Tři zlaté dukáty

Nádherné exteriéry i interiéry, nádherní lidé, nádherné kostýmy. A tím to asi tak končí. Pominu, že jsem nepobrala zápletku, respektive jsem ji začala trochu chápat až na konci filmu; to může být problém můj, nikoli zápletčin. Po prvních minutách jsem se těšila, že to bude temná pohádka, možná s prvky hororu. Nestalo se a rychle se to přelilo v pasteveckou selanku ozvláštněnou vynalézavým bačou, který nakonec zřejmě skončil podobně jako Cimrman (Edison byl na tom patentovém úřadě dřív). Celé mi to připadalo poněkud nedomrlé, nedochucené, prostě bez chuti a bez zápachu. Asi se z námětu dalo vykřesat víc (a pro mě líp vysvětlit zápletku). (26.12.2023)

Tři zlaté dukáty mi přišly kvalitativně srovnatelné se štědrovečerním Klíčem svatého Petra, byť jde o dvě zcela odlišně pojaté pohádky. Film od našich východních sousedů má takřka romantický úvod (ve smyslu epochy, nikoli zamilovaného žánru): hned na začátku je v útrobách tajemné ruiny (hradu) postižena mladá šlechtična několikasetletým zakletím bez jakékoli jistoty na záchranu. Tvůrci se ve snímku viditelně snažili propojit dvě epochy, vzdálené od sebe tři sta let, přičemž jsem měl místy dojem, že v rámci modernějšího pojetí už trochu tlačili na pilu - ale zase na druhou stranu, v málokteré pohádce člověk vidí přes tři sta let starou šlechtičnou, jak řídí prastarý automobil. Tři zlaté dukáty těží především z vybraných lokací (viz Oravský hrad či klášter Rosa coeli) a venkovského koloritu, zatímco z hlediska postav/herců jsem už byl méně spokojený: nepřirozeně nabušený bača, nevýrazná zámecká paní, nepřesvědčivý padouch z hradu (zde mi sedla více penězchtivá teta z minulosti), nejapně nafoukaná vesnická fiflena atd. V závěru jsem byl ale vesměs spokojený a nebráním se v budoucnu opakované projekci. (31.12.2023)

Zajímavá výprava, ale totálně toporní herci, kteří jsou nejspíš ještě zprznění nepříliš kvalitním českým dabingem. A jako bonus totálně stupidní scénář, který by snad lépe vygenerovala i umělá inteligence na první pokus. Nejlepší na celé pohádce jsou světýlka kolem oveček. Naštěstí  (nebo spíš bohužel) i tohle je možné. Stanislav Párnický se obrací v hrobě. //Dokoukáno s maximálním sebezapřením. (25.12.2023)

Krásná příroda, atmosféra slovenské salaše, chov oveček a příběh zámecké panny Julie, která rázným způsobem odmítla sňatek s příbuzným, byla zakletá zlou tetou a ztracená v čase... Katarína Krajčovičová je půvabná dívka a Ladislav Bédi sympatický mladík, ty neokoukané tváře pro mě jsou příjemným zpestřením.. Každopádně doporučuji slovenštinu, je to mnohem příjemnější zážitek.. Připomínky si nechám od cesty, jsou přece Vánoce.. (26.12.2023)

Krásné scenérie, sympatičtí herci (rozhodně lepší, než naši), a přesto je něco špatně  - a sice příběh, který je naprosto předvídatelný s úplně jasným koncem, bez jakéhokoli zvratu. Je to prostě taková ta pohádka kterou ani nemusíte sledovat, stačí posledních 10minut (viděl jsem to celé, ale asi naposledy).... Teoreticky koukatelné, ale nic nového (kromě herců), to nepřineslo..Spoiler: A důvod, že vrátil dukát, protože si to přečetl v knize? Ubohé! Ok, jedno podívání proč ne, protože každý rok je nová pohádka a je čím dál těžší něco vymyslet, ale nikdy více...40% (26.12.2023)