Americká idyla

Z toho kvanta neveselých možností, které rodiče jednoznačně zavrhnou, že jich se to týkat URČITĚ nebude, když plánují, očekávají, a pak vychovávají svého budoucího potomka, na vás jedna z nich dopadne naprosto zničujícím způsobem. Tak zničujícím, že mám strach dneska v noci usnout, aby mě neděsila jako noční můra umolousaná a bláznivá Dakota Fanning. Pomoc! (11.05.2021)

Když se zradikalizuje potomek, je to konečná v každé době a většinou navždy. Politika, náboženství, sekty, to vše je z pohledu nešťastného rodiče adekvátní vztahu s dítětem závislým na  tvrdých drogách. Čím více vyhraněným názorům propadne, tím je výsledek ve vztazích ničivější. Neštěstí na entou. Často jde o děti s vysokým IQ a cesta zpět zpravidla nevede. V tomto případě protivná koktající děvenka, nasraná sama na sebe, přijala extrémistické názory rozzuřené mládeže, která protestovala proti válce ve Vietnamu nikoli PEACE, květinovou lennonovskou cestou, ale výbušninami. Prostě kašlat na životy, však my jim ukážeme. Vyhodím do vzduchu kohokoli, kdykoli, však si za to můžou sami… Strašné! Film to není špičkový, to ne, myslím, že hlavním problémem je prostý fakt, že se na tohle dobře nedívá, ale v jádru přesně vystihuje pomatenost zblblé, nezralé mládeže, která logické argumenty nejen, že nechce slyšet, ani se nad nimi nedokáže zamyslet, natož je přijmout, byť s odstupem let už by rozum pobrat mohla. Nikoli. V tomto konkrétním případě se dostaneme do fáze, kdy tohle vymaštěné individuum nakonec chodí s hadrem pře držku, aby vydechovaným vzduchem náhodou neotrávilo minibroučky ve větru, každá hovadina má právo na život atd. . Tata na ní čeká roky na stejném místě ve větru, dešti, kdepák, nevyleze. Vyleze, až když je zničený  otec v rakvi. Po úplně podělaném životě ho milující přátelé sunou do země. Výstižně natočený, smutný příběh rodičovské lásky, vůči konfliktnímu děcku, které zasypávat bezbřehou láskou asi nemělo valného smyslu. Jenomže říkejte to rodičům. Matka na to přišla, když už prorazila úplné dno a skončila v blázinci, postava Ewana šla dál. Bolest si umocnil ještě odpuštěním, prominutím čtyřech surových vražd a ani tak se mu nedostalo lásky opětované. Každý máme mantinely jinde, rozumím rodičům, kteří se v takových případech nechají  altruisticky zlikvidovat, i těm, kteří potomka odříznou, aby sami přežili. Vzácná situace: všechno je totiž správně. (13.05.2021)

Myslím, že American Pastoral je primárně určený především pro rodiče, možná ještě konkrétněji, pro otce, kteří mají děti starší deseti a více let, jelikož právě ti nejpřesněji pochopí postavu Ewana McGregora, a právě pro ně bude tento snímek skutečně silným a emotivním zážitkem, což mohu jen potvrdit, jelikož právě do této skupiny spadám a je tak pravdou, že po celou dobu mi běhal mráz po zádech, protože žádný z pečujících rodičů by se nechtěl ocitnout zrovna v takovéto situaci, jako ústřední hrdina zde, nehledě na to, že se jedná o natolik univerzální příběh, že je zcela jedno, v jakém čase a na jakém místě se odehrává, důležitý je onen vztah mezi dítětem a rodičem, respektive ta rodičovská bezmoc vůči rozhodnutí jejich potomka, to je prostě vážně síla, se kterou se musí žít úplně strašně. Pochválit každopádně musím ale nejen McGregorův výkon v hlavní roli, který byl přesvědčivý a věrohodný, ale i jeho stylové režijní zpracování této podívané, které přineslo jak mnoho působivých emocí, tak i mnoho funkčních dramatických scén a samozřejmě opomenout nemohu ani výraznou dobovou atmosféru a vizuál, které též měli ve výsledku nemalý vliv na celkový silný dojem z tohoto filmu. American Pastoral je zkrátka poměrně divácky náročnějším snímkem, který tedy určitě nepřekypuje nějakým strhujícím tempem, nápaditostí, či originalitou, ale to v tomto případě vůbec nevadí a nehraje to žádnou roli, jelikož zde se jedná především o emočně podmanivou podívanou, a v tomto ohledu to funguje na výbornou. (24.05.2021)

Nebyť Ewana McGregora, myslím si, že by tento film ostal zabitý. Ale aj ako režisér aj ako herec sa k tomu postavil čelom a dal tomu asi maximum čo mohol. Neviem čo som vlastne čakal od "American Pastoral" no mám pocit, že niečo tomu chýbalo. Najmä po stránke všetkých ostatných postáv a príbehu. Jennifer Connely tu nemá skoro žiadnu rolu a pritom by si zaslúžila niečo poriadne a Dakota Fanning je síce trošku zaujímavejšie, no jej motivácie a rozhodnutia a tajomnosť jej postavy mi akosi nesedí a skôr mám pocit, že to filmu viac berie, než dáva. A to je podľa mňa najväčšia škoda, lebo ona by mala byť ťahúňom celého filmu. Koniec koncov, ona je postava, ktorá vytvorí celkovú drámu. Lenže keď si to vezmem, tak realita je skôr taká, že celé to viac vplýva na samotného Seymoura (Ewana McGregora) a práve vďaka tomu sa o ňom najviac dozvieme, najviac toho s ním prežívame a myslím si, že aj ako postava vyplynie najsilnejšie. Pretože jeho emócie a najmä skutočnosť, že nikdy Merry nechcel opustiť a nikdy v ňu neprestal veriť z neho robia niečo viac, než len postavu do počtu. Zrežírované je to solídne, hudba je tiež dobrá a film vie vybudovať atmosféru. Popravde sa priznám, že z adaptácií kníh Philipa Rotha to nie je podľa mňa najhoršie. Nie je to jednoduchý príbeh na spracovanie, no snaha sa v mojich očiach cení. Najmä ak som bol zvedavý, kam nakoniec dospejeme a čo sa dozvieme. No aby som ešte neklamal, tak sú tu scénky s Valorie Curry, ktoré sú viac divné, než mysteriózne a absolútne nerozumiem, aký je ich súvis s čímkoľvek čo sa vo filme udeje. Je to len proste divná momentka, ktorú absolútne neviem pochopiť. Celkový verdikt? Som rád, že som film videl a myslím si, že to stojí za jedno pozretie. Nemyslím si, že je to film, ku ktorému by som sa vrátil, ale niekedy stačí aj jedno videnie. A minimálne verím, že McGregor sa dostane do niečoho ďalšieho, kde by mohol ukázať svoj talent. Hodnotenie: B- (28.11.2017)

Na románech Philipa Rotha už si vylámali zuby slovutnější tvůrci než celovečerně debutující Ewan McGregor. Sice naprosto chápu, o čem to mělo být, ale emoce se na mne vůbec nepřenášely. Takže jsem sledoval jen několik výborných herců, jak se o cosi snaží, a čekal, až bude konec. Pro mne třetí film podle Rotha za poslední půlrok, a dojem podobně matný jako u Pražských orgií. Už jsem jen zvědav, kdo zfilmuje Ňadro. (12.05.2021)