První a poslední

Velmi pěkně natočený snímek, který začíná smrtí manželky starého mrzouta Bendy (geniální Zdeněk Štěpánek) a který zůstane ve velkém bytě sám. Jak se to lidé dozvídají, každý by si rád u Bendy pronajal pokoj a vtírají se mu, jak to jen jde. Nejlepší v tom je nájemnice, kterou skvěle zahrála Milka Balek-Brodská (nadabovaná Marií Rosůlkovou), když mu furt nosí nějaké jídlo a leze mu do bytu. Benda si podá inzerát a po chvíli vezme do bytu mladou restaurátorku památek Slávku (krásná mladičká Miriam Hynková) o které ale neví, že je už provdaná a nemá s manželem kde bydlet. Film se tak mimo jiné zaobírá problematikou volných míst k bydlení v 50. létech 20. století. Atmosféru Staré Prahy doplňují různé zákoutí a uličky krásných hradčanských míst za podmanivého hudebního doprovodu Štěpána Luckého. (11.02.2019)

Příběh o vdovci, který se potýká s "vlezlými" sousedkami, lačnými po jeho bytě. Nakonec svolí mladé ženě, aby mohla u něho bydlet. Je rázný a zásadový a tak nestrpý hluk ani mužskou společnost. Když se však jeho zdravotní stav zhorší natolik, nechá u sebe bydlet i jejího manžela. Oba se o něho starájí....Drama vystavěné už od první minuty. 100% (08.09.2013)

,,Odložte od sebe všechny předměty připomínající smutek, jenom tak se zbavíte neštěstí..." Na začátku tohoto filmu s mistrem Štěpánkem v titulní roli odbíjejí kostelní hodiny hodně smutnou písničku,  Na ovdovělého penzistu Bendu je toho smutku vskutku víc než dost dost. Syn se mu před léty zabil, teď mu umřela žena a do toho se zdá že snad každý z jeho okolí se snaží jeho svízelné životní situace využít ve svůj prospěch. Pocit bezmoci pak ještě násobí jeho stále se horšící zdravotní stav. Přesto na konci tohoto smutného příběhu v kulisách staré Prahy čeká na starého Bendu i diváka trocha toho "světla". Co naplat, "měli by se natáhnout hodiny". (10.06.2023)

Ovdovělý penzista zůstává uprostřed velkého bytu osamělý, pohroužený do bolestných vzpomínek na svou ženu a jediného syna, obklopený věcmi, které mu situaci vůbec neulehčují a strnule odevzdaný "Já už jsem napůl mrtvý". Klid mu vytrvale narušují vlezlí a neodbytní zájemci o byt či podnájem a on o nikoho z nich nestojí. Až mu na dveře zaklepe půvabná mladá žena. Jejím prosbám neodolá. Komorní příběh starého muže v podání Zdeňka Štěpánka je smutně pravdivý, přesto se však závan svěžího vzduchu v podobě nové nájemnice Miriam Hynkové dostaví a aspoň jeden úsměv na rtu vykouzlí... (25.07.2018)

,,Odložte od sebe všechny předměty připomínající smutek, jenom tak se zbavíte neštěstí..." Hodně pochmurné drama postavené spíše na atmosféře než na příběhu. Rozjezd byl hodně pomalý a hodně se vleče i další děj s pomalu rozvíjející se zápletkou. Jde tak o snímek, který nezaujme každého, ale československý fajnšmeker ho včetně zpracování určitě ocení. Vznikl totiž v době na sklonku 50.let, která po dlouhém "temnu" pomalu opět začala přát vzniku filmům s nadčasovými tématy ze současnosti. Nechává nahlédnout především do lidských pocitů věčně mrzutého souseda, konfrontovaného v protikladu s jeho okolím (především zvědavých sousedek a nové nájemnice), nechává prostor pro dozrání všech hlavních charakterů v průběhu zhoršování nemoci hlavní postavy. Po filmu s alkoholickým tématem Dnes naposled z předešlého roku se jedná o další výraznou psychologickou roli Zdeňka Štěpánka, vyzdvihnout si zaslouží ve vedlejší roli hostinského Martin Růžek. (75%) (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (25.07.2018)