Hrdinný kapitán Korkorán

S poctivostí nejdál dojdeš, říkává se už spoustu let, ale na Adama Korkorána to má efekt opačný. A tak jde z maléru do maléru. Vlasta Burian tentokrát zanechal vojenských uniforem a pro změnu je vyměnil za uniformy lodní. Snímek plný situačního humoru, který je i tentokrát doplnění humorem groteskním. Úvod je námětově stejný, jako u snímku „C. a K. polní maršálek (1930). Představuje snovou představu hlavní postavy. A následně se to rozjede. Zápletka je stavěna na omylu, způsobující nejrůznější společenské peripetie. Lázeňský pobyt není v Burianově filmografii ojedinělý. Podíval se tam skutečně ještě několikrát. Vlasta Burian tedy opět řádí, jak utržený ze řetězu, čímž představuje to, co je od něj očekáváno. Pobavit slovem, skopičinami i přehráváním. A i když zub času tohle všechno poctivě nahlodává, z puncem filmové klasiky a humoru ještě stále po divácké stránce dokáže přivést na jiné myšlenky. (11.09.2022)

Musím podotknout, že si ty slabší burianovky nevybírám sama. Koupila jsem si totiž kalendář se známými filmovými místy a doháním si tak mezery v československé kinematografii. Korkoránovy eskapády mi ale (nepřekvapivě) nepřipadaly ani trochu zábavné, tedy až na pár výjimek - "Rozuměl jsi?" "Jo, rozuměl, ale není mi to jasný..." (30.05.2019)

...i když se tajfun zvedne a moře rozkatí, na Korkorána bouřka neplatí. Na Adama Korkorána, zdá se, neplatí nic. Ani předpisy, ani inspekce. Ba ani hrozby. Neohlíží se na společenské konvence. Pohrdá falší i snobskou morálkou. S pobaveným úsměvem iluzionisty, který z klobouku vytahuje jeden fórek za druhým, čeří hladinu stojatých vod. Pohrává si s lidmi jako s koťaty. Mezi znuděné lázeňské hosty záměrně vnáší vzruch a neklid, dívaje se přitom, jak se jeho oběti bezmocně zmítají v moři bláznivých příhod a fantazií. Že to všechno drží pohromadě, je zásluhou fenomenálního Buriana, který před sebou valí ty nejlepší frky a svou prostořekostí si získá přízeň i těch nejzarytějších škarohlídů, hledících na vylomeniny krále komiků s neskrývaným despektem a pohrdáním. Navíc má po ruce prvotřídní partnery – vynikajícího Šlégla, Marvana, Pištěka, výtečnou Miladu Smolíkovou, jejíž figurky hubatých ženských měly pokaždé ten správný říz, a půvabnou Jiřinu Štěpničkovou, vycházející hvězdu pražských jevišť. A nutno dodat, že Cikánův film je, kromě jiného, také příjemnou vzpomínkou na zlatý věk českého lázeňství, včetně dnes již unikátních záběrů nejznámějších poděbradských scenérií. (04.10.2008)

I přes některá místa, v nichž převládá to, co na Burianovi zrovna nemusím, to jest takové to přehánění komičnosti ad absurdum, i přes tato místa se mi film líbil. Překvapivě mne zaujal a pobavil od začátku až do konce. Slabší místa jsou vyvážena skvělým herectvím nejen samotného Vlasty Buriana, ale i mnoha dalších osvědčených herců. Mne zaujala především milá a sympatická Milada Smolíková. Z celého filmu vyzařuje pohoda a laskavý humor, který v dnešních komediích marně hledám. Celkový dojem: slabší 4 *. (03.05.2019)

Vlasta Burian a jeho klasický uniformovaný hrdina na cestě do 20. století. Zatímco sledujeme eskapády současného Adama Korkorána vydávajícího se dílem náhody za zasloužilého korvetního kapitána ve výslužbě, skutečný pamětník slovutné Krieagsmariny se ocitá per plex. Takto budeme brzy sledovat i Floriána Svíčičku v Hrdinovi jedné noci, kterak z vysněného rytířského středověku procitne mezi populárními filmaři. A společně s touto formulí Burian došel určitého tvůrčího vrcholu, který byl následován téměř dvouletou pauzou v natáčení. Nyní si můžeme položit otázku, zda skutečně C. a k. maršálek či listonoš byl definitivním naplněním Burianova filmového obrazu? V jistém smyslu samozřejmě byl, leč dnes si umíme jeho filmy užít i ze širšího pohledu. V tomto případě se zásadně kochám českou verzí screen deca a jedinou prvorepublikovou rolí Heleny Tomanové. (15.02.2009)