Moje sestra vlkodlak 2

Od série Moje sestra vlkodlak jsem čekal dementní videobéčka, k mému překvapení však jde o jedny z nejpovedenějších vlkodlačích filmů jaké jsou vůbec k vidění. A druhý díl je ještě o notný kus lepší než první, protože ono mizerně namaskované monstrum je zde spíše tušené než viděné... a tudíž divákův jemnocit vkusu tolik netrpí. Obzvlášť když se většinou filmu rozvíjí spíše psychologické téma jak postavy sympatické hlavní hrdinky čelící nezastavitelné mutaci, tak její nové (a neméně sympatické) kamarádky z psychiatrické léčebny. 8/10 (15.05.2011)

Brigitte s vlkodlačím virem v krvi se snaží bojovat nejen s blížící se proměnou, ale i s vlastními démony duše. Ginger je sice po smrti, ale stále jí zůstává na blízku jako její temné druhé já (aneb jak chytře dostat K. Isabelleovou do pokračování). V momentě, kdy se předávkuje smrtící omějí, vše se změní. Nedobrovolné probuzení v léčebně a nemožnost dostat se k další dávce oměje jsou jen začátkem hrůz, které ji čekají. A jak se nakonec ukáže, tím nejhorším nebude ani vlkodlak, co jde v jejích stopách, ani personál léčebny. Zlo, jak už víme na příkladu Satana, mívá často krásnou nebo alespoň příjemnou tvář. Postupná proměna Brigitte odpovídá přesně divným filmům z Kanady, jejichž vlnu zahájil s největší pravděpodobností D. Cronenberg. Kromě studie rozpadu osobnosti jde i o varování pro nesoudné příznivce comicsu, že hranice mezi světem skutečným a fantastickým může být velmi tenká. Ještě lepší než jednička. (02.10.2018)

Báječně pokleslá zábava pro dlouhé večery, líbí se mi to stejně jako první díl. Ruku na srdce - je to hrozná ptákovina a vnitřně rozpolcená měnící se Brigitte je na konci už vyloženě k smíchu, ale na druhou stranu je ta ptákovina svým způsobem hrozně zábavná. Prostě si podobné filmy k smrti rád pouštím a baví mě. A navíc v porovnání s podobnými "teenagerskými" horrůrky má tahle série takovou příjemně vážnou atmosféru... Emily Perkins je skvělá a role jí sedne, její rašplování zubů i střihání ušisek je fajn, ale nejlepší postavou filmu je určitě ošklivá odbarvená trpaslice Ghost s rovnátky, se zálibou v comicsech a s notně narušenou psýchou. (A moc mě pobavila Polly Ester, respektive to její úžasně šílené jméno...) (26.08.2014)

Podle mě daleko horší než pérvní díl, tady se to přesunulo do nějaký léčebny, sice to nemá nějak zvlášť špatnej děj, ale je to nuda, žádný napínavý nebo hororový scény, jen se pořád řeší jak a kde dostat lék, konec taky nic moc a opět mizerný triky, takže nevim co na tomhle díle je lepší než na prvním, že má lepší hodnocení (19.11.2006)

„Keby boli naše činy bez následkov, bol by tu pekný bordel.“ Ako jednotka, i dvojka nakoniec skončila medzi psychologicky serióznou záležitosťou (lykantropia ako drogová závislosť? Prečo nie, dobrý nápad...), bizarnou komédiou (wtf - masová masturbácia) a lacným, krvavým, hororovým béčkom (podpriemerné lakačky, nudné akčné finále s vraždami a nízkorozpočtovými maskami). Potešiteľné je, že v niektorých pasážach sa vráti Ginger a poteší svojrázna Ghost (a koniec, s ňou súvisiaci). Najviac ma bavila trojka. (06.09.2006)