VOD (1)
Obsahy(1)
Libuše Šafránková a Josef Abrhám v malé televizní komedii o vztazích mezi mužem a ženou. Muž a žena – odvěké, věčné, nevyčerpatelné a znovu překvapující téma. Kolik autorů je už zpracovalo a na kolikero způsobů. Stejně rozmanitě, jako toto velké životní téma prožívá každý z nás. Zatímco osudy jednoho by stěží vystačily na krátkou větu, druhého v tomto směru vydají na pěkně košatý román či mnohadílný seriál s nespočetnými reprízami. Ať s vyzněním psychologickým či spíše zabíhajícím do grotesky... Libuše Šafránková a Josef Abrhám vám představí několik úsměvných pohledů do tajů věčně napínavého spolužití muže a ženy v malé televizní komedii z roku 1986 podle scénáře a v režii Zdeňka Podskalského, jenž se i na tu sebesrdceryvnější životní situaci dokáže podívat v nadsázce a s úsměvem. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Už jen vidět dva excelentní herce pospolu je pastva pro oči. Není to komedie o super skvělém scénáři či hudbě. Ani dramaturgicky to nevyznívá bůhvíjak. Ale zase je to malá komedie přesně pro ty dva. Rolí se zhostili na výbornou a opravdu se bylo čemu smát. Ostatně celou řadu rozhovorů mezi mužem a ženou si lze asi za určitých okolností představit. Ale nejlepší je filozofování strašně zamilovaného páru v lůžku. Rozhodně ta nejpovedenější část. ()
O Angličanech se v Česku traduje, že slynou smyslem pro jedinečný černý humor; v ostrovním státě se údajně mezi tou částí obyvatelstva, která se dostala do soustavnějšího kontaktu se střední Evropou, má přetřásat jedinečný český smysl pro černočerný humor, v jehož černotě bledne i anglická humorná variantní čerň (suchost). Nedoceňovaný Zdeněk Podskalský, který tu naznačil i svůj scénáristický talent-kvalitu, se mohl opřít o skvělý manželskoherecký tandem vyvážených špičkových osobností, herců opravdu velkých výkony a schopnostmi, ne mediálním ruchem kolem současných českých televizních tuctových mýdlových seriálových vat typu ULICE, a tak se zázrak, jiskření dialogů i nehraná chuť a elán, které do svých kreací Abrhám a Šafránková mohli a chtěli vložit, opravdu měl kde vyřádit. To půvabůplné řádění leze pod kůži i dnes. Má ještě jednu přednost: při jeho zhlížení nás oprávněně mrazí. V zádech. ()
Nevim no, ale jako komedie mi to moc nepřišlo. Spíš jen takovej zajímavej filmařskej nápad, kterej se nepodařilo dát dohromady a hercům se ho nepodařilo uhrát. Herecké výkony Šafránkový jsou kupříkladu tak mizerný, že je na ní hrozně vidět, jak jen automaticky deklamuje své repliky ze scénáře a bez rozmyslu je sází za sebou. Abrhám ostatně taky nic moc. Úvodní povídka o milencích natolik praštěná, že jí nemůže uvěřit ani největší naiva. Povídka o opouštěném ťunťovi stejně tak. Povídka o hodné ženě a buranovi je snad ještě horší. No a důchodci v povídce poslední jsou tak špatně zahraní, že jsem to předčasně vypnul. Za pozornost stojí fakt, že se exteriéry očividně točily na ulici bez komparzu, takže korzující komouši se normálně zastavují a neomaleně zírají do kamery, či očumují herce - scénám to obzvlášť dodá na přesvědčivosti. ()
Příjemná a vtipná komorní jednohubka, které Zdeněk Podskalský uměl točit jako jeden z mála. Navíc obsazení Abrhám - Šafránková je přímo delikátní a všechny životní osudy zahráli báječně. Mě nejvíc oslovila poslední povídka, kdy Abrhám v roli dědka neustále žbrndá kafé (nebo meltu, kakao či co to bylo). ()
Škoda, že si neodpustili tu poslední, stařeckou scénku, kvůli ní jsem hvězdičku ubral. Jinak je to ale docela zábava. Z povedených průpovídek vybírám: "Žena se ti vykašle zamilovat se do někoho jiného, když to má dovoleno! Stejně je to všecko na jedno brdo." a "Mužská síla a moudrost tkví spíš v odvaze přiznat ženskou nadřazenost a vzdát se dřív, než dojde k boji. Mužská rezignace je jediná možnost, jak zachránit mužskou důstojnost." :) ()
Galerie (6)
Zajímavosti (1)
- Exteriéry se točily na pražském Pankráci kolem Centrálního parku, tehdy "Park Družba", kousek od budov České televize. (Haniczka)
Reklama