Slavíci v kleci

Co musím hodně vysoko vyzdvihnout je hudba z pera Bruna Coulaise, francouzského skladatele (Les Pourpres Rivieres, Vidocq), jehož soundtrack mám mnohem déle, než film. A právě kvůli té překrásné hudbě jsem si koupil zlevněné DVD s filmem, který mě dojal, potěšil a nabídl velmi pěkný zážitek. Že je to megaklišé? Bylo by, kdyby snímku vedle neotřelé hudby nevévodily velmi dobré herecké výkony, které předvádějí sympatičtí herci, lidský pohled na danou problematiku a vizuálně krásně vyvedený obraz plný barev a nálady. Samozřejmě pár věcí bych vytknul (závěrečné "adoptování", ředitelovy různorodé stavy psychiky, požár zapálený vy-víte-kým, atd.), ale co na tom, když i tak obehrané téma na člověka zapůsobí ne kýčovitě, ne klišovitě, ne pateticky, ale civilním, skromným, ale o to silnějším zážitkem. Velmi příjemný snímek. (16.11.2006)

Juj, to byl pěkný film, optimistický a romantický, neboť optimismus může být jen v romantice. Nic mi tu nescházelo, a co přesahovalo byl klid, rozvaha, důvěra, píle a vytrvalost, a víra v to, že lidi jsou přece jen lidi - tedy ve své většině. Pozn. 1: Hlavně neplést s námětově podobným filmem "La cage aux rossignols - Slavící v kleci" (1945). Nějaký zabedněnec dal tento název i české distribuci filmu SBORISTÉ, sboroví zpěváčci. Pozn. 2: Bakulovi zpěváčci (Bakulův ústavu pro výchovu životem a prací). Soubor "vznikl ve 20. letech 20. století při Ústavu pro výchovu životem a prací v Praze, jehož byl Bakule zakladatelem a ředitelem. Těleso se skládalo z tělesně handicapovaných dětí a dětí bez domova či ze sociálně znevýhodněného prostředí. Při práci s těmito svěřenci Bakule uplatňoval na svou dobu velmi netradiční a údajně často kritizované metodické postupy při nácviku a interpretaci skladeb, kdy se zaměřoval především na esteticko–výchovnou funkci zpěvu". (Diplomová práce Postup při nácviku dvojhlasu a vícehlasu v dětském pěveckém sboru na ZŠB, Vladimír Trhal, 2017) - jak to všechno vzájemně ladí... Pozn. 3: Internat Fond d'etang, Dno rybníka, ale dneska je přece sobota... (19.10.2017)

Ale jo, pekny film v cele s vybornym Gerardem Jugnotem. Scenar me sice zklamal, jinak jsou vsak filmy ze skolniho prostredi ruznych internatu, detskych domovu vdecnym tematem, ktere nabizi spoustu prostoru pro vztah ucitel vs. zak. Pri sledovani tohoto filmu jsem vsak mel pocit, jako bych uz v minulosti neco podobneho videl. Nijak originalni, presto hezky natocene a zahrane. Lepsi prumer, ale nic zvlastniho. (02.01.2016)

este stale pocuvam ich ,,zborove piesne".. pod ich vplyvom nemozem hodnotit inak! Tento film je o hudbe. Obsahovo i vyjadrenim. Preto tie 4*. Obsahovo nic svetoborne, no som velmi zvedava na skladatela piesni. Snad niet jednej, co by sa mi nepacila. A ten chalanisko! Boze to spieva on!!! Jean-Baptiste Maunier. Fakt anjelska tvar :D. Ok ok.. nespadla som in love samozrejme no ten jeho hlasok! Ako je mozne ze niekto moze takto spievat v 14? a v tejto dobe? uchvatne.. jo.. a potesilo ma, ze on je moj vrstovnik! len o 3 mesiace mladsi nez ja.. :) este nieco k filmu: velmi sa mi pacila zaverecna scena lucenia sa s ucitelom. Velmi mily film. Kraaaaaaaaaaaaaaaaasna hudba! ____________ keby ste nahodou nerozumeli textu: http://www.youtube.com/watch?v=wePfedTu544 :D enjoy (02.09.2008)

Keby každý klišovitý film obalený do nového šatu vyzeral aspoň z polovice tak ako tento, mnohokrát by som vynechal odpad!ové hodnotenie. Veľmi srdečný snímok a aj napriek žiadnemu svetobornému scenáru som naň dokázal civieť každú jeho minútku, na čom sa nemalou dávkou podielali aj nebesky krásne piesne chlapčenského zboru. Milo a prirodzene pôsobili najmä dospelí herci. Kto sa teda potrebuje uvoľnene rozcítiť pri filme, oddýchnuť si pomocou oprávnene vyronených sĺz z krásneho záveru, nech si pozrie tento jemný, dojemný a príjemný snímok. 85%. (16.08.2008)