A Countess from Hong Kong
Grófka z Hongkongu
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Arthur IbbetsonHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Marlon Brando, Sophia Loren, Sydney Chaplin, Tippi Hedren, Margaret Rutherford, Geraldine Chaplin, Carol Cleveland, Charlie Chaplin, Victoria Chaplin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední film Charlie Chaplina je rozkošná romantická komedie plná chytrých gagů, kterými se proslavil. Chaplin je tentokrát podepsán pod režií, scénářem i hudbou. Příběh filmu se točí kolem krásné ruské emigrantky, hraběnky Nataši (Sophia Loren), která byla proti své vůli přinucena k prostituci v Hong Kongu. Aby z něj unikla, skryje se v osobní kajutě bohatého Američana Ogdena (Marlon Brando) a jako černá pasažérka si vynucuje cestu do Ameriky. Ogden ale není z těch, kteří s sebou nechají manipulovat a hravě odolává útokům Natašina profesionálního šarmu. Otázkou je, jak dlouho? Vedle obou hvězd uvidíme ve filmu i řadu známých herců. Chaplinův syn Sydney hraje Brandova společníka na výletní plavbě. Tippi Hedren ztvárnila jeho ledově chladnou manželku. Patrick Cargill se představí jako příkladný komorník a Margaret Rutherford jako bláznivá stará dáma. Chaplin sám se objeví jako lodní stevard! Všudypřítomné gagy a ztřeštěné situace nezapřou Chaplinovu mistrnou ruku a jeho herci si je užívají s famózní lehkostí a grácií. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (76)
Charlie Chaplin režisér ponúkol divákom vo svojom poslednom filme smutno-smiešny príbeh plný skvelých situačných vtipov. Nie je to však len o zábave, príde aj na sentiment a romantiku. Sophia Loren sa vyzná v komediálnom svete, ale príjemne ma prekvapil Marlon Brando, v podobnej polohe je málo vídaný. ()
On je to spíše divadelní kus, a je škoda, že lodi jako takové, tedy záběrů na palubě, si užijeme minimálně - nechybí ale oddělovací vsuvky v podobě záběrů na vlny v noci, ve dne, rozbouřené i klidnější. Celkově je to sice příjemně úsměvné, ale ve druhé části už není moc o co hrát, karty jsou rozdány, špílce mezi nimi dvěma odehrány, a tak se jen opakují dosavadní skeče, řeči, situace a vkrádá se nuda. Brando hraje skvěle, Sydney Chaplin také, jen té Sophii Loren toho diblíka nevěřím ani za nic, a i když se snaží vše uhrát přes dekolt, její zadnice v šatech připomíná spíše vesnickou maminu, prostě za mne nijak moc atraktivní žena. Zápletka by vystačila na kratší snímek, a i když je nálada tlumeně rozverná, množství zbytečných scén a vpádů různých lidí do apartmá (až se zdá, že jde skoro o průchoďák, a ne kajutu významného politika) tu náladu spíše ruší a rozbíjí. Btw, ty chyby skriptu mne také dost iritovaly (když se postava dívá doleva, střih, a kouká doprava). ()
Film předchází pověst pozdního mistrova díla, které se tak trochu minulo s dobou svého vzniku. Přistupoval jsem k němu tedy dost obezřetně. O to větší bylo moje překvapení, když se z očekávaného selhání vynořila příjemná komedie, ve které tak nějak přirozeně doznívají poslední (už vskutku vzdálené) ozvěny němých grotesek. Sophia Lorenová tu má hned několik scén, které svými pohybovými kreacemi evokují Chaplinovu nejslavnější postavu. Tak nějak mi do toho nezapadal jen ten Marlon, který na rozdíl od ostatních herců působí dost strnule. Chaplin se ve svých předchozích "pozdních" filmech vždycky snažil o nějaký myšlenkový přesah formou kritiky americké televizní kultury (Král v NY), vyšších středních vrstev (Verdoux) nebo posteskem nad uplývajícím časem (Světla ramp) - o Moderní době a Diktátorovi nemluvě. Hraběnka z Hongkongu se z této řady vymyká. Nic zásadního nezděluje ani nekritizuje. A snad proto se může vykládat jako nevydařené završní Chaplinovy kariéry. Přitom její kouzlo a hodnota je právě v návratu k jednoduchému způsobu vyprávění, které nemělo působit nic víc než radost a dojetí. ()
Prkenný Marlon Brando sa dá vysvetliť nezhodami s režisérom, o ktorom hviezda utrúsila čosi o najdespotickejšom režisérovi (niet divu, veď hral Diktátora!). Alebo má druhé vysvetlenie: Skrytý "pôvab" buržoázie. Nadutej, k menejcenným kastám a sluhom pohŕdavej, márnomyseľnej a majúcej v zásobe vždy pár perfektne naučených prejavov o humanizme a oslobodení ľudstva. Charles Chaplin prirovnal svoj záverečný režijný počin k dýchaniu. Áno, rytmus neustále zatváraných a otváraných dverí čímsi pripomína vlnobitie pľúc a iných orgánov, či tep srdca. Chaotický, s výkyvmi. Dych zazobancov, založený a udržiavaný mašinériou poskokov od upratovačiek, cez čašníkov, účtovníkov, poradcov až po kapitána, ktorý pôsobí voči klientom lode tiež ako síce dôstojný, ale predsa len služobník. Vyhraté to nemá ani grófka, čo chce zdrhnúť ilegálne z hongkongského prostitučného pekla (hoci zrejme z jeho vyšších poschodí - pôsobí rovnako ako dnešné luxusné spoločníčky na vopred dohovorenú objednávku). Jednoducho - aktuálna téma utečencov na ceste za lepším svetom, ktorým starousadlíci strpčujú príjazd do zóny blahobytu ako sa len dá. Ak chce prežiť bez úhony musí grófka zapojiť všetky svoje zbrane. A keďže ju hrá Sofia Lorenová, nie je to zase až tak ťažké. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (8)
- Chaplin má ve filmu svou poslední cameo roli lodního stewarta. (everlong)
- Natáčení snímku s Marlonem Brandem nebyl pro Sophii Loren žádný med. Ve své autobiografii dokonce uvedla, že ji obtěžoval. Jeho dotykům učinila ráznou přítrž, když ho otevřeně a před lidmi požádala, aby na ni laskavě nesahal. I tak byl podle ní zbytek natáčení velmi náročný. [Zdroj: prozeny.cz] (Duoscop)
- Marlon Brando o spolupráci s Charlie Chaplinem ve své biografii prohlásil: ,,Odhalil jsem ho jako patrně toho nejsadističtějšího člověka, jakého jsem kdy potkal. Byl to egoistický tyran a lakomec. Vozil se po lidech, kteří náhodou přišli pozdě, a nemilosrdně na ně štěkal, aby pracovali rychleji. Nejhorší bylo, jak krutě zacházel se svým synem Sydneym, který hrál mého mladšího kumpána. Přede všemi ho bez ustání ponižoval." (Cimr)
Když jsem se dozvěděl o tomto filmu poprvé, bylo to pro mě velké překvapení. Jednak jsem nevěděl, že byl Chaplin v r. 67 ještě naživu, protože jsem ho měl tak nějak zafixovaného řekněme v éře 20's-30's s těmi jeho báječnými černobílými groteskami (další velké překvapení a nezvyk - Hraběnka z Hongkongu je natočena na barevný film), a jednak jsem nemohl uvěřit, že skutečně natočil film s mou oblíbenou Sophií Loren, k níž postavil Marlona Branda (setkání těchto dvou herců v jednom filmu mi vlastně přišlo také velmi překvapivé). A aby toho nebylo málo, tak tam navíc hraje úchvatná Tippi Hedren, kterou jsem si už před lety zamiloval v Hitchcockových Ptácích (a nutno dodat, že jestliže jsem byl celý film okouzlen půvaby Sophie Loren, tak v momentě, kdy do děje konečně vstoupí Tippi Hedren coby Ogdenova manželka - stane se tak až v 88. minutě filmu! - jsem na Sophii Loren náhle okamžitě zapomněl, a zcela propadl té oslnivé blondýně, vedle níž se náhle jedna z mých nejmilejších italských hereček jevila jako nezajímavá šedá myš - myslím, že velkou měrou u mě tento dojem podpořilo i to, že mi postava chudé štětky - hongkongské "hraběnky" - Nataši nebyla příliš sympatická a pro její sen dostat se do Ameriky jsem žádné pochopení nenašel (navíc mi to připomnělo děsivě hrozný film Mortadela z r. 1971, v němž Sophia Loren pro změnu hraje Italku, rovněž přicestovalou do Ameriky). V tomto ohledu mě vlastně zaskočilo, jak rychle Ogden na Natašu změnil názor a zamiloval se do ní, protože mi bylo naopak sympatické, jak k ní byl relativně dlouhou dobu velmi přezíravý a odměřený (a vůbec, už mám po krk filmů o superbohatých mužích - ve filmu je výslovně řečeno, že Ogden Mears je syn nejbohatšího naftaře na světě - kteří se zamilují do chudých prostitutek či holek z ulice a ještě se kvůli nim změní, protože mi to přijde totálně odtržené od reality, v níž by se s takovými pokleslými ženami ani neměli kde setkat, ta představa je prostě absurdní; navíc Nataše vůbec nejde o Ogdenovy peníze - další krajně nepravděpodobný moment). I když nevím, jestli jde skutečně v tomto bodě mluvit o překvapení, protože je vlastně od začátku jasné, že Ogden a Nataša se do sebe zamilují, takže je pouze otázkou, v které části filmu to přijde. Tato určitá dějová předvídatelnost spolu s dvouhodinovou délkou zapříčinila, že mi sledování toho filmu přišlo poněkud úmorné, navíc se to téměř celé odehrává v podstatě v jedné místnosti (lodní kajuta, do které navíc někdo neustále chodí s něčím otravovat), což na mě osobně působilo divácky nezáživně a scenáristicky nenápaditě. Vynahrazují to ovšem bezchybné herecké výkony a kvalitní dialogy, které jsou místy skutečně hodně vtipné. V tomto ohledu se podle mě Chaplinův komediální talent nezapřel, byť zub času na tom filmu už poněkud zahlodal, a v jistém smyslu je celý ten příběh strašně hloupoučký a jednoduchý, což je pro mě nakonec asi hlavní důvod, proč mě to až tak neoslovilo a proč ten film považuji spíše za takovou kuriozitu, u které si nejsem jistý, jestli vlastně stále stojí za vidění. () (méně) (více)