Godzilla

Působivé. Měl jsem jako asi každý, kdo se vydá tímto směrem (směr: Pravěk vizuálních efektů) obavy, zda to nebude až příliš velké sousto pro mé smysly tak hezky na poslušného pejska vycvičené prskavkami a autopticony Baye, ale po pokusu s trailerem jsem si řekl, že by to přece jenom jít mohlo. A ono opravdu šlo. Možná tomu pomohla dokonce ta černobílá, ale největší plusy dávám rozhodně za tu nepříjemně výraznou bezmoc a depresivnost, která lze cítit napříč snímkem. Jistě, stále jsem nepřišel tak úplně na chuť tomu starému způsobu předků přehrávat (hlavně pak emoce) jak to jen jde (u Asiatů ještě výraznější než kdekoliv jinde), ale odpustivše tohle, vím si představit, jak těžce to muselo působit na jakéhokoliv diváka, který se nad filmem trochu zamyslel, hlavně pak samozřejmě tam v císařství. A pokud se našel někdo, kdo film bral čistě jako demoličního předka blockbusteru, užil si to určitě stejně a mnohem víc než já dneska sequely zmíněné hitovky. A popravdě jsem si na toho člověka v kostýmu krále monster, pro kterého to vskutku musely být zajímavé zážitky, zvyknul velice rychle, ba co víc, prakticky ho za člověka v kostýmu vůbec nebral (všechna čest i způsobu, jakým je film .. a Godzilla nasnímán – teď se hodí i v čistě jazykovém smyslu, že Godzilla je bůh, ne bohyně  - pomáhá to té legendě k mnohem lehčímu rozvinu) a některé záběry jeho rozpoutaného pekla by se lehce staly wallpaper materiálem i teď. Co se týče lidského aspektu, má tu výraznou roli (ne jak v pozdějších dílech, kde sice má výraznou roli částečně taky, ale kolikrát prakticky v rámci zcela odlišných vedlejších linek) a co si budem povídat, Oxygen Destroyer už mám na seznamu mých nejoblíbenějších přístrojů posledního soudu (doomsday machine). Celkově tak nemám problém jít na ty velmi hezké 4 a těším se na své hodnocení dalších dílů (ehm). PS: Po té americké verzi netoužím, i když by to mohlo být zajímavé v rámci průzkumu prehistorie marketingových strategií, případně nahrazování titulků předěláním filmu s pomocí dodání herců ze své krajiny. PPS: Málem jsem zapomněl na jeden z dalších příspěvků tohoto filmu (kromě toho, že nám dal kaiju žánr ve své klasické podobě) – a to je hlavní hudební motiv. Málo co by dokázalo vystihnout tu velkolepost a hrůznost Godzilly jako tohle skvělé téma. Škoda, že v dalších filmech ho stále upravovali a omezovali (do jisté doby). 8/10 (30.12.2014)

Gojira je filmom, ktorý má z dnešného pohľadu mnoho nedostatkov. Naivný priamočiary príbeh, jednorozmerné postavy, nezriedka prehrávajúcich hercov, melodramatickú výplňovú vatu, miestami povážlivé technické kvality, v pokojnejších pasážach zlý strih. Prečo potom hodnotím dobre? Pretože je (a týmto sa odlišuje od valnej väčšiny príbuzných filmov) rodinné striebro spoločnosti Toho bystrou alegóriou atómového veku a jeho detí. Razantná čiernobiela portretizácia dobra a zla, morálnej voľby a zodpovednosti zdoslovňuje príslovie "zlo plodí zlo, a to plodí ďalšie zlo". Iširó Honda úspešne prešiel atestáciou na poli katastrofických filmov, ktoré sa snažia v druhom pláne niečo komunikovať. Rovnako triky sú na svoju dobu relatívne kvalitné a Honda formou a atmosférou úspešne zakrýva obsahové nedostatky (a taktickým umiestnením určitých pasáží do noci zasa tie formálne). Zaujímavé je sledovať aj zvuk a jeho význam vo filme, či spôsob, akým sa postavy dozvedajú o prítomnosti monštra, expozícia a jeho nástup na scénu. Ifukubeho hudba je skutočným klenotom, soundtrack k 60. výročiu filmu si môžete vypočuť tu. 80% (12.12.2014)

Klasická Godzilla ma až tak nebavila. Ono väčšinou sa vo filme len kecá a Godzilla sa na plátne ukáže raz za 10 minút, takže veľkú pozornosť som tomu nevenoval a z veľkej časti som sa nudil. Triky a efekty sú na tú dobu samozrejme prelomové, herci fajn, no teraz to na mňa zapôsobilo veľmi priemerne. Takéto filmy nie sú mojou šálkou kávy. (08.09.2018)

Debut klíčový ikony Kaiju filmů je atypicky temný a spíše než sci-fi monster filmem je vyloženě ponurým hororem. To že miniatury v černobílém provedení pod rouškou deště a tmy působí stále až překvapivě realisticky je sice impozantní, ale spíš než o realističnost tu jde o jejich charakter. Ohrnovat nos nad současnými CGI efekty je dnes velmi populární a člověku je mnohdy skoro až líto všech těch grafiků a 3D výtvarníků, kteří jsou často mistři svého oboru. Nelze se však čemu divit, filmy jako tento jsou ukázkovým příkladem toho, že praktické filmové triky a efekty v sobě skrývají nekonečnou porci charismatu. Postavit skutečné modely, správně je nasvítit skutečným světlem, v případě Godzilly je efektivním způsobem skutečně rozdupat a celé to natočit na skutečnou kameru a skutečný film je jednoduše FILMOVÉ umění. A Godzilla z roku 1954 je tohoto umění plná. (09.06.2015)

Bolo by naivné považovať tento snímok za obyčajný monster film. Podľa mojej mienky je to seriózny vedecko-fantastický film, ktorý pôsobivo reflektuje na udalosti okolo zvrhnutia atómových bômb na japonské mestá. Zámer tvorcov však bol aj komerčný a z tohto pohľadu sa im podarilo vytvoriť rozvovážny film. Film bežal v našich kinách v roku 1957 pod názvom Prebudená skaza. Otázkou zostáva názov filmu z roku 1956, ktorý je určený americkému divákovi a je v podstate vlastným remaké Iširó Hondu. (08.07.2020)