Ehi amico... c'è Sabata, hai chiuso!
Sabata
Sabata
Režie:
Gianfranco ParoliniScénář:
Gianfranco ParoliniKamera:
Sandro MancoriHudba:
Marcello GiombiniHrají:
Lee Van Cleef, William Berger, Ignazio Spalla, Linda Veras, John Bartha, Gianni Rizzo, Claudio Undari, Romano Puppo, Luciano Pigozzi, Carlo Tamberlani (více)Obsahy(1)
Brilantní pistolník Sabata (Lee Van Cleef) musí překazit plány hodnostářů z Daugherty, kteří chtějí za ukradené armádní peníze koupit cenné pozemky. Je jisté, že kečup poteče proudem... První příběh o Sabatovi, málomluvném, vždy připraveném a lehce šíleném postrachu „italského Divokého západu“, je úvodem do samostatné kapitoly spaghetti-westernu. Ve snímku sice záhadného hrdinu hraje velká hvězda žánru Lee Van Cleef, ale režisér a spoluautor scénáře Gianfranco Parolini vytvořil oproti Leoneho filmům spíše salónní western kombinovaný s bondovkou. Film je plný bizarních postav s podivuhodnými metodami boje, exotickými zbraněmi a nadupaný akčními scénami včetně salt a přemetů. Vše se nese v odlehčeném tónu, což podporuje extravagantně barevná výprava a soundtracková všehochuť sahající od popu přes mexické kytary až po zlověstné varhany. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (43)
Taliansku kinematografiu doslova mylujem, akurat reziser Gianfranco Parolini mi nic nehovori. A tato trilogia dlho tiez nic, vlastne som ani nevedel, ze jestvuje. Akysi pribeh tu aj je, ale film ma hlavne roztodivne postavy, podivne akcne sceny /ale nie su samoucelne/ a Sabata je zanrovo zaraditelne niekde medzi spaghetti western a bondovku. Lee Van Cleef /Man who shoot Liberty Valance, Pro Par Dollaru navic/ film pekne taha, ale okrem neho je mi zvysok hercov neznamy. Podivny je pribeh, podivinske su postavy a cele je to take ..... roztodivne. Cinema Italiano je vsak moja velka laska /jo, jo Francuzi aj s vasou kinematografiou - tentokrat Vas sklamem/. 60 % ()
Spaghetti westerny (nebo by se dalo říci přesněji italo-westerny) byly ve své době bezesporu fenomén a stále si nacházejí svou fandovskou základnu. Dlužno však říci, že až na snímky předních tvůrců a nemnoha jejich následovníků jde spíše o brakový subžánr, většinou vykrádající (především) Leoneho tvorbu. Patří mezi ně bezesporu i Sabata, ten však pracuje se silnou nadsázkou a s "ukradenými" prvky pracuje velmi originálně. Bizardní druhy palných zbraní, hůlka s vystřelujícími hřeby, indián - artista...v jakém jiném westernu tohle uvidíte? Se scénářem je to podstatně horší - dějová linka (poměrně svižná, až na ten nastavovaný závěr) je prostinká a hloupá, až to práská dveřmi. Charismatický Lee Van Cleef rozhodně nezklame (částečně mi postava Sabaty přišla jako takový prequel plukovníka z Pro pár dolarů navíc), jeho parťáci jsou sympatičtí, hlavní záporák správně odporný a Linda Veras je nádherná, ovšem postava Banja v podání Williama Bergera je neskutečně otravná. Pro žánrové fandy jako zajímavou trošku do mlýna určitě doporučuji, jinak se o nic převratného nejedná. 50%. ()
Úvod samostatné kapitoly spaghetti-westernu. Příběhů o Sabatovi - Jamesi Bondovi "italského" Divokého západu. Není to Leone, ale mezi obrovskou spoustou italské spaghetti produkce Sabata výrazně vyčnívá. Vcelku se jedná o jeden z mnoha salónních westernů, ovšem režijně velmi dobře zvládnutý. Kralují tu stylizované postavy - Sabata suverénního Lee Van Cleefa, méně výrazný, ale vpodstatě rovnocenný někdy spolu- někdy protihráč Banjo Williama Bergera nebo hlavní záporák Franca Ressela s obličejem a manýry jako z dobrého italského hororu. Ještě stylizovanější jsou časté detaily - povětšinou oněch obličejů, drsné a často i vtipné přestřelky a neuvěřitelně barevná, takřka bordelová výprava. Snímek si vypůjčil i cosi z hongkongských akčních filmů své doby - akrobata s jeho salty a přemety. Co se týče hudby - je to děsná směs všeho možného, popem počínaje, mexickou kytaru nevyjímaje a varhanními preludiemi konče, ovšem tady to funguje na jedničku. ()
Poctivo zvládnutý italowestern s "modroočkom" Lee Van Cleefom v hlavnej úlohe zaujme skvele zvládnutou drsnou akciou a výbornou hudbou (pripomínala mi Morriconeho, ale má ju na svedomí M.Giombini). Príbeh je nepodstatný - v podstate ide o to ako sa dostať tou najobtiažnejšou cestou k stotisícovej odmene. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (4)
- Vo filme Sabata je na rukoväti vykreslené S, v pokračovaní Návrat Sabatu (1971), je S zakryté hnedými krytmi. (mortimerm)
On to tam prostě dá, aby to tam BYLO. Výstižněji nelze popsat počiny pana Paroliniho. Nic nedává smysl. Nikdo tu nemá opodstatnění. Nic k ničemu nesměřuje. Nic nemá logiku. Nikdo se nechová ani trochu jako reálná osoba. Ale má super zbraně, super věci, super ohoz, super vlasy, nebo super velký počet obětí k zabití... a rejža zase super spoustu peněz. Po tolika letech si některé filmy zaslouží a některé vyloženě žádají revizi. Že Sabata z ní nevyjde jako vítěz už tuším hodně let. Ale bylo to možná ještě horší. Co se za ta léta změnilo? Už znám pana Paroliniho a jeho režijní um. Bez zaujetí, není to dobrý režisér, nemá dobré filmy, neumí dobře vést, v takovém Samsonovi (1961) dokonale předvádí, jak je naprosto neschopný udržet cokoliv jen trochu dějového pohromadě. Zdánlivá zmatečnost Sabaty, kterou jsem mohla dříve považovat za důsledek vlastní nepozornosti, není tedy jen zdánlivá, ale vychází přímo od autora. Až když už znám většinu účastníků téhle zábavy, konečně chápu, "kdo je tu jako kdo"! Proč ale dělá to, co dělá? Překvapivě z toho tahle věc pořád vychází lépe než jiné (a jiné autoři), protože Parolini snad nemá jiný záměr, než předvést svoji formu a náklady, a pokud v hlavě něco má, nikdy to, bohužel (?), nedá do scénáře. Scénáře... ech. To jest těch (maximálně!) pět vět v hodině a tři čtvrtě, které vysvětlují zcela nelogický děj (ještě nelogičtějším zdůvodněním), vedle čehož koexistují pouze hlášky vtipkující (nikoliv vtipné), tvářící se obsahově (pouze tvářící), a stylové (všechny). Jednořádková zápletka rozplizlá do ubíjející stopáže, navíc postavená na nesmyslu (Sabata vydírá pomocí důkazu, který si v rámci efektního bouchnutí zničí. Nemá tedy již čím vydírat a "záporáci" nemají žádný důvod pro to, co tu hodinu a půl dělají). Charaktery nejsou tak zábavné (ony hlavně žádné nejsou), drahé vychytávky tak objevné a scénář tak žůžový, jak zřejmě měl být. Vzhledem k tomu, že na exhibici formy už mě neutáhnete, a nikdo tady nemá možnost do svých "postav" dát vůbec nic, zůstává tedy co? Pořád hezká hudba, ač, jistě, ohromně stylová. Dobří herci, kteří ale (podobně jako u Fulciho) dokazují, že když je špatné vedení, nezachrání to nikdo. Za co cenit? Za to, rejžo, že si sem nataháte tolik skvělých herců a milých kluků a pak ty v hlavních rolích necháte jenom blbě pózovat a ostatní stylově vyvražďovat po desítkách? Tomu se říká obžerství formou. A za to, sorráč, už ode mne chválu nezískáte... Neumím si představit, jak (pokud bude) bude po revizi vypadat druhý a třetí Sabata, mnou, oproti tomuhle, považovaný za odpad už při první projekci. Ony prachy opravdu nejsou všechno, autore. Nevěřil byste tomu, ale nějakou jednu, malou, nepatrnou motivaci a zápletku, jinou, než jen, že buď chci prachy, nebo chci víc prachů, nebo chci někoho obrat o prachy, respektive někomu nechci dát prachy, a nakonec se utopím v prachách, tralala, konec... Iluze o zábavě bohužel vzaly za své. Takže bonus filmu: rodinný podnik akrobatů je obsazen skutečným rodinným podnikem cirkusové rodiny Ukmarových. () (méně) (více)