Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jen tři zlaté dukáty v dlani má zakletá slečna Julie k tomu, aby se mohla vrátit zpátky do života. Vždycky jen jednou za sto let… Juraj není jenom obyčejný venkovský pastýř ovcí, díky místnímu učiteli je vzdělaný, umí číst a psát v mateřštině i anglicky. A díky tomu se u něj z různých knih, novin a časopisů dozvídá o světě, o nových vynálezech a objevech z počátku 20. století. Jeho snem je cesta až do Ameriky. Na to potřebuje peníze. Když se jedna z oveček zatoulá k ruinám starého hradu, objeví se před ním nečekaně tajemná slečna Julie. Je krásná a tvrdí o sobě, že je majitelkou místního velkého panství i se zámkem. Nesmí ale nikomu říct, že někdy počátkem 17. století ji do věčnosti zaklela bohatství a moci chtivá teta, ani o tom, kdo a jak ji může prokletí zbavit. Z minulosti si odnesla jen tři zlaté dukáty, z nichž jen jeden může jednou za sto let nabídnout za vysvobození. Pastýř Juraj, kterého potkává s posledním zlatým dukátem v dlani je její poslední šancí. A Juraj zlatý dukát potřebuje. Za něj by si mohl koupit lístek na loď do Ameriky. Netuší ale, jaké problémy se záhadnou dívkou z časů dávno zapomenutých mu tím začínají. (Česká televize)

(více)

Recenze (255)

fantassia 

všechny recenze uživatele

Neexistuje slovo ani skutek, které by nemělo ozvěnu ve věčnosti, tohle pohádkové moudro si zasloužilo víc propracovat, ale výborný námět, slušně zahrané, třeba se ten diamant  jednou někomu podaří víc vybrousit, aby nebylo jen lehce třpytivé uhlí a v zářivém lesku probleskla ta věčná moudrost a  lidi nezůstali u povrchu, ale pochopili, že světlo jde zevnitř..... ()

Brtniik 

všechny recenze uživatele

Poněkud střeštěná koprodukční pohádka. Dost jsem trpěl při fúzi feudalismu a technické revoluce. O co uměji i romantičtěji to bylo skloubeno v Adéla ještě nevečeřela! Že by zde byl obrázek Ňů ejdž - sice máme techniku (parní stroj, diesel, žárovky, dokonce el. ohradník a bicykl), ale lítáme v roztrhané haleně, paseme ovečky a toužíme jít zatopit Edisonovi. Čekal jsem fujaru připojenou k pořádnému sound systému, leč nepotěšili mě... Bača asi nedělal do umění. Princezna mě dostala při pokusu o "házení" halušek. Celým dílkem se táhne úporná snaha o neotřelé pojetí a humor, co málokdy přinese ovoce. No nic, tak snad příští Vánoce se zadaří. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Máme tu ďalší pokus režisérky Solčanskej urobiť nejakú menšiu dieru ak nie do sveta tak minimálne do Česko-Slovenska. Všetko ostalo po starom, to isté minulý rok snímkom Zakliata jaskyňa. Krásne exteriéry, lokácie aj herci, snažia sa, ale stále je to len taký slušne pozerateľný priemer, ktorý vás nechytí za srdce. Emócie tu proste nie sú alebo nefungujú. O novej rozprávke som sa dozvedel z rádia cez nádherne naspievanú ľudovú pieseň Húsky od Márie Čírovej, ktorá zaznie v závererečných titulkoch a jej motív sem tam nenápadne zaznie počas filmu. Herecké výkony celkom slušné, obsadenie fajn, sympatické. Mal som pocit, že M. Vajda si svojho hajzla užil a sadlo mu to fakt dobre až som si vravel, že pre takého slizkého hajzlíka je tak priemerný film škoda. 60%. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Dvě scenáristky, tři dramaturgyně, a stejně je to plné chyb. Jako ano, vím, oč všem autorkám šlo, a občas ta snaha je znát, jenže nikde to není dotažené do konce. Vezmu to bez ladu a skladu. Je autorkám jasné, že jediná žárovka by v té době byla dražší než několik zámků dohromady? A on jich tam má pastýř oveček snad třicet? Ale no tak, přece si je nevyrobil svépomocí. A proud bere odkud? Kde je zdroj? Nějak jsem si nevšiml, že by se řešilo, jak ta elektřina vzniká. Prostě je. A má tam pasáček stejnosměrný, nebo už střídavý proud? Jako já chápu, že chtěly holky přiblížit lidské vynálezy i v pohádce (která vlastně pohádkou není, ale o tom později), ostatně v roce 1600 už si moudře na dvoře panny Júlie povídají o tom, že by se Země mohla otáčet kolem Slunce. Ale kurňa, aspoň kdyby to mělo reálný základ. Pokud vím, třeba k elektrifikaci Ruska došlo až po revoluci v roce 1917, v bývalém Československu se začalo se zaváděním elektřiny někdy kolem roku 1897, ale jen na pár místech v Praze, poslední dědina, slovenská, dostala elektřinu až v roce 1957. A exodus Slováků do USA začal kolem roku 1869. Nějak mi ta čísla neštymují. Vzducholodě to samé. Pokud beru v potaz, že asi má jít o rok 1900, tak to by nad Slovenskem žádná vzducholoď přeletět nemohla a rozhodně ne, aby se z ní shazovaly reklamní letáky. No nic, k filmu. Z toho, co jsem doposud napsal, je asi jasné, že půjde o prapodivný slepenec historie, moderní doby, Tisícročné včely a lidových tradic. Začne to fajn mysteriózně, aby se to pak celé zvrtlo a nikam asi další hodinu nesměřovalo, a po patnácti minutách se vše vyřešilo k naprosté spokojenosti všech zúčastněných kromě jednoho. Mankote, čarodějka jak sviň, co dokáže někoho zaklít na tři sta let, a její osud je pak lakonicky zmíněn jen jako "bála se tmy a umřela v hladomorně"? to si dělají scenáristky a dramaturgyně legraci, ne? Záporák na zámku má jednoho, slovy jednoho poskoka, všichni vědí, že nemá ani žádná práva lidu v podzámčí rozkazovat, ale přesto mu platí daně a jenom učitel se vzmůže na petici ke králi (kurňa, nemělo Slovensko v roce 1900 císaře?), přitom stačilo vzít pár chasníků z vesnice a pánovi dát přes hubu. A lidi z vesnice fakt, jakože fakt netuší, že na salaši bydlí najednou nějaká nová děvečka? A ta bohatá dcerka, proč vlastně chce chudého chasníka? Kvůli jeho tricepsům? Holka přijde zcela poprvé na hrad, a dostane od jediné služky k odnosu tác se snídaní pro pána a radu, aby nezabloudila? A ta služka si za tu mini chvilku, co se tyhle dvě vidí, tu holku oblíbí? Prostě je tam spousta nedotažeností, nedořečeností, naschválů, lapsů ve vedení charakterů a příběhu, že bych příště místo kamarádek raději angažoval na režisérčině místě skutečné a nezaujaté dramatrurgy, kteří se nebudou rozplývat nad tím, jak je to vtipné a přitom hezky lidové. Přitom potenciál to má, nápad fajn, ačkoliv teda by se k tomu hodil název Panna ztracená v čase, kamera a lokace fajn, i herecké výkony některé ušly, ale prostě záporák je úplně nedomyšlenou figurkou a vlastně ani u ostatních postav si autorky moc hlavu nelámaly a sepsaly je jako do nějaké reklamy. Btw, viděl jsem to ve slovenštině. () (méně) (více)

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Krásné scenérie, sympatičtí herci (rozhodně lepší, než naši), a přesto je něco špatně  - a sice příběh, který je naprosto předvídatelný s úplně jasným koncem, bez jakéhokoli zvratu. Je to prostě taková ta pohádka kterou ani nemusíte sledovat, stačí posledních 10minut (viděl jsem to celé, ale asi naposledy).... Teoreticky koukatelné, ale nic nového (kromě herců), to nepřineslo..Spoiler: A důvod, že vrátil dukát, protože si to přečetl v knize? Ubohé! Ok, jedno podívání proč ne, protože každý rok je nová pohádka a je čím dál těžší něco vymyslet, ale nikdy více...40% ()

Galerie (53)

Zajímavosti (8)

  • Pohádku, jenž se premiérově vysílala 25. 12. 2023 na televizní stanici ČT1, sledovalo přes dva miliony diváků starších patnácti let. Stala se tak nejsledovanějším pořadem daného večera. (rakovnik)
  • Ladislav Bédi se kvůli roli pastýře Juraje naučil jezdit na koni a také strávil nějaký čas na ovčí farmě: „Pokusil jsem se pochopit, co všechno musí dobrý pastevec umět. Při natáčení ale vypadala práce se stádem ovcí úplně jinak. Musel jsem se popasovat s tím, co přinesl daný okamžik,“ uvedl. (SONY_)
  • Katarína Krajčovičová uviedla, že natáčanie v exteriéroch bolo oveľa náročnejšie než to, na čo je zvyknutá. Najnáročnejšia scéna bola pre ňu tá záverečná, ale predovšetkým emočne. (Arsenal83)

Reklama

Reklama