Magnetické vlny léčí

Vidoucně snímaná adaptace důvtipné O’Henryho povídky se nezadrhla o drsný povrch prostoty, kterou herecky dokonale naplnili snad všichni zúčastnění. Žádná macha, žádné kulisy, žádné předstírání – jen život. Herci odevzdaní svým směšným i směšno-heroickým rolím surfují na vlnách vzedmutých americkým tajfunem, subverzivně vyvracejícím základy navyklých staveb osvojených konvencí – jakoby přesně podle melodií těch nejhezčích partitur koňských kopyt. (25.12.2017)

Samo o sobě by to až tak zajímavé ani vtipné dílko nebylo, ale ona je to hlavně rebelská protisystémová hříčka, u které až zírám a trnu, co se jim tam všechno povedlo ani ne zvlášť skrytě dostat a že to cenzura ani později v sedmdesátkách neodchytla a nezakázala. Co se nejvíc ví, je, že tam tvůrci záměrně vmontovali písničku Ve městě se povídá (a nejpozději díky Klusákově knížce o Gottovi se také ví, proč - že to byla odpověď na režimní fauly od Matušky, Pilarové a Gotta, protože režim o nich pouštěl nactiutrhačské fámy a připomínal jim, kdo nad kým má moc.... ostatně podobně byla vykonstruována porno-kauza pro Kubišovou, které pak na to konto zakazovali vystupovat). Ale písnička stranou, tahle hříčka je z úlevných prostořekostí složená celá, a to se pak musí hodnotit v úplně jiném světle. Namátkou: Poznámka se změní ve skandované agitační provolávání: "A vy máte vyhlásit boj za zdraví! Za národní zdraví!! Za zdravý zítřek!!! Boj za boj!!!!" -- Při prohlížení šerifovy hvězdy: "Hmm, u nás máme jinou. - Větší? - Ne, větší, to ne, takovou JINOU." -- K možnosti odposlouchávání: "Ucho vlasti." -- A na adresu případných odposlouchávacích agentů: "Von je blbej, von si stejně nic nezapamatuje." --- O volbách: "Volby, to je pohřeb." -- Postesk: "Nebylo mně dopřáno univerzitní vzdělání, neb mí rodičové byli popraveni. Omylem." -- A nejlepší hláška: "Když svobodně budete chtít, tak se vám bude lépe muset!" *~ (01.06.2022)

Obecně, vysoce převídatelné, od okamžiku, kdy se na scéně objeví Mareš, je jasné, jak příběh skončí. Ovšem zaujaly mě tři okamžiky: 1. hudební vložka se Šlitrem a Pilarovou 2. Werichovo "bidl - židl" 3. že se jedná o první film, kde je na plátně probírán důležitý aspekt našeho žití, totiž schopnost ohnout jazyk do žlábku (či korýtka). Já to třeba neumím a dlouho jsem z toho měl mindráky, než jsem si přečetl, že je to geneticky dané a je vzácnější to neumět než umět. Takže od té doby se korytářům hlasitě vysmívám! (03.01.2024)

Českému filmu šedesátých let westernové komedie slušely. A zejména pak ty, ve kterých hrál Jan Werich, Jiří Sovák a kde zpívala Eva Pilarová. Právě díky té písničce jsem měla dojem, jako bych film už kdysi viděla. Pointa není komplikovaná, což nevadí, protože film stojí na Janu Werichovi. A ten je zkrátka výborný. Kraťas, který rozhodně stojí za to vidět. (11.02.2019)

+2* tuhle westernovou jednohubku vyzdvihuje téměř ke 3 hvězdičkám jen výkon Jana Wericha, i když ani to pro mě nestačí. Na tehdejší televizní poměry je to ale slušné a koukatelné. Já ji shlédl tady. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.12.2017)