Harakiri

Od samého počátku film dobře vypadá i zní, nenudí a Kobayashiho styl je (oproti tomu, jak to znám od Kurosawy) zajímavě civilní. Ačkoli příběhem se jako nit vine sociální tragédie, divák není ždímán melodramatickým fňukáním ani divadelním přehráváním (navzdory tomu, jak se dá zjistit z bonusových materiálů, že film byl částečně vystavěn na principech starého japonského divadelního stylu). V poslední třetině se děj začal trochu táhnout, ale to se ukázalo být jenom klidem před bouří — závěrečné několikavrstevnaté školení na téma známka punku němělo chybu. (19.06.2011)

Je to na moje prekvapenie čo po myšlienkovej stránke celkom realistická snímka ktorá poukazuje na ľudské vlastnosti a vlastne na samotnú ľudskosť v tom zmysle že človek ako bytosť nie je s kovu a aj hrdosť samuraja má svoje hranice ktoré dokážu spraviť s egoistického zabijaka ktorý dodržuje kodex svojho klanu milujúcu hlavu rodiny. Je to nesmierne originálny film s ničím podobným som sa ešte nestretol. Celý príbeh stavia na tom že v Japonsku období mieru Samuraj ako remeslo nemá žiadnu prácu a stáva sa roninom. Vo filmu to zašlo až tak ďaleko že samurajovia trpia hľadom a tak prišli na to ako svojou česťou môžu zarobiť. Putujú s jedného klanu do druhého a prosia o to aby u nich mohli vykonať rituál samovraždy harakiri. Klan radšej zaplatí roninovy almužnu a pošle ho ďalej.. Keď sa to už deje veľmi často tak sa rozhodnú že harakiri budú predsa robiť takže podvodníci k nim už nebudú chodiť. V tom prichádza k ďalšiemu klanu starý samuraj s rovnakou prosbou. Je dopredu varovaný že podvodníkov u nich nestrpia on však trvá na tom že harakiri vykoná žiada iba jedno aby si vypočuli jeho príbeh. A to vám poviem to je teda PRíBEH!!!! úplne ma pohltila atmosféra akým bol príbeh vyrozprávaný ako bol časovo rostrhaný do dvoch súvislých príbehov ktorý tvoril jeden veľký celok a túžbu po pomste. Herec Tacuja Nakadai ma svojim výkonom dostal. Ten jeho chladný pohľad a dialógy boli vynikajúce. Na záverečnú sekačku nemám takisto žiadne výčitky. Na rok 1962 až pridobré (dokonca tu už z rán strieka krv) Za takí súboj by sa nehambil ani Tarantino (20.09.2013)

Tragický příběh samuraje/rónina, kterého bída a ztráta rodiny dohnaly až k rozhodnutí spáchat harakiri. Děj je samozřejmě podstatně komplikovanější, vyprávěný velmi pomalým tempem v dlouhých, pečlivě aranžovaných záběrech. Několika krátkých soubojů se dočkáme až v úplném závěru. Přesto je snímek strhující a jeho síla až fascinující. Zaznívá zde také kritika pozlátka samurajského kodexu, kterým se každý zaklíná, ale málokdo skutečně řídí. (22.02.2012)

Skvěle strukturovaný dramatický příběh o cti, pomstě a morálních hodnotách, který divákovi přesně dávkuje informace tak, aby do sebe dějová skládačka ve finále skvěle zapadla. Od počátku je nám jasné, že hlavní postava by nevkročila do jámy lvové bez předem promyšleného plánu, a jak se později ukazuje, vše jde jako po drátkách a divák je přitom i tak velmi překvapen. Velmi působivá podívaná s několika ikonickými samurajskými souboji. (03.01.2020)

... aneb z hlubin času a ČSFD žebříčků se opět jednou vynořil vynikající film, s trochou nadsázky v podstatě statické, konverzační drama s neskutečně silným a zajímavým příběhem, jehož snad jediným mínusem je divoké, á la Kill Bill finále, které ke (zdánlivě) klidnému filmu skoro ani nesedí. I tak... 100% (15.12.2017)