Modrý pták

Obsazení záporných rolí nemá chybu. Hrzánová, Zavadská, Kostka ... výborné ... v kladných pak paní Maciuchová, Němec a Preiss. Vyborné! Kupodivu mě nenadchli ani trochu hlavní představitelé DLouhý a Laurinová. Zabavuje se ve prospěch státu. Je snad málo slavných jednookých králů? To jsem byla já blbečku. Skvělé hlášky. (12.08.2012)

Nevzhledná pohádka s odpornými kulisy a výrazy jako: pitomost, blbost, či státní převrat. Vzhledem ke kategorii kulisová pohádka a ne příliš rozvinutému ději je tento žblebt únavně dlouhý a ukecaný (hodina a půl!!!!). Maciuchová intrikuje, Maciuchová zakleje prince, Maciuchová zruší kletbu prince, Maciuchová potrestá zlé postavy (se kterými ale ze začátku intrikovala). Ostatní postavy včetně prince a princezny jsou tam jen na okrasu. Hlava nebere, jak vznikají takové scénáře. (08.07.2016)

Možná byl umocněn literární půvab, televizní a pohádkový se bohužel ztratil. Samotná pohádka je tak zamotaná až je nezáživná, těžko se v ní dá vyznat a hlavně ztratila klasické pohádkové kouzlo. Jestli zaujala tehdejší děti, těžko říct, já měl v té době 5 let a mě by nezaujala určitě, dnešní však už tím tuplem ne. A kdyby neúčinkovali ve skrze kvalitní herci, krásná Sabina Laurinová a hlavně Barbora Hrzánová, šlo by hodnocení ještě níž. (10.07.2018)

Víla, která pohrdá lidskými měřítky, ale sama se chová jako poslední dohazovačka vybavená kouzelnou neschopností přiznat vlastní odpovědnost. Princezna, která je po vzoru Vinnetoua slovy jednoho desperáta smířlivá jako beránek. Král, který je, no, zkrátka i Nečas by si vedle něj mohl hrát na chlapa. Tritonka, o jejíž smysl pro humor by si jeden zlomil nohu a ani k tomu nepotřebuje leštidlo Jeronýma Alessandra Scotty. Princ Šarmán, který neměl jen říkat, že se měl raději chopit meče, měl to udělat. Snad jen kouzelníkovy činy vedou jakž takž ke svému (dobrému) cíli, i když trochu oklikou. Navíc jeho smysl pro vytříbenou mluvu má něco do sebe. Obecně dialogy jsou v téhle pohádce propracované, jen by to k nim chtělo dosadit charaktery, kterým by člověk držel palce s větší chutí. P. S. Nechť všechny rádobydrsňačky pamatují, že "tyhle křehulinky mají tužší kořínek než se zdá." :) (05.06.2016)

Teatrálně truchlící král tluče hlavou o stěnu - tu o jednu, tu o druhou, až mu kancléř nechá stěny raději vypolštářovat, čímž se do pohádek dostala vypolštářovaná místnost. Okouzlující víla Soussia a kouzelník si pohrávají s lidskými osudy, protože co po dvousetletém spánku, když vám je pár tisíc let, dělat jiného? Záhadou mi tedy je, jak čerstvě probuzené nadpřirozené bytosti mohou mít své chráněnce, které, v případě víliny chráněnky, do značné míry vychovali? Předobrá a přesladká (a nedomrlá až unylá a nudná) princezna Florina se zamiluje do kouzelníkova chráněnce a on do ní. Achich. Tím se děj komplikuje, ty trdlo, se za něj chce provdat Tritonka přece. Od toho tu je kmotřička víla, aby ve svém paláci s plastovými válci (rozumějte, křišťálová síň ozvěn) mávla proutkem .... Hlášky téhle pohádky jsou nesmrtelné, od králova sdělení, že má na truchlení skvěle vybavenou místnost a mohou truchlit vespolek, přes všechno, co z pusy vypustí nepřekonatelně vtipná Tritonka, až po plánovanou vraždu krále jeho sebeumlácením se o stěnu. Kulisy nevadí, podstatný je děj mající hlavu a patu, humor a herci a to Modrý pták má. (03.01.2012)