Věc

Horory s krkajícíma mimozemšťanama, ze kterejch tečou sračky a sliz, mě nikdy moc nebraly. Všude tady čtu o skvělý atmosféře. Ta sice ve filmu byla, ale asi tak jenom úvodních 30 minut, kdy jsem netušil, co se bude odehrávat dál. Pak už to bylo jenom obyčejný hororový béčko z 80. let. Čim hnusněji bude mimozemšťan vypadat, čim víc bude mít chapadýlek, čim víc z něj bude kapat sliz a čim víc bude z lidí stříkat krev, tim lepší horor. Tohle je spíš nechutný, než děsivý. Vzhledem k tomu povyku okolo, jsem čekal trochu víc. P.S. Koukněte na tohle: http://www.youtube.com/watch?v=rT7AH4JyuNs To je docela pěkný. (18.11.2007)

Příběh vypráví o boji amerických vědců na výzkumné základně na Antarktidě proti mimozemskému tvorovi, který má schopnost brát na sebe lidskou podobu. Nejsilnější stránkou filmu je každopádně výtečná atmosféra, tvořená všudypřítomným napětím a nedůvěrou mezi hlavními postavami a umocněná nekonečnými ledovými pláněmi. O moc ale nezaostává ani „pěkná“ maskérská práce, takže na své si přijdou i ortodoxní fanoušci krvavějších hororů. The Thing je bezesporu jeden z nejlepších filmů Johna Carpentera. Horror movie of the year (30.08.2007)

Když začne Věc z jiného světa řádit mezi osazenstvem polární stanice, nasedá důvěra na vrtulník a letí domů. Není divu, když už u dveří nervózně přešlapuje slečna Paranoia.. I když jeho styl nemám příliš v lásce, musím uznat, že se tentokrát Mistr Tesař neutnul a nabídl v první části své The Apocalypse Trilogy (dále Prince of Darkness a In the Mouth of Madness) mrazem zahuštěný atmosférický horor, který se některými scénami umí vrýt do paměti (přeměna a následný žeh Benningse, krevní testy doktora Krakonoše MacReadyho s plamenometem) a svou legendárnost nadále úspěšně živí různými dohady (kdo koho a jak nakazil, otevřený konec). V podstatě si za to ti hoši mohli sami, neboť jako správní Američané nejdříve střílejí a až potom se ptají, ale díval by se někdo na pětiminutový dokument od Carpentera o životě křížence huskyho a vlka na Jižním pólu..? (06.01.2010)

No, asi to bude můj vlastní problém, ale vůbec jsem se nebál. Nevím, jestli je to rokem původu, protože věřím, že tehdy to mohla být v žánru horor celkem bomba, ale film mě ničím zvlášť neoslovil. Atmosféra a napětí byly většinou jen lehce nadprůměrné, hudba mohla být taky lepší (alespoň vzhledem k jejímu tvůrci), ale hlavně mi vadila nedomyšlenost příběhu (např. již zmiňovaná úvodní scéna s "neomylným" norským sniperem, či jeho zkrat, když si "omylem" hodil granát k vlastnímu vrtulníku :-)). But on the other hand, co se týče triků, byl jsem spokojen; sice ve mně nevyvolaly akutní pocit, že musím zvracet (možná to bude přesyceností z větších "lahůdek"), ale jinak se mi líbily (a to ani nemusím přihlížet k době vzniku). Hodnotím průměrem; ač jsem se moc nenudil (oceňuju, že mě tento snímek v cca 1:00 ráno dokázal udržet vzhůru a nekoukat po hodinách), doporučil bych ho spíš opravdovým milovníkům sci-fi hororu než divákovi, který se chce podívat na 1 film z top 200. (27.12.2008)

(1001) Zatrachtile, tohle jsem vážně nečekala! Mé intelektuální já bylo nasyceno skvělým intrem a moje zvrhlé já zase tím zbytkem. Ve výsledku velmi classy horor. Když pomineme monstrum jako takové, které je takové, jaké je, protože osmdesátá léta a Carpenter a tak, tak musím zkrátka ocenit, jak se drželi filmaři při zemi při vytváření atmosféry a celkového dojmu. Nic šíleně bombastického, hlavně skvělá hudba a něco klaustrofobie a velmi efektivní paranoia. Žádné zbytečnosti navíc. A osobní poznámka, na internetech jsem se dočetla, že skuteční britští vědci usídlení na Antarktidě si ten film pravidelně pouštějí na zimní slunovrat. Pokud je tomu skutečně tak, tak jsou to s dovolením magoři, protože já když jsem po sledování šla potmě na záchod, cítila jsem lepkavá chapadla na kotnících a to jsem od Antarktidy ob jeden kontinent. (15.02.2013)