na něj někdo otevře držku, nebo na něj nedejbože plivne, tak mu zabodne kolíky do kolen a usmaží no na homemade elektrickym křesle. Vše odsejpá, jak má na nudu není čas a všechny role mají známé tváře. Myslím že jedno zhlédnutí mi na obdivování Neesonova úctyhodného bodycountu nestačí. (25.09.2008)

Soundtrack Nathaniel Méchaly: 1. Opening ,2. Change - Joy Denalane ,3. Permission to Go to Paris ,4. To the Airport ,5. The Concert ,6. There's Somebody Here ,7. Pursuit at Roissy ,8. On the Rooftop ,9. 96 Hours ,10. The Construction Site ,11. Pursuit at the Construction Site ,12. Saving Amanda ,13. Escape from St Clair ,14. Tick Tick, Boom - The Hives ,15. Hotel Camelia ,16. The Auction ,17. Pursuit by the Seine ,18. On the Boat ,19. The Last Fight ,20. The Dragster Wave - Ghinzu , (14.06.2011)

„Zabijte ho potichu, mám tu hosty.“ Zlí lidé jsou nepoučitelní. Už mohli vidět tolik filmů, v nichž hodný americký taťka vezme spravedlnost a střelnou zbraň do svých rukou… ale ne, oni si nedají pokoj. A tak dceru bývalého elitního agenta hned po uvedení diváka do nezbytného stavu nadrženosti (na krvavou a nesmlouvavou akci) osloví na pařížském letišti francouzský Leoš Mareš, bezpáteřní dohazovač bílého masa albánské mafii. Kdyby tak ubozí Albánci tušili, jak malými myšmi jsou v porovnání s kocourem, který jim jde po krcích. Že jeho výhružka „Najdu tě. A zabiju tě“ není planá, následně dosvědčí vážně míněným sdělením francouzskému Kevinu Spaceymu „Klidně zbořím Eiffelovku, když budu muset“. Z výrazu Liama Neesona lze vyčíst jediné – myslí to k smrti vážně. Což mysleli i tvůrci této super high conceptové akce. Proč by ne, vždyť podobné filmy sledujeme právě pro jejich přímočarost a nehumánní nebrání ohledů na kohokoliv, na cokoliv. Nepatřičnost „zabijáckých“ vět, použitých v různých obměnách už v tolika předchůdcích, jenom podtrhuje odklon od reality a únikový charakter těchto „kill ‘em all“ kousků. V současnosti, kdy ambicióznější snímky usilují o maximální realističnost a hrdinové povětšinou nevítězí kdovíjak suverénně (Bourneovo ultimátum, bitka ve Východních příslibech), je příjemné představovat si u rozumně dlouhých 96 hodin, že byste v případě únosu vlastní dcery dokázali totéž, co Bryan. Apendix: Z celého filmu jsem nabyl dojmu, že Luc Besson je pravičák nenávidějící Paříž, město plné úchylů a mafiánů odjinud. Doupě neřesti je navíc ironicky umístěno na Rue de Paradis. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, choze, castor, Niktorius, uzzi, gu-staff, Dallas, zdenny (18.11.2008)

Bum, bum, bum, bác. Politická korektnost a multikulturalismus dostává na solar s razancí nevídanou. Pak jednu mezi oči a mozek se potácí do země snů. Pác, bum, prásk. Takto vyhroceně šovinistický film vůči jednotlivým etnikům (ani Francouzi z toho nevyšli se ctí) jsem nepotkal už nějaký ten pátek. Co z toho, že Liam Neeson hraje Bournova dědečka? Kde nic není, ani albánská mafie nebere. (15.06.2010)

"I will look for you... I will find you... And I will kill you." Yes! Trailery zase jednou nelhaly. Liam Neeson si razí cestu francouzským podsvětím, aby zachránil svojí dceru (ne, fakt jsem Maggie Grace tu sedmnáctku nežral) a zabíjí přitom úplně každého, kdo mu zkříží zorné pole. Po obligátním, vztahy definujícím úvodu, přichází vytoužená, nekompromisní a drsná procházka temnými zákoutími Paříže, ve které se Neeson nezdráhá střílet lidi do zad nebo do hlavy a zarážet jim do nohou hřebíky. Mile přímočarý scénář skáče z jedné akční scény do druhé se stejnou rychlostí, s jakou se tu kašle na nějaké zachraňování ostatních unesených žen, a kdyby nebylo přílišného okecávání ptákovin, pár až moc náhodných zvratů a pocitu, že to Neesonovi všechno prošlo nějak moc lehce, mohlo by se Taken směle podívat do očí i těm nejříznějším kriminálním klasikám z osmdesátek. Two thumbs up pro Morela, tohle už se dneska moc netočí. P.S. Hitman a spol. se můžou jít klouzat :) (26.07.2008)