Godzilla Minus One

Přesně tohle chci od značky Godzilla. Vypadá to výborně, epická míra destrukce i sám nasraný nukleární dinosaur, ale funguje také osobní drama a ta hlubší rovina: japonský trauma z druhý světový a něco jako vykoupení za krutě sebevražedný přístup ke svý vlastní populaci ve válce. Což prostě nedodá i sebelepší americká produkce... (05.05.2024)

Návrat ke kořenům monstra, které vyrostlo z traumatické viny, pocitu selhání a nástupu atomového věku, který Japonsko pocítilo na svém těle jako žádný jiný národ. Jamazaki a spol. natočili organické spojení poválečného rodinného dramatu a Čelistí na steroidech, které omezený budget používají chytře a esteticky úsporně. I když limity cítíte, nakonec jsou vždy ve službách celku, který je komorní i epický zároveň. Je to ten typ blockbusteru, o který se pokoušel Gareth Edwards - akorát nezatížený kompromisy a tlakem studia. Je to skličující a povznášející, naivní i dojemné. Všechno, co od blockbusteru žádám! (07.12.2023)

Poddaní císaře Naruhita už se zjevně nedokázali déle dívat na to, jak jim holyúdská dekademence bezostyšně kurví jejich ochranou kaidžuznámku, když z apriori neseroucích se a agresivních megapotvor dělá přítulné a hravé domácí mazlíčky a BíeFeFka a málem i prcaly amerických přerostlých o-pičáků. Tudíž prostě odečetli od Godzilly celou jednu porci zdegenerovaného patosu a konzumně komerční retardace a učinili ji opět velkou. Velkou agresivní sviní, která lidstvo ani trochu nemiluje, a už vůbec nechrání, obří primáty neprcá a jejím jediným cílem a smyslem života je zašlápnout co nejvíce ječivě zdrhajících Džaponců a rozjebat jim co nejvíce měst. V poválečné depresi chudákům šikmookým ani nemá kdo pomoci, tudíž musí zoufale zorganizovat Občanské sdružení pro potírání zmutovaných ještěrek, aby jim ten zkurvysaurus nerozkopal celé Honšú. A tak to má být! Prostě vkusně vyseknutá poklona a uctivý návrat ke gumovým a špagátovým kořenům z 50. let minulého století, tentokrát ovšem s povedenými moderními triky a téměř zcela prostý obvyklého ťamanského čurákování i urputného přehrávání. (06.05.2024)

Kým Hollywood iba raz natočil Godzillu v nejakom inom, ako kaiju štýle ( 2014 ), Japanese sa o to pokúša už po niekoľký krát. Dávno sú preč časy filmov hlavne z éry Shōwa, kde sa to v posledných častiach chovalo skôr ako groteska, než čistokrvný kaiju spektákel. Naposledy ( ak nepočítame anime báchorky ) si tu s chvostom zamávala Gojira v SHIN GODZILLA, filme ktorý nešiel vydláždenou cestou a podobne je to aj v tomto prípade. MINUS ONE je na míle vzdialený hollywoodskemu mainstreamu, plného trikov a tvorov. Je to proste príbeh s presahom, kde sa nanešťastie do toho všetkého zavŕtala prerastená jašterica. Trikovo vzhľadom k rozpočtu až výnimočné a držím krajine Vychádzajúceho Slnka palce, aby v tomto trende neprestávala. (04.12.2023)

Komorní a ponurý příběh o vyrovnávání s vlastním selháním, stavění se vlastnímu strachu a pochopením toho, co znamená převzít zodpovědnost. Godzilla hraje skoro druhé housle. Za mě nejlepší zpracování od roku 1954. U  Vrány jsem psal, že v dnešní době nejde natočit čistokrevný příběh bez všudypřítomné ideologie. Spletl jsem se. Pan Jamazaki to dokázal a napsal výborný příběh. (10.03.2024)