A Jitney Elopement
Obsahy(1)
Charlie (Charles Chaplin) a Edna (Edna Purviance) se tajně milují, ale Ednin otec hodlá svou dceru zasnoubit s bohatým hrabětem. Edna však s Charliem vymyslí lest a svého otce obalamutí - Charlie se vydává za hraběte a vše zamilovanému páru krásně vychází, dokud se neobjeví pravý hrabě. Charlie se však nevzdává a o svou lásku bojuje. (Los)
(více)Recenze (16)
Charlie a Edna prožívají na plátně svá dobrodružství. Klasické divadelní "lazzy" (ustálené a přesně nacvičené komické situace profesionálních herců) se prolínají s exteriéry (park) a záverečnou ztřeštěnou honičkou. Vtipy se stolováním, pády přes lavičky - groteska provádí syntézu dřívějšího, aby pak na těchto základech mohla postavit něco nového. ()
Groteska s príbehom a trochu jemnejšími gagmi, ako bolo zvykom predtým. Názov je preložený celkom zle, nikto sa tam nežení, ide len o únos dcéry pred nechceným ženíchom. Niektoré scény sú zbytočne naťahované, vrátane automobilovej naháňačky, ale tá je viackrát točená aj v rýchlosti priamo z idúceho auta, čo asi nebolo celkom jednoduché. Páči sa mi, ako sa všetci vždy pekne zoradia do záberu statickej kamery, hoci je to napríklad pri stole absolútne nepohodlné. ()
[2,5*] "My Hero: Father wants me to marry Count Chloride de Lime. Won't you be a good knight and save me?" Krátka groteska z druhého Chaplinoveho obdobia (v štúdiu Essanay) s celkom zaujímavou zápletkou, založenou na dojímavej a ťažko skúšanej láske medzi Ednou a Charliem. Obaja sú tu roztomilí (Ednin žiarivý úsmev rozpúšťa všetky ľady), tvoria sympatický pár, ktorému divák proste musí fandiť. Z dalších postáv stoja za zmienku ešte gróf (Leo White), ktorý je parádnou karikatúrou s fúzikmi až k očiam a priam neskutočne nahlúply policajt (Paddy McGuire). Svojím humorom táto groteska veľmi nevyniká - v prvej časti je humor založený hlavne na Charlieho neotesanom spoločenskom správaní (najmä pri stolovaní) a veľmi vtipný nie je (skôr úsmevný), druhá časť v parku je na tom o niečo lepšie, hoci je nakrútená v takom "keystoneovskom" šibnutom štýle. Rytier Charlie sa teda rozhodne vie pobiť o dievča svojho srdca a pritom aj tie kopance konečne dávajú zmysel a dokonca aj pobavia (len tie tehly si tu Charlie mohol odpustiť). Film končí veľkolepou automobilovou naháňačkou, ktorá miestami pôsobí ako trochu naťahovaná. Videná čiernobiela i krásne kolorovaná verzia so skvelou orchestrálnou hudbou Roberta Israela (1999). ()
Strašidelně stará groteska s klasickou zápletkou Chaplinových filmů, která má všechny příklade typické grotesky, protože tohle opravdu je klasická a typická groteska. První polovina, kdy se Charlie vydává za hraběte je vcelku originální a má spoustu nápadů, ale v té druhé to začne - honičky klasické i automobilové (a ta je opravdu výborně natočená), kopance,urážky, zběsilé tempo a i po sto letech skvěle fungující humor. A ta automobilová honička je vážně skvělá! Já jsem se bavil, ale z Chaplinových filmů je to zatím nejslabší, jaký jsem viděl. A vůbec to není stářím toho filmu. Každopádně mi to nezabrání hodit tomu pěkných 80%, ten film si to opravdu zaslouží. Skvost. ()
Scény, kdy se Chaplin snaží vydávat za někoho/něco kým/čím není, mu jdou prostě nejlépe a já se u nich vždy pořádně bavím. Zde se jednu třetinu grotesky vydává za hraběte a je fakt k sežrání. Kromě tohoto groteska obsahuje ještě dvě věci, pro něž stojí za to do ní jít - Edně to tady neobyčejně sluší a na závěr se odehraje nejstarší filmová automobilová honička, co jsem kdy viděl. ()
Reklama