Rebel bez příčiny

Film legenda. Film, který se stal nesmrtelným. Já bych ještě doplnil: Film, který se stal nesmrtelným díky brzké smrti Jamese Deana, idolu a skvělého mladého herce. Jistě to ale není jen tento důvod, proč se stal REBEL BEZ PŘÍČINY populárním a kritikou uznávaným filmem. Nicholas Ray se ujal velmi dobře citlivého společenského tématu, které vždy hýbalo společností, tématu odcizení. Zde se režisér trefně a velmi přesvědčivě zaměřil na odcizení mladé generace dospívajících teenagerů a jejich rodičů. Navzdory oboustranné snaze o porozumění a vstřícný postoj institucí. Je příznačné, že ne jen hlavní hrdina Jim (Dean), ale i kamarádi Platon (Sal Mineo) a Judy (Natalie Woodová) se dostávají do stavů dojemné bezradnosti, kdy se stávají psanci ve vlastních rodinách. Dostávají se do pasti, kdy nemohou žít svůj život dle svého přesvědčení pro vzdor svých nejbližších a k tomuto stavu ve svém věku nemají žádnou alternativu. Důsledky jsou děsivé. _____ Právě postava Deana je úplně ukázkový prototyp frustrace z bezvýchodnosti. Zajímavostí je, že všichni tři mladí herci zahynuli předčasně: Dean při autonehodě, Woodová se utopila a Minea zavraždili. Jedno z pozitiv filmu je, že WB svolili k natáčení v barvě, což řadě scén hodně dodalo na naléhavosti díky vhodně zvoleným kontrastům. (01.01.2012)

Nějak mě zklamalo to vyústění. Dějová linie s pološíleným kamarádem tomu podle mě moc nepomohla a až moc se tlačí do popředí. Kdyby se to víc věnovalo skutečné generační výpovědi a ne jen jednomu do extrému zahnanému případu, bylo by to o ten poslední stupínek lepší. Takhle je to jen působivá podívaná, ale úplně pod kůži se to nedostane. (25.06.2010)

Klasika, ktorú som odkladala veľmi dlho. Príbeh ,ktorý síce na niekoho môže pôsobiť veľmi poučujúco a prvoplánovo, ja si však myslím, že zdanie v tomto prípade klame. Film nielenže dokonale odráža problémy vzťahov rodičia - deti v danej dobe, ale aj sa miestrami pohráva s pozornoťou diváka a viacvýznamovosťou čo u mňa znamená obrovské plus. (26.08.2015)

Krásný filmový kousek, náhled do problémů americké mládeže 50. let. Možná že snímek ztratil za těch 55 let něco na své aktuálnosti, ale nic ze své působivosti. Věřím, že ve své době to mohl být šok a zároveň kult pro mládež. Dnes to už spíš pochopíme jako takový pohled "jak to bylo". Ale to nevadí, zvlášť když James Dean je tak dokonalý hlavní herec... (25.10.2010)

Úvodní scéna Rebela bez příčiny, kterou jsem jako jedinou z celého filmu ve svém dětství, někdy v deseti či jedenácti létech, v jednom tichém pátečním večeru, shlédl, mi vtělila na několik předlouhých roků neklid, z něhož se rodí vzlet i pád – a také cizota, cizinectví, jinakost, které – nyní již jako prošedlý jinoch – shledávám tím klíčovým tématem celého filmu. To, co jsem tehdy neviděl, je děsivé a oslnivé zároveň. Divadelní stylizace vícehlasí životních dramat na policejní stanici připomíná vlnu, která by se sama ráda zapřela a změnila se v šumějící vydechnutí, ale není jí přáno: musí zaplavit příkopy, louky a pole, kopce, vrchy a hory – a až to mlčení, které se rozezní nad hladinou, kterou nezbrázdí žádná archa, jí skutečně uleví. Nesděluje se v něm jen to, že rodiče nerozumějí svým dětem a děti svým rodičům, ani že děti hlouběji nahlížejí do hnusných příkopů, které určují (ne jen lemují) jejich životní cestu (než je přeskočí a vběhnou za ohrady mezi krávy anebo po čisté louce rovnou k lesu, lhostejno že k nízkému, a že se v něm poškrábou), ale, ale i zcela zřetelně zde zaznívá i to, že vedle rodiny pozbyla smyslu i smrt – ba i život! A v tom je tragédie: že se svět hodnotí jen podle kostýmů, že maska převážila osobnost, že velkorysost může být vnímána jako slabost, a že život může být jen – prohrou. Další minuty pak svědčí o touze, lásce, špíně, hladu, přesycenosti, prostě o všem, s čím se setká ten, kdo jezdí rychle, i ten, kdo dodržuje pravidla. Tepot Řádu však ani nezašumí: divadlo je všudypřítomné, maskuje se jím strach z odpovědnosti, z následků vlastního hraní, naplňuje dětinskost adolescence, kdy se život stává zpaměti recitovanou nemravnou básní. Promiskuita, násilí, drogy jsou chladnými gejzíry ohňostrojů, které slepým, ale vidoucím, ozařují jejich scestí. Podle zní jen fráze, které přehluší i lži, za něž by v tu chvíli byl leckdo i vděčen. James Dean je vtělená prostota: jeho postava roste, jedná a žije jako rostlina, která neví nic o změnách ročních období: choulí se i povstává, vadne i kvete. V té běli, do níž se celý film noří, se jeho rudá bunda rozvíjí jako svatá lež křídel. Není divu, že se tento snímek stal výzvou, lhostejno jak vyslyšenou, k cestě – k tomu žít přítomností – jako příroda i jako čas. Žel ty cesty, které jsou předurčeny k stoupání, nejednou rozryje čarodějný nůž… (07.10.2017)