Únos

To si takhle jednou jedou Jeff (Kurt Russel) a Amy (Kathleen Quinlan) na výlet do San Diega, když se jim uprostřed Nevadské pouště stane nehoda s jejich novým autem. Po chvilce u nich zastaví postarší kamioňák, a nabídne Amy, že ji odveze k nejbližšímu telefonu. Ta souhlasí, a Jeff zůstává u auta - ale po chvilce zjišťuje, že závada se nevyskytla jen tak náhodou, ale někdo jim auto úmyslně poškodil. Vydává se hledat Amy, ale po té jakoby se slehla zem - až do chvíle, než dostane od místních chlapů nabídku - zaplatí desetistisíce dolarů, nebo svou ženu už nikdy neuvidí ... Kromě pocitu, že bych nikdy nechtěl něco podobného zažít, mi film nic moc jiného nedal. O co tam jde je jasné hnedka od začátku, a že to skončí tak jak to skončí taky. Kurt Russel tvrďáky umí (nebo v té době uměl), takže o něj strach mít nemusíme, a ostatní jsou tam jen tak do počtu a aby měl Russel nějaký parťáky do bitky/přestřelky... (28.01.2009)

Na cestě krajinou, která by se líbila tak mému velbloudovi, se v autě k lepším zítřkům veze manželský pár. V takové situaci je porucha na autě něco, co nezbytně musí nastat a tím téměř končí uvěřitelné okamžiky filmu. Nebudu upozorňovat na každý spoiler zvlášť, dál to prostě nečtěte, pokud spoilery neradi. Jsme v oblasti, kde se už pěkných pár lidí ztratilo, sice projíždějící cizinci, ale nikoho z nich nikdo nepostrádal, ani se žádnou zvláštní náhodou nenašel kousek těla. No taky nejsme v kriminálce Nevadská poušť nebo Sběratelích kostí. Chlapík, co hledá ztracenou manželku, je podezřelý nejen ožungrům v hospodě, ale i místním šerifům. Hrdina tedy ztracenou manželku hledá sám a na to, že má jinak civilní povolání, je pozoruhodné, jak snadno doluje z paměti stopařské schopnosti a předvádí výtečnou kondici. Jo jo, co se v skautu naučíš, po překročení hranice středního věku v Nevadské poušti najdeš. (26.12.2012)

Jonathan Mostow hned na začátku kariéry dokazoval, že jde o veliký režisérský talent a je jen velká škoda, že má tak málo příležitostí to dokazovat i nadále v daleko větší míře, než doposud. Únos je totiž přesně ten typ filmu, na kterém se ukáže právě onen tvůrčí um a potenciál. Minimum herců, jednoduché prostředí, miniaturní a navíc šablonovitý scénář a prakticky nulový rozpočet. S tím si umí poradit skutečně jen hrstka filmových tvůrců a Mostow mezi ně právě díky strhujícímu zpracování Breakdown určitě patří. Přestože měl totiž jen ony velmi omezené prostředky, tak stejně dokázal natočit opravdu napínavý thriller, kdy hned od úvodních titulků nasadí strhující tempo, které nepoleví až do závěrečných titulků. Prostředí nekonečných pouštních silnic pak dokázal využít při navození atmosféry na 100%, jednoduchou zápletku dokázal oživit dynamickými momenty, gradujícím napětím a nečekanými zvraty a ikdyž nakonec vše dopadlo dle očekávání, tak i díky sympatickému a charismatickému obsazení to v tomto případě vůbec nevadilo. V případě Breakdown zkrátka platí, „Za málo peněz, hodně muziky“, a ikdyž tedy nejde o nějaký zásadní a originální počin, tak díky své působivosti a žánrové funkčnosti si svou pozornost jistě zaslouží! (07.03.2016)

Film nie je určite odsúdenia hodný, len je škoda, že pravdepodobne vplyvom neskúsenosti začínajúceho režiséra stratil svoj potenciál, ktorý na začiatku začal budovať takmer v Hitchcockovskom šate. Pokiaľ nepríde k únosu a celý príbeh sa postupne zamotáva, má dobrú atmosféru a je sa naň vlastne radosť pozerať (osobne mi trocha pripomenul ,,Táto zem nie je pre starých"). Postupne však spadáva na úroveň obdobných slabších kúskov. Obsadenie rozhodne nie je zlé; Russellov výkon je možné označiť minimálne za uspokojivý a J. T. Walsh je ako záporák ešte lepší. Plusom filmu je tiež aj príjemná stopáž a rytmický soundtrack Basila Poledourisa. Priveľmi adrenalínové finále je však myslím trocha na škodu a nájdu sa v ňom zvláštne nedostatky (naháňačka je na ceste plnej áut, no most o kúsok ďalej je už úplne prázdny). Už sme si zvykli, že slávny Dino de Laurentiis vytváral filmy, ktoré rozhodne nie sú žiadnymi míľnikmi kinematografie. (30.08.2008)

Zvláštní, jak člověk dokáže u podobného filmu ocenit, že auta nevybuchují sotva do něčeho narazí, z obyčejných lidí se nestávají hrdinové mlátící kolem sebe hlava nehlava, poldové nejsou vždy zkorumpovaní hajzlové a auta nespadnou z mostu, sotva se z nich podaří hlavním hrdinům vylézt. Rozhodně bych nečekala, že to řeknu, ale přídavné jméno, které Únos vystihuje, je "realistický". A taky uvěřitelný. Svižný. Řemeslně zvládnutý. Vlastně docela normální. Takhle nějak by totiž skutečný únos snad i mohl vypadat a takhle nějak by se hlavní hrdina nejspíš choval. Řval by na policisty, proč nic nedělají, ptal by se lidí v baru, jestli jeho manželku neviděli, pokusil by se neúspěšně navázat konkant s majitelem banky, aby mu vysvětlil, že ho sledují. Kurt Russell se touhle rolí pro mě zase dostal do centra zájmu a dokázal mi, že na nejvyšší ligu ještě má. Únos je neprávem opomíjený akční thriller, který by si asi zasloužil víc než tři hvězdičky, ale na poctivé čtyři to u mě zatím není. S tím si ještě počkám, až na něj někdy v televizi narazím příště. (29.12.2008)