Hraběnka z Hongkongu

Dôstojný chaplinovský epitaf jednej veľkej kariéry. Na to, že má snímok dve hodiny a občasné neverbálne štylizácie vtipov nie sú tým pravým orechovým, ideálne vyvažujú takú tú inteligentnú neviazanosť v konfrontačnej konštalácii hereckej elity. Lebo keď si len námatkovo spomeniem na situačnú štruktúru (ultra)úchylných "romantických" komédii zo súčasnosti, je to v celku dobré. A sociálna kritika. Tá ide autorovi znovu ako po masle. (13.09.2014)

Chaplin se rozloučil s režisérským řemeslem celkově smutným a sentimentálním snímkem, který už opravdu nepatří ani do doby svého vzniku. Hrdiny tu jsou milionáři, dědici naftových polí či alespoň zchudlé, ale stále urozené hraběnky. Děj se odehrává na luxusní jachtě, pouze ve vybrané společnosti. Smetánka se tu baví, směje, tančí, zamilovává a má ráda všechno kromě komunistů. Zbytek lidstva může posloužit tak akoráť jako služebnictvo, ze kterého si stejně můžeme střílet, jak chceme, oženit ho, kdy se nám zachce, a když nás přestane bavit, opět ho přeřadit do kategorie nábytku. Jo, takový svět to byl, mohl být a Chaplin ho tak zachoval alespoň ve filmu. Z hereckého hlediska je pak nepřekonatelným zážitkem, vidět groteskně sebou trhajícího, upadávajícího a pobíhajícího Marlona Branda, který se ovšem bezchybně ujal i role nezávislého, přestárlého floutka, kterého až životem zle smýkaná Sophia Loren přiměje, jednou se opravdově zamilovat a myslet na druhé. (11.01.2005)

Loren+Brando= CHAPLIN. Alebo: „Akýsi záver filmovej legendy pred kamerou i za kamerou“ _ Na milovanú Sophiu som bol skrátka už len tradične zvedavý, ako rozpráva plynulo po anglicky, bez dabingu, bez svojho materinského jazyka- taliančiny. Marlon bol nudný, ktorý tu bol, akoby na silu, a samotný Velikán má svoje najlepšie časy dávno za sebou, t.j. režisérske a herecké, ale i napriek niekoľkým negatívnym črtom, ktoré Grófka bezpochyby má, dá sa na ňu aj tak celkom dobre pozerať, s tým, že iba jeden jediný krát, bez opakovanej reprízy po rokoch, asi len sotva by som sa na to podujal, aj keď si tu zahrali tieto herecké kapacity. Najzaujímavejší z celého ansámblu je určite Sydney Chaplin, ktorý bol synátorom, veď veľmi dobre musíte vedieť, koho ? Mihla sa tu taktiež Geraldine plus okuzľujúca blondýna Tippi Hedren neostala svojmu pôvabu nič dlžná, aj na pár filmových minút, ktoré tu strávila, zaujala ! V obsadení je takmer každý CHAPLIN, čo len podtrhuje, že ide o tzv. ”labutiu pieseň” . (01.11.2018)

"Petrolejářský princ," budoucí ambasador, Jeho excelence z lodní rezidence, normativní Marlon s magnetickým pohledem. Nebezpečné křivky sošné schovanky - dámy na útěku Sophie a elegance půvabů na úrovni "madame poker face" Tippi Hedren v kouzelné chaplinovské buřince, s fričovským smeknutím, plné rozverných polibků upřímného humoru situačního negližé. (05.08.2015)

Film předchází pověst pozdního mistrova díla, které se tak trochu minulo s dobou svého vzniku. Přistupoval jsem k němu tedy dost obezřetně. O to větší bylo moje překvapení, když se z očekávaného selhání vynořila příjemná komedie, ve které tak nějak přirozeně doznívají poslední (už vskutku vzdálené) ozvěny němých grotesek. Sophia Lorenová tu má hned několik scén, které svými pohybovými kreacemi evokují Chaplinovu nejslavnější postavu. Tak nějak mi do toho nezapadal jen ten Marlon, který na rozdíl od ostatních herců působí dost strnule. Chaplin se ve svých předchozích "pozdních" filmech vždycky snažil o nějaký myšlenkový přesah formou kritiky americké televizní kultury (Král v NY), vyšších středních vrstev (Verdoux) nebo posteskem nad uplývajícím časem (Světla ramp) - o Moderní době a Diktátorovi nemluvě. Hraběnka z Hongkongu se z této řady vymyká. Nic zásadního nezděluje ani nekritizuje. A snad proto se může vykládat jako nevydařené završní Chaplinovy kariéry. Přitom její kouzlo a hodnota je právě v návratu k jednoduchému způsobu vyprávění, které nemělo působit nic víc než radost a dojetí. (15.05.2011)