Pasti, pasti, pastičky

Jedna z největších blbostí co jsem za poslední dobu viděl. Od Věry Chytilové jsem očekával něco nejhůř průměrného, protože do shlédnutí tohoto výtvoru jsem od ní neviděl horší než průměrný film. Ale ejhle. Už při první scéně vyřezávání prasat se mi zvedal kufr. Ale i tak, myslel jsem si, že je to jenom pitomý začátek, ale debility se s přibývajícím časem jenom a jenom hromadily. Film jsem dokoukal jenom marně čekajíce na nějakou ucházející chvilku. Fakt je mi docela líto, do čeho se propůjčili Tomáš Hanák s Miroslavem Donutilem. A paní Věra Chytilová mě utvrdila v tom, že i mistr tesař se někdy utne a někdy se utne tak, až to bolí. (22.12.2005)

Ježiš to byla sračka. Něco tak nudnýho jsem už dlouho neviděl. Chytilový režie je naprosto debilní a nudná ostatně jako celej film. Jediná chvíle kdy jsem se zasmál když se na scéně objevil Lasica s tou jeho debilní parukou. Všichni tam hrajou špatně, až na Donutila kterej je famózní. A za něj je taky ta jedna hvězdička. (22.12.2005)

Věru Chytilovou nemám zrovna v oblibě, ale některé její filmy se vydařily (např. Kopytem sem, kopytem tam, Dědictví) a Pasti, pasti, pastičky řadím k těm lepším. Alespoň mně se to líbilo, především díky trojici hlavních představitelů - Donutil, Hanák, Stivínová a také kvůli originálnímu námětu, ze kterého až mrazí. Jinak nejlepší z filmu jsou scény, kdy Donutil s Hanákem zjistí, že byli vykastrování a potom ještě, kdy Vávra připravuje míchaná vajíčka a posléze zjistí, co bylo v ešusu. Až na ten konec jsem se dobře bavila. (01.07.2009)

Ano tleskám, skutečně velmi silný a originální námět. No nic proti tomu, ovšem samotné provedení je dohnáno až do takové krajnosti, že se může třeba náhodnému kolemjdoucímu udělat nevolno, a to bych řekl, že asi není dobře. Právě pod tímto druhem filmu si já představuji ten nejpokleslejší humor té nejspodnější cenové kategorie. Smutné na tom bohužel také je, že se z typu takovýchto snímků po revoluci stal jakýsi nový tuzemský kinematografický folklor. Jedná se zde o naprosto vulgární humor zabalený do panenského roucha feminismu. Tento humor tak či tak je poté samozřejmě už násilný. Tomáš Hanák a Miroslav Donutil možná působí komicky ve svých samčích úlohách, to beru, ale znásilňují tím zde akorát sami sebe jako samostatné herecké existence. Paní režiserka Věra Chytilová je zajisté naprosto suverénní dáma, která se zničím, abyste věděli, jen tak nepáře. Já nechci být přehnaně kritický, ale přesto myslím, že to poté podle toho také tak vypadá. Tento film bych se osobně nanejvýš odvážil promítnout opilým navracejícím se účastníkům zájezdu od Jaderského moře. Proboha tohle snad nemůže zkousnout ani nefalšovaný recidivista. (02.12.2011)

Moc zdlouhavé, ale jinak sympaticky natočená komedie. Hanák a Donutil tu hrají perfektně. Kdyby byl začátek zkrácen o takovou dobrou půlhodinku a hned by se příběh vrhl na znásilnění ženy a následnou "kastraci", film by o mnohem déle utekl a taky bych vystřihl scénky, které nejsou zajímavé, kazí to jenom dojem celého filmu. Konec moc průhledný, ale jinak docela vtipné. (21.06.2005)