Moderní doba

Chaplinova rozlučka s němou érou nemohla dopadnout lépe. Zpočátku až futuristické sci-fi přechází v sociální drama a typicky chaplinovskou romanci. Ne nadarmo je Chaplin považován za krále grotesky, jeho gagy jsou prostě geniální.  V některých scénách jsem se smál i nahlas a tohoto efektu si u komedií obecně vážím nejvíc. Ve zbytku zůstane  vždycky alespoň úsměv na tváři. Další krásný  film, jemuž nelze dát nic jiného než plný počet. (07.07.2021)

Příjemná oddechovka s Chaplinem o moderním světě, který se žene do zkázy. [8/10] (Charles Chaplin, United Artists) (Čb. /// Produkce: Charles Chaplin /// Scénář: Charles Chaplin /// Kamera: Ira H. Morgan, Roland Totheroh /// Hudba: Charles Chaplin) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (21.06.2009)

Až do moderní doby patřil Tulák divákům. Pokud to jen šlo, dlouhodobějším závazkům se – oproti Busteru Keatonovi – vyhýbal. S dívkami koketoval, v nestřežený okamžik je i opatrně políbíl, ale k rodinnému životu alespoň navenek neinklinoval. Několik grotesek příznačně končilo jeho osamělou chůzí směrem od kamery, za dalším dobrodružstvím, nezávislém na tom právě prožitém. Teprve Moderní doba, Chaplinovo rozloučení s Tulákem a Tulákovo rozloučení s divákem, končí záběrem spokojeně kráčejícího páru. Tulák odchází, ale konečně není sám, o jeho budoucnost se nemusíme strachovat. Moderní doba však nebyla jen rozloučením s Tulákem, ale také s němým filmem a žánrem čisté grotesky (mj. kvůli finančnímu neúspěchu – kritici i diváci již byli uvyklí zvukově mnohem hutnějším filmům). Chaplin poprvé nápaditě využívá zvukových efektů, buďto k zesílení dramatického (výstřely) nebo komického efektu („krmící“ mašina). Navíc nechá Tuláka jakousi francouzsko-italskou hatmatilku zazpívat pár not. Nejen v této scéně hrdina připomíná porouchaný stroj, který po vykázání z továrny, kde mu příslušela jasná funkce, marně hledá jiné uplatnění. Chaplinův satirický portrét vykořisťovatelské kapitalistické společnosti, měnící člověka v soukolí obřího mechanismu (hádám, že zejména tato rovina Chaplinovy tvorby inspirovala Jacquese Tatiho), souzněl s obdobím hospodářské krize a oproti jiným komediím divákům nedovolil utéct do hezčího světa. Nezaměstnanost, chudoba, hlad, sociální nepokoje – vše sice humorně rámované, nicméně viditelně přítomné. Díky povýšení mechanizace lidské existence na hlavní téma filmu mohl Chaplin vytěžit jeden z hlavních rysů grotesek, jejichž gagy často spočívají v tom, že se lidé chovají jako neživé objekty. Příliš blízká příbuznost s předchozími filmy je zároveň slabinou Moderní doby. Zápletka se vinou střídání různých povolání, která si Chaplin ozkoušel ve svých krátkých groteskách, drolí do oddělených, třebaže s obdivuhodnou úsporností zrežírovaných epizod. Filmu tak chybí dramatická semknutost i emocionální působivost. Kvůli silnému příběhu tedy ne, ale kvůli gagům s kokainem nebo utahováním šroubů a kvůli neodolatelně nabroušené gamine Paulette Goddard se do Moderní doby dozajista vracet budu. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko (13.05.2014)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Geniální Chaplinův film, kde má jako obvykle velmi blízko obyčejným lidem. V Moderní době pozorujeme Charlieho jako přepracovaného dělníka utahujícího matice u pohyblivého pásu, vzbouřence, blázna, vězně, miláčka dozorců, nezaměstnaného, stavitele lodí, nočního hlídače, číšníka, zpěváka a samozřejmě vždy především smolaře a tuláka. Za všechny pamětihodné scény jmenuji stádo prasat mířící na porážku a stádo pracujících směřujících do práce, pak celou úžasnou tovární sekvenci - od utahování matic na zrychlujícím pohyblivém páse po průjezdy ozubeným soustrojím: http://www.youtube.com/watch?v=DfGs2Y5WJ14, staré grotesky zase připomene automatická krmička dělníků: http://www.youtube.com/watch?v=N4sjKJvUia0 a nový zvukový film již vstupuje skrze nádherný šanson zpívajícího číšníka Charlieho: http://www.youtube.com/watch?v=_UopgPw_BPU. Chaplin rulez! (06.01.2014)

Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. (05.06.2006)