Che Guevara

Che Guevara je možná ikonou všech revolucionářů... Ále film Che Guevara se ikonou filmařů nestane, protože místo očekávaného zjevení revolucionáře (jako byl např. Attenboroughův film Gándhí) jde jen o dlouhý nezáživný film dokumentárního stylu. Rušivě na mne působily odskoky v čase do OSN, otravovalo věčné poplácávání po zádech se spoustou příchozích revolucionářů a nebavilo mne ani Del Torovo herectví bez emocí. Jeho astmatický nudný Che zde chodí džunglí a kašle, případně poučuje negramotné rolníky o nutnosti vzdělání. A jen malým zpestřením je, když Che vytahuje (ocelové) kulky z těl a stahuje (své) kulky, je-li je kárán Fidelem. Navíc z českého názvu nevyplývá, že když divák přetrpí tenhle film, následuje druhá rovněž více než dvouhodinová část s názvem Che Guevara: Partyzánská válka... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=JIusGYx4NKI (31.03.2012)

Revoluce v našem kině se věru nekoná a není to ani revoluce u Soderbergha (kdo by to taky zrovna u tohohle režiséra čekal)....Vyprávění si drží odstup, divák zůstává od příběhu i postav distancovaný a kamera si schválně nechává uniknout lákavé záběry (nalétávající letadla atd.) - toť Soderberghovo pojetí "skoro-dokumentárního" stylu a studená sprcha pro všechny neuvážlivce, co čekali, že černobílý ksicht z triček se v tomto filmu vybarví v duchaplnější a uvědomnělejší verzi Ramba. Che Guevara s tváří Benica Del Tora kupodivu (anebo se vlastně není čemu divit?) není vylíčen jako nějak kontroverzní postava, ale jako osvícený muž se srdcem na levém místě, který svými moudry postihuje i (stále) aktuální sociálně-politické problémy. ___Jo a abych nezapomněl, je to vážně hodně rozvláčné a únavné. (16.01.2009)

Nejvíc jsem si užil skvěle nasnímané lokace a perfektní dobývání Santa Clary. Partyzáni tam pobíhaj mezi těma hezkejma budovama, krejou se za bourákama z 60. let a dobývaj a dobývaj :) Samotnej Del Toro mi nějak extra famózní nepřišel, ale nevadil mi. Che Guevara tu je podanej jako extrémně naivní dobrák, co má přesně vytyčený hranice mezi dobrem a zlem, a jinej (byť objektivnější) názor prostě nebere. Jako partyzánský film bezva, jako životopisný film to bude mít hodnotu asi až po zhlédnutí druhého dílu. (08.02.2009)

Jako dokument paráda, ale jako film na zahnání nudy to fakt nezabírá. Je to hodně realistický, má to pěknou a místy hodně dokumentární kameru, zajímavou hudbu a režijně to už nemohlo být lepší. Jenže v momentě co se krásně nabízí akce je všechno přerušený skokem na OSN meeting, nebo do studia kde probíhá debata mezi Ernestem Guevarou a dalšíma lidma o situaci která nastala. Jindy se během válečný řežby utne zvuk a začne mluvit hlas, jenž nás seznamuje se situací, která se odehrává/odehrála. Tyhle skoky na mě moc dobrej vliv neměly, i když to tak nabralo na zajímavosti. Samotnej děj je hodně pomalej a vlastně vám toho moc neřekne. Pokud tedy chcete vidět něco z historie, co se odehrává na zajímavejch místech, nebo snad přímo něco z tehdejších situací a nehledáte zrovna něco, co by vás mělo zabavit, ale seznámit vás to s něčím o čem toho moc nevíte, tak je tohle to pravý. (29.07.2009)

Spíš dokument než regulérní film, ale o to poutavější. Del Toro hraje minimalisticky a tak nějak lidově, většinu času jako by na sebe nechtěl strhávat pozornost (stejně jako ze začátku sám Che), vpodstatě svou postavu formuje událostmi, které se právě dějí, což považuji za jeden z největších kladů filmu. Soderbergh navíc výborně natočil většinu bitev a z přestřelek sálá živočišnost a právě ona lehká dokumentárnost, která výborně koresponduje s hlavním vyprávěním. To vše je protkáno i několika odlehčujícími příhodami jako třeba scéna s Camilem a břichomluvcem, či diskuzemi s Fidelem Castrem a jeho bratrem Raulem o formování "svobodné" Kuby. Kurva! Netrefil jsem! (15.02.2009)