Bob Dylan: No Direction Home

Komentár rozdelím na 3 časti: PRE ĽUDÍ, KTORÍ MAJÚ (VEĽMI) RADI BOBA DYLANA, ALE NIE SÚ HARD CORE ZARYTÝMI FANÚŠIKMI - Film je vyčerpávajúcou výpoveďou o prvých rokoch kariéry Boba Dylana - a tu je problém, osobne nemám rád dokumenty snímajúce kariéru tvorcu len v určité obdobie. Začína sa to v Dylanovom detstve a končí v roku 1966 pri albume Highway 61 Revisited. Je zábavné sledovať, ako "folkový fanúšikovia" reagujú na vo svojej dobe asi značne nepochopený geniálny album Highway 61 Revisited. Je fakt vtipné pozerať sa na naštvaných fanúšikov odchádzajúcich z koncertu k jednému z naj albumov vôbec. Zároveň vtipné boli aj raritné staré rozhovory s Dylanom - vtipný to človek. Na druhej strane najprínosnejšie sú monológy súčasného Dylana a jeho spomienky na kariéru, ale tých je pomenej. Nudné to nie je, i keď pasáž o prvom albume mohla byť skrátená. Spokojnosť, ale veľmi nedopovedané! PRE HARD CORE DIE HARD ULTRA BOB DYLAN FANS Pre vás to bude orgazmus, niet nad čím rozmýšľať. 201 minút o vašom idole - 5*. PRE ĽUDÍ KTORÝM NIČ ALEBO MÁLO HOVORÍ FOLK, RESP. BOB DYLAN/ PRE FANOV MARTINA SCORSESEHO - nepozerajte to, je to pre Vás strata času. 201 minút sa budete nudiť pri pohľade na kariéru niekoho, kto vám nič nehovorí a už vôbec to nie je nakrútené tak, aby aj debil vedel, o čo ide. Scorsese počíta so znalosťami Dylanovej tvorby - aspoň minimálnymi. PS: Ja sa radím k prvej skupine ľudí - preto 4*. It takes a lot to laugh, it takes a train to cry (05.09.2006)

„Nejste slavní, dokud vás někdo nechce zastřelit“ Zajímavý týpek, ten Dylan. Nevím, nevím co si o něm myslet. Psal inteligentní písně s názory, na veřejnosti přitom vystupoval jako traktorista, který si z boty zrovna seškrábnul kus kravince. Udivuje mě, jakým způsobem dokázal po celá ta léta (nenapadá mne výstižnější výraz) „vyjebávat“ s novináři a přitom se udržet v podvědomí široké posluchačské obce. Pro tento dokument překvapivě dokázal dát dohromady několik smysluplných vět, ovšem zcela odporujících dříve pronesenému („nikdy jsem nepsal protest-songy“). Buď je mu jedno, co si o něm jiní myslí a jde o jistý životní postoj, anebo je mu jenom a jednoduše jedno, co si o něm jiní myslí, postoj nepostoj. Na každý pád rozporuplná osoba a myslím, že můžeme být rádi, jaký filmový velikán se odhodlal k jejímu „zmapování“. Scorsese Dylana nesoudí, nevyvozuje závěry (ty nechává na vás), pouze svým záživným stylem komponuje audiovizuální symfonii. Opět, jako pár méně slavných režisérů před ním, mě nedokázal přesvědčit, že Dylanův život byl příliš rozmanitý, aby jej nebylo možno napresovat do jediného dokumentu, zvlášť takto dlouhého, ale v žádném případě nenudil. Všem Dylanovým inspiračním vlivům, symbolům, osobnostem a událostem charakteristickým pro jeho dobu (JFK, Vietnam, Martin Luther King, Beatles, Warhol), dokázal Scorsese, mnohdy na prostoru pár desítek vteřin, dodat patřičnou hloubku a důležitost. Svým tématickým rozpětím postihuje No Direction Home téměř padesát let americké historie a může být velice přínosným rovněž pro hudební ignoranty. Otázka „Kdo je Bob Dylan: angažovaný umělec nebo obyčejný chlápek?; folkař nebo rocker?; prosťáček nebo génius?“, mi nakonec nepřišla tak zajímavá jako otázky okolo Dylana vyvstávající a s Dylanem nutně nesouvisející. Jelikož však nehodnotím jeho osobu a názory („Šťastný? To dokážou všichni, co to má za smysl?“), nýbrž kvality filmového počinu, těch pěti hvězdiček a čtyř hodin nelituji. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, JohnnyD (19.08.2008)

Dokument zmapovava jen nekolik let Dylanova zivots,do roku 1966.Pritom je dost dlouhy.Jsou zde sama slavna jmena s unikatnimi archivy a zpovedmi.Dylan ze sminku nevychazi jako modla. Svou sebeironii nebo postrehy okoli.Pribeh "kluka ze zapadakova" je to tradicni.Joan Baezova,ktera mela nedavno svuj posledni koncert ve vyprodane prazske Lucerne o nem rika :"jako trhan vzbuzoval u zen matersky pud".No a pak trhan dostal Nobelovu cenu za literaturu. Pritom se nikomu nepodbizel,ideologicky se neangazoval.Jeho publikum vyzaduje "jen to sve" a nemuze mu zapomenout ,ze se dal "na elektriku".Dokument si sve vypovi take o mediich a o reziseru Scorsesem s nimz si Dylan podstatne veci sdeluje bez hlubokomyslnych uvah mezi radky.Dokument svou deljou vubec nenudi.Je zabavny a uprimny. (18.06.2021)

Excelentně udělaný dokument o snad nejvýznamějším písničkáři dvacátého století Bobu Dylanovi. Mapuje jeho začátky, velký prostor je věnován také jeho hudebním vzorům (především Woody Guthrie) a kolegům. Zejména jeho přátelství a společné vystupování s Joan Baezovou. Ačkoli se zabývá pouze malým zlomkem Dylanova života (tvůrčí kariéry do r. 1966), je naprosto vyčerpávající. (14.11.2005)

Pří sledování jsem skoro až přestal mít zájem o příběh Boba Dylana, protože mě strhlo vyprávění atmosféry šedesátých let a lehce kolem, které je z jiného než obvykle prezentovaného politického pohledu. Z pohledu účastnících se umělců. Dylanovi postoj reprezentující odpovědi novinářům čišící nezájmem jsou parádní. To je ale jenom taková zábavná špička ledovce. Doplnil jsem si spoustu informací z uplného začátku kariéry a proto mě bavila hlavně první půlka. Dylan je zajímavá persóna. -"Hey man... I don't mind being shot. I just don't dig being told about it." (20.02.2012)