Che Guevara: Partyzánská válka

V postkomunistické zemi takovýto film nedostane vřelé přijetí, ale musím uznat, že mě svou dokumentárností a snahou o objektivitu zaujal. Není to propaganda Che Guevary. Ano, můžeme ho sledovat jako charismatického vůdce (kterým jistě byl), kteému jde o lidi, který o ně i pečuje, ale přesto - neustále jeden za druhým umírají, Che nemá slitování, jde za revolucí hlava nehlava, nehledí na oběti. Takový postoj už z principu nemůže lidem blaho a spokojenost přinést, vylučuje se to. A to jde z filmu pochopit. Ovšem poprava Che a vůbec postoje těch, proti kterým bojoval, nejsou o nic ospravedlnitelnější. Del Toro byl skvělý, všichni ostatní taky. Opravdu zajímavý film. (24.10.2021)

Part Two si vlastně bez Part One si snadno poradí. Děj se přesune o pár let později do Bolívie a je to v podstatě to samé jako první část jen v bledě modrém. Samozřejmě až na ne zrovna veselý konec, mimochodem ten byl vynikající. Ale taky je to nudnější než první část a už ne rozhodně tak vydařené, protože celkově atmosféra a Che Guevarovo kouzlo opadly. Celkově je to tedy na 3 hvězdy. PS: U obou částí velice oceňuji hudbu. (29.12.2011)

Bohužel je to opravdu slabší než jednička. No ale to je přece jasné, vždyť látka o tomto posledním Guevarově "dobrodružství" žádné velké filmové pokoukání nenabízela; co by se také dalo točit jiného o partyzánské guerille v džungli než to, že partyzáni bojují a chodí a mluví a jedí a spí (a tak dál) v džungli, ne? Více epické to být zkrátka nemohlo. Naopak si nadmíru cením Soderberghovy střídmosti a realističnosti. A Del Toro opět vynikající. Ale v porovnání s jedničkou dát pět prostě nemůžu. (27.02.2013)

Proč S.Soderbergh investoval energii do guevarovské ságy, to jsem vážně nepochopil. Druhý díl je divácky úmorným (deníkovým) přepisem neúspěšného pokusu zopakovat „kubánský revoluční zázrak“ v Bolívii. Postavy si neustále třesou rukama, vzájemně se představují, při shánění zásob si nelze nevzpomenout na Allenův film Banáni. Když jsou partyzáni konečně rozprášeni, je to úleva a člověk nosící portrét Che Guevary na rudém tričku pro mě zůstává i nadále blouznivcem, přestože popis bolivijského zdravotního systému v polovině 60.let (jak jej titulní postava prezentuje místním rolníkům) nápadně připomíná naši současnost. (14.07.2010)

Pohádka skončila, Che se vrací do kruté reality. Z jeho pohnutek se o moc víc než v prvním díle nedovíme. Počáteční idealistické nadšení doznívající z kubánské revoluce se ale v atmosferické cestě bolivijskou džunglí promění v depresivní pohled na nezlomnost odhodlání při kontaktu s pohodlností obyčejného člověka a opravdovým světem. Soderbergh se očividně nesnaží tolik o životopisný nebo politický film, jako o ztvárnění symbolu hrdinství. Benicio Del Toro i dlouhavost Malickova scénáře doplnění o strnulost samotného prostředí mu v tom znovu pomáhají na jedničku. (18.08.2012)