Chaplin se žení

Scény, kdy se Chaplin snaží vydávat za někoho/něco kým/čím není, mu jdou prostě nejlépe a já se u nich vždy pořádně bavím. Zde se jednu třetinu grotesky vydává za hraběte a je fakt k sežrání. Kromě tohoto groteska obsahuje ještě dvě věci, pro něž stojí za to do ní jít - Edně to tady neobyčejně sluší a na závěr se odehraje nejstarší filmová automobilová honička, co jsem kdy viděl. (11.03.2010)

Charlie a Edna prožívají na plátně svá dobrodružství. Klasické divadelní "lazzy" (ustálené a přesně nacvičené komické situace profesionálních herců) se prolínají s exteriéry (park) a záverečnou ztřeštěnou honičkou. Vtipy se stolováním, pády přes lavičky - groteska provádí syntézu dřívějšího, aby pak na těchto základech mohla postavit něco nového. (06.02.2010)

[2,5*]     "My Hero: Father wants me to marry Count Chloride de Lime. Won't you be a good knight and save me?"     Krátka groteska z druhého Chaplinoveho obdobia (v štúdiu Essanay) s celkom zaujímavou zápletkou, založenou na dojímavej a ťažko skúšanej láske medzi Ednou a Charliem. Obaja sú tu roztomilí (Ednin žiarivý úsmev rozpúšťa všetky ľady), tvoria sympatický pár, ktorému divák proste musí fandiť. Z dalších postáv stoja za zmienku ešte gróf (Leo White), ktorý je parádnou karikatúrou s fúzikmi až k očiam a priam neskutočne nahlúply policajt (Paddy McGuire). Svojím humorom táto groteska veľmi nevyniká - v prvej časti je humor založený hlavne na Charlieho neotesanom spoločenskom správaní (najmä pri stolovaní) a veľmi vtipný nie je (skôr úsmevný), druhá časť v parku je na tom o niečo lepšie, hoci je nakrútená v takom "keystoneovskom" šibnutom štýle. Rytier Charlie sa teda rozhodne vie pobiť o dievča svojho srdca a pritom aj tie kopance konečne dávajú zmysel a dokonca aj pobavia (len tie tehly si tu Charlie mohol odpustiť). Film končí veľkolepou automobilovou naháňačkou, ktorá miestami pôsobí ako trochu naťahovaná. Videná čiernobiela i krásne kolorovaná verzia so skvelou orchestrálnou hudbou Roberta Israela (1999). (12.10.2023)

Upraveno v říjnu 2019. Útěk v Jitney dává zuřivosti cirkusového klauna pohybově estetický řád hravosti a zápletka se vyžívá v záměně. Mimochodem, Jitney je druh sdíleného taxi Spokojených států amerických, obvykle kopíruje celé trasy městské hromadné dopravy, ale vydává se i na meziměstské linky, bývá to levná doprava a je rozšířena a oblíbena pod jinými názvy v mnoha státech světa. Víření lásky a romantického ideálu potřebuje k rozhodujícím krokům naplnění drzou odvahu, stálou míru ostražitosti a bojovou pohotovost. Vedle zamilovaného Charlieho prostého původu upoutá také jeho nadšeně mladá a přesvědčivě ideální láska života Edna (Edna Purviance), její zásadový a s jiným druhem nastávajícího zetě do budoucnosti počítající ctihodný otec (Ernest Van Pelt), Ednín předpokládaný snoubenec a povýšený hrabě Chloride de Lime (Leo White), svérázně poslušní sluhové Ednina otce (Lloyd Bacon a Paddy McGuire, oba též v rolích honících policistů v parku), či další policista s pokusem o zjednání nápravy (Bud Jamison). Útěk v Jitney aneb Chaplin se žení v žádném případě nepatří mezi chloubu Chaplinovy tvorby, přesto potěší svým uspořádáním. (24.10.2009)

Pokud byste někomu chtěli pustit co nejtypičtější grotesku, pak vyberte Chaplin se žení. Je v ní prostě všechno: láska s překážkami, typická chaplinovská rvačka, hloupí poldové, parádní automobilová honička, ale i několik inteligentních gagů (Charlie předstírající hraběte a následné stolování), i závěrečné „Pravá láska vítězí!“ I když Chaplin, Keaton, Lloyd a mnozí další později natočili spoustu lepších a propracovanějších filmů, tak já si klasickou grotesku představuju přesně takhle. (27.03.2008)