Režie:
Petr JančárekScénář:
Petr JančárekKamera:
Petr JančárekHudba:
Michal RatajHrají:
Václav HavelObsahy(1)
Prezident, občan, režisér, přítel, manžel, pacient, muž na sklonku života... Unikátní dokument Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě? představuje Václava Havla v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách. Vychází přitom z nikdy nepublikovaného materiálu, natočeného během posledních let jeho života. Film vstupuje do kin v době, kdy Havlův myšlenkový odkaz a důraz na individuální svobodu ve společnosti rezonují silněji než kdy dříve. Václav Havel k nám znovu promlouvá. A my se s ním můžeme znovu setkat. (Continental film)
(více)Videa (2)
Recenze (41)
Majstrovská dramaturgia robí z filmu silný divácky zážitok. 90 minút mi pocitovo prešlo ako 5 minút, bol som úplne pohltený. Bezprostredne po dopozeraní som si však uvedomil, že filmu chýba akákoľvek výpoveď, či presah - je to iba fantasticky natočený nekritický fanservice. Kirchhoff v porovnaní vyhráva na plnej čiare. Pretože je subverzívny, nejde natoľko po srsti. 3,5* ()
Nemohu jinak než dát 100%. Po tom všem politickém humusu, který už několik dlouhých let musíme zažívat, je tento film krásným a osvěžujícím návratem do doby, kterou zřejmě už nikdy více nezažijeme. Fascinující je zde především Havlova upřímnost, ryzost a neskrývaná dětská radost z obyčejných věcí. Životní radost a nadhled člověka, který se rychle blíží ke konci svého života, je si toho vědom a přesto zůstává lidský, přátelský, skromný a nepatetický. P.S.: Nejodpornější, nejfekálnější a totálně ke zblití moment filmu je ten, kdy Havel slaví 75. narozeniny a zjeví se tam Václav Chillské-Pero-Kikina Klaus a svým ukňouraným, mečivým, buzerantským hláskem Havlovi jakože "gratuluje" k narozkám. Doporučuji mít blicí pytlík při ruce. Pane prezidente Havle, chybíte nám! ()
Velice laskavý film o laskavém člověku, jehož morální odkaz dalece převyšuje nános zvratků v sekci místních komentářů připomínající stránky CNN Prima NEWS na Facebooku. Film začíná amerikanizovaným a zvonivým étosem přelomu osmdesátých a devadesátých let, které jako kdyby vypadly z vánočních obrázků Sám doma, jenž jednoznačně říká: svět byl už/ještě v pořádku, dobro zvítězilo nad zlem, americké koráby na širokých bulvárech pod mrakodrapy jsou strašně fotogenické, Václave, tobě u nás kdesi za spadlou oponou děkujeme, teď seš star. Nebudu lhát, já tento narativ beru. Brzy se však dostáváme ze "star" do "stár", do zvláštně něčím vyprázdněné postprezidentské každodennosti, která s sebou ovšem nese ohromný odkaz, který Havel už možná nechce nést. Po roce 2009 se ztrácí před očima. K čemu je život plný přednášek, blesků a autogramů, když si chce člověk číst, jančit s Magorem a Čuňasem a dodělat své umělecké sny? Svět se navíc změnil, posunul, není výmluvnější scény než ta s vysmátým a horko těžko empatickým, no, spíše arogantním gratulantem Klausem. Exprezidentství se změnilo v absurdní drama, o kterém protagonista ví své. Závěr se mění v jímavou tečku - zakopnutí na premiéře a povislé tváře, návštěva Dalajlámy, sbírání četby a nedočtených Respektů, lahváč v kapse (snad o tom Dáša nevěděla!)... já nebrečím, vole, ty brečíš. ()
Tak nakonec jedna hvězdička aspoň za to, že Havel lidi spojoval. A spojoval je dobře. Tolik lidí mu nemohlo a nemůže přijít na jméno, že to už snad nikdo jiný nedokáže. A snažil se, aby jich bylo co nejvíce. Ať už např. za jeho vřelý vztah k Sudeťákům, ke globalistům, k NATO, k házení bomb "made in USA" na civilisty v mnoha zemích, atd. ... Jeho obhajoba bombardování Srbska bombami "humanitární povahy" je již nesmrtelná, vč. jeho lísání ke krvavé Madle alias řeznici z Balkánu. Jeho fantasmagorie o světě bez hranic s jednou globální vládou se snad nikdy nenaplní. Dodnes nechápu, kolik lidí zbaštilo tu jeho falešnou masku roztomile mumlajícího humanisty. PS : Jen čistě pro formalitu, aby některé zdejší prostoduché a ztracené duše neblábolily něco o komunistických blábolech, tak výrok Havla zněl : "Nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární." ()
Přehlídka panoptika té nejnevybranější společnosti na jednom místě. Čecháčci co jsou rádi že si se svým jednociferným IQ dokázali založit ČSFD profil tu budou moralizovat a kárat zrovna Havla - jednoho z celosvětově nejuctívanějších lidí co naše republika vyprodukovala (což jde i v dokumentu postřehnout) aneb "Velcome to Čekyja". Některým lidem z našich (ko)kotlin by prospěla návštěva na čerstvém vzduchu. Ale holt musí mít názor na všechno, který vlastně ani nikoho nezajímá. Tak rychle nasednout do vlaku a hurá na demošku na Václavák bojovat za mír!!! ()
Reklama