Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský v roli císaře-filozofa uprostřed mocenských střetů římského impéria. Roku 363 někde v Mezopotámii, na tažení proti Peršanům, prochází císař Julián, který se po vítězství nad Gally stal Konstantinovým nástupcem, osobní krizí. Vidí, že nový filozofický směr, křesťanství, je stejně krutý a nesmiřitelný, jako staré pohanství, a tak se vrací k antickým filosofům. Ví, že jako mocnář je obklopen smečkou kariéristů, jimž jde jen o kořistnické cíle, navíc tváří v tvář zákeřnému vnějšímu nepříteli. Jeho další osud je ale v jejich rukou... Postava a činy římského císaře Juliána se staly historickým příkladem marné snahy jedince zastavit a zvrátit dějinný pohyb společnosti. Tragika této postavy inspirovala řadu autorů a také dramatika Jiřího Šotolu. Titulní roli rozporuplného vojevůdce ztvárnil Rudolf Hrušínský. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

majo25 

všechny recenze uživatele

Nosným pilérom tejto inscenácie nie je ani tak zvolená téma, ako hl. postava nevyrovnaného rímskeho cisára perfektne ztvárnená Hrušínským, na ktorej to všetko stojí, sedí i visí. Predsalen divák očakáva viac ako iba dlhé filozofické monológy, či ešte viac, hovory so samým sebou. Toho sa dočká až v absolútnom závere. Nečakaným prvom boli dokorán odhalené prsia herečky vo vedľajších roli. Na inscenáciu fakt nezvyklé. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Zajímavá televizní inscenace s dobrým hereckým obsazením, přesto ale dialogy působí poněkud nepřirozeně, postavy jsou včetně mluvy až moc frázovité. I samotný Julián v podání Rudolfa Hrušínského působí na císaře přehnaně filosoficky nerozhodným dojmem, je to spíš poněkud planě mudrující stařec než vládce mocné říše. Zkrátka tomu jako celku chybí větší autenticita a uvěřitelnost. Za zhlédnutí však tato inscenace i dnes ještě stojí. ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

Pochybnosti jsou smrtící pro imperátora, přidá li ale soucit, pochopení a sebereflexi, musí být zabit... Tady mi došlo jak jsou mocní odříznutí od skutečných lidí a události, často přes kohorty rádců a pseudorádců a když se tomu přidá pocit vlastní výjimečnosti je vymalováno...Stává se slepým a hluchým ve své zemi...Mocní nevedou zemi, ale jejich loutkáři...Povedená věc, jen kdyby Kozička furt nerozptylovala kozičkami... Kdepak to točili ? Praetoriani, o kterých Julián často mluví byli  elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší než vliv samotného císaře. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Nenávidět bývá těžší než milovat a méně příjemné, ale člověk se nenarodil, aby mu bylo lehko a příjemně." Tahle slova trochu překvapivě nezaznívají ze strany římského císaře Juliána, ale mnicha Řehoře z Naziánu. Střet starého římského světa a toho nového nastupujícího světa křesťanství tak můžeme v této historické televizní hře sledovat z poněkud jiné a netradiční perspektivy. Hrušínského Julián je "více člověk, nežli je přípustné", je to muž, kterému se "říká římská císař už jen ze zvyku", protože "římská říše už není". Duchaplných či rádoby moudrých monologů a dialogů je zde na jednu hru možná až trošku moc a tak se postupem času, i přes standardně výborný Hrušínského výkon, který skoro nesleze ze scény, začíná člověk trošku nudit a vlastně se už i těší na konec. Klade si přitom (pokud není znalec dějepisu) otázku, jak to vlastně s Juliánem skončí. I samotný císař se ptá: "Kdo mě zabije? Ježíš Kristus? Pošle kopí z nebe?" Nakonec to kopí nebylo z nebe, ale bylo perské. "Slavná smrt... Krásný konec..." ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Bohové nejsou aby vysvětlovali." "A nač jsou, aby se nám smáli?" Spravovať rímsku ríšu nie je pre každého, ako veľmi nevhodný typ sa javí nestály hlavný hrdina tohto filmu, potácajúci sa medzi spupnou aroganciou a filozofickými pokusmi o pokoru, striedavo velebiaci a haniaci staré aj nové náboženstvo, chvíľami vojvodca a chvíľami mierotvorca. Situácii nepridáva priveľká armáda s cudzorodými zložkami ako sú Germáni alebo kresťania, ani najbližšie okolie plné potenciálnych zradcov, čakajúcich na svoju šancu. Akcie sa tu nedočkáme, jedná sa ale o vynikajúco zahranú kostýmovú konverzačku. V cisárskej roli dominujúci Hrušínský, sekunduje mu nemenej skvelý mních Cupák, poradcovia/pobočníci Munzar a Řehoř alebo veliteľ pretoriánov Brousek. Historicky to síce nie úplne sedí, ale filmový zážitok mi to nekazí. Štyria uškrtení mnísi. "Máme jen jednu střechu nad hlavou, zapal si ji, ale aspoň mi řekni proč."  ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Julián (Rudolf Hrušínský) o sobě ve hře mluví jako o nepokřtěném. Pokřtěn ale byl, dokonce byl i křesťansky vychováván. Až do roku 361 n. l. veřejně vystupoval jako křesťan a ještě v lednu slavil s křesťany Epifanii. Krátce poté se ale trvale a veřejně přiklonil k pohanství. (Ele(a)nora)
  • Vylíčení Juliánovy (Rudolf Hrušínský) smrti neodpovídá dochovaných zprávám. Podle historika Ammiana Marcellina Julián umíral velmi dlouho, přičemž celou noc probděl se svými nejbližšími a ještě své sklíčené přátele utěšoval. Kolem půlnoci se mu ale otevřela rána kopím probodeného boku a vzápětí císař za velikých bolestí zemřel. (Ele(a)nora)
  • Pretoriáni, o kterých Julián často mluví, byli elitní jednotka, tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší, než vliv samotného císaře. (sator)

Reklama

Reklama